Obviněný má právo seznámit se před podáním stížnosti se všemi důvody, o něž se opírá výrok rozhodnutí. Pokud tyto důvody nejsou uvedeny v protokolu, ani nelze ověřit ze zvukového záznamu, že byly skutečně při veřejném zasedání oznámeny, je nutno počítat běh lhůty pro podání stížnosti od okamžiku doručení písemného vyhotovení usnesení obviněnému, nikoli od jeho oznámení při veřejném zasedání, ačkoli při něm byl obviněný přítomen. Pokud stížnostní soud v takovém případě odmítne stížnost podanou ve lhůtě od doručení písemného vyhotovení usnesení pro opožděnost, porušuje právo obviněného na přístup k soudu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Usnesení2023-12-20

I. ÚS 2834/23

Usnesení2023-12-20

III. ÚS 2624/23

IV. ÚS 3227/23

I. ÚS 3057/23

II. ÚS 3219/23

IV. ÚS 3320/23

I. ÚS 2410/23

Výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění musí co nejvíce odpovídat okolnostem konkrétní věci a skutečným následkům, které poškozený utrpěl. To vyplývá z ústavního principu tzv. plné náhrady újmy (plného odškodnění) zaručeného čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Uvedené platí jak pro aktuální právní úpravu podle § 2958 občanského zákoníku, tak pro starou právní úpravu podle § 444 starého občanského zákoníku ve spojení s vyhláškou č. 440/2001 Sb., která může být nadále použitelná na základě přechodných ustanovení § 3079 nového občanského zákoníku. Nepostupuje-li obecný soud podle výše uvedených pravidel a poškozenému nepřizná důstojnou náhradu újmy vzhledem ke konkrétním okolnostem případu, porušuje jeho právo na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí zaručené čl. 7 odst. 1 Listiny.

Nález2023-12-20

Pl. ÚS 7/23

Ustanovení § 23a odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 413/2021 Sb., podle něhož musí být závazné stanovisko k vlivům prioritního dopravního záměru na životní prostředí platné v době vydání rozhodnutí v navazujících řízeních v prvním stupni, nezasahuje do samotného jádra ústavně zaručeného práva na příznivé životní prostředí (čl. 35 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), sleduje legitimní cíle a představuje racionální prostředek k jejich dosažení. Případné neracionální důsledky (hypotetické riziko akceptace neaktuálního stanoviska v navazujících řízeních) vedoucí až k porušení čl. 35 odst. 1 Listiny nelze bez dalšího presumovat pouze na základě znění napadeného ustanovení. Zrušení napadené právní úpravy by automaticky znemožnilo naplnit účel celého § 23a (ve vztahu k některým stavbám, resp. řízením), ačkoli není postaveno najisto, že by v každém jednotlivém řízení mohl zájem na ochraně práva podle čl. 35 odst. 1 Listiny převážit nad ochranou sledovaných legitimních cílů.

III. ÚS 1688/22

I. ÚS 2968/23

I. ÚS 3181/23

I. ÚS 2309/23

IV. ÚS 3343/23

I. ÚS 3043/23

I. ÚS 2434/23

I. ÚS 2363/23

Pl. ÚS 27/22

Limity činnosti územní samosprávy podle čl. 104 odst. 1 a 3 Ústavy České republiky ve spojení s čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod představují mimo jiné kogentní ustanovení zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, upravující jednotlivé základní parametry místních poplatků. Upraví-li obec obecně závaznou vyhláškou úlevu na místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství pro zde přihlášené osoby (s trvalým pobytem na jejím území), kterou narušuje základní parametry tohoto poplatku stanovené týmž kogentním ustanovením zákona o místních poplatcích, dochází k porušení těchto kogentních ustanovení. Modifikuje-li obec výši poplatku podle kritéria trvalého pobytu, aniž tak činí z legitimního věcného důvodu a přiměřeně, nelze porušení kogentních ustanovení akceptovat jako ústavně chráněný projev práva na samosprávu a obec se ocitá mimo meze působnosti svěřené jejímu zastupitelstvu podle čl. 104 odst. 1 a 3 Ústavy ve spojení s čl. 11 odst. 5 Listiny.

III. ÚS 3032/23

IV. ÚS 1309/23

IV. ÚS 3114/23

I. ÚS 2934/23

IV. ÚS 2402/23

IV. ÚS 2388/23

Pokud žalobce v řízení co do základu svého nároku uspěje a soud své rozhodnutí o výši plnění založí toliko na znaleckém posudku, má soud postupovat při přiznání náhrady nákladů podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu. Závěr, že úspěch žalobce byl pouze nepatrný, musí mít oporu v průběhu řízení a jeho výsledku.

IV. ÚS 1590/23

IV. ÚS 2577/23

IV. ÚS 2238/23

IV. ÚS 2141/23

III. ÚS 3036/23

III. ÚS 1571/23

II. ÚS 3004/23

IV. ÚS 3239/23

II. ÚS 2703/23

II. ÚS 2257/23

III. ÚS 3160/23

III. ÚS 1999/23

IV. ÚS 3176/22

II. ÚS 2588/23

III. ÚS 2040/22

Je-li předmětem právního úkonu věc ocenitelné penězi, je třeba při určení výše náhrady nákladů řízení postupovat podle § 8 odst. 1, a nikoliv podle § 9 advokátního tarifu. Nepostupuje-li soud tak a svůj odlišný postup neodůvodní, dopustí se libovůle v rozporu s právem na soudní ochranu zakotvenou v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Nález2023-12-13

IV. ÚS 205/23

Přehodnotí-li odvolací soud důkazy provedené nalézacím soudem a vyvodí z nich odlišné závěry, aniž je sám zároveň zopakuje, postupuje v rozporu s § 213 odst. 2 občanského soudního řádu, a v důsledku toho též s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

← PředchozíStrana 200 z 1980Další →