Ústavní soud

II. ÚS 1146/21

II. ÚS 2225/21

IV. ÚS 2149/21

IV. ÚS 1690/21

IV. ÚS 2161/21

IV. ÚS 2257/21

III. ÚS 1970/21

I. ÚS 2904/20

Alternativní vymezení předpokladů přípustnosti dovolání, spočívající na jedné straně v tvrzení dovolatele, že dotčená právní otázka dosud nebyla v praxi dovolacího soudu řešena (viz doslovné znění § 237 o. s. ř.), a straně druhé v současném tvrzení, že odvolací soud se při jejím řešení odchýlil od ustálené (konkrétně označené) judikatury Ústavního soudu [viz výrok III stanoviska sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16 ze dne 28. 11. 2017 (ST 45/87 SbNU 905; 460/2017 Sb.)], se vzájemně nevylučuje. Neabsentují-li v podání dovolatele jiné zákonné náležitosti (např. řádná formulace dotčené právní otázky, resp. vymezení dovolacího důvodu), je odmítnutí takového dovolání pro vady spočívající v nevymezení předpokladů přípustnosti odepřením přístupu stěžovatele k dovolacímu řízení a tím i porušením čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

I. ÚS 2205/21

I. ÚS 2164/21

IV. ÚS 2150/21

I. ÚS 2110/21

IV. ÚS 908/21

IV. ÚS 1784/21

IV. ÚS 1420/21

I. ÚS 1974/21

IV. ÚS 3011/20

Odnětí již přidělené věci konkrétnímu soudci je vždy až poslední možností a musí se tak stát na základě předem daných, známých a transparentních pravidel vylučujících libovůli. Za důvod pro odnětí věci nelze považovat potřebu zajištění plynulého chodu orgánu soudní moci, popř. běžné nerovnoměrné zatížení jednotlivých soudců v již přidělených věcech, a to tím spíše, předvídá-li rozvrh práce jiné konkrétní řešení. Jiný postup představuje porušení práva účastníků řízení na zákonného soudce dle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

III. ÚS 1927/21

I. ÚS 1395/21

I. ÚS 1746/21

III. ÚS 2032/21

IV. ÚS 314/21

IV. ÚS 2162/21

III. ÚS 2159/21

Pl. ÚS 29/21

IV. ÚS 2216/21

I. ÚS 1353/21

I. ÚS 1840/21

IV. ÚS 1777/21

I. ÚS 2055/21

I. ÚS 1948/21

I. ÚS 3403/20

V případě soudního prodeje zástavy je předmětem řízení nárok na realizaci zástavního práva. Účelem je získání exekučního titulu, nikoliv přiznání konkrétní peněžité částky. Z toho důvodu je při výpočtu nákladů nutno chápat předmět řízení jako penězi neocenitelný.

I. ÚS 1503/21

III. ÚS 2224/21

IV. ÚS 2176/21

III. ÚS 1954/21

II. ÚS 3775/19

III. ÚS 1711/21

Předchozí trestní minulost je relevantním faktorem pro posouzení prognózy budoucího života odsouzeného, nemůže však být faktorem jediným. Pokud bude závěr soudu o nenaplnění podmínky očekávání budoucího řádného života odsouzeného založen primárně na okolnostech či důvodech, které hrály roli dříve při uložení samotného trestu odnětí svobody, a na předchozím jednání stěžovatele, které už nelze změnit, dojde k porušení zákazu dvojího přičítání vyplývajícího z principu ne bis in idem zakotveného v čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod. Návrh a řízení před Ústavním soudem Nálezem ze dne 31. 8. 2021 zrušil III. senát Ústavního soudu v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy na návrh stěžovatele P. V. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 4. 2021, č. j. 3 To 92/2021-70, a to pro rozpor s čl. 36 odst. 1 a čl. 40 odst. 5 Listiny. Ve zbývající části ústavní stížnost odmítl pro zjevnou neopodstatněnost.

I. ÚS 2001/21

I. ÚS 1855/21

IV. ÚS 1230/21

Pokud se správní soud omezí v odůvodnění usnesení o nepřiznání odkladného účinku správní žalobě na konstatování nedostatečného splnění povinnosti tvrzení navrhovatelem o jemu hrozící újmě, aniž by se jakkoliv vypořádal s jeho námitkou týkající se zásahu do jeho soukromí, porušuje tím právo navrhovatele na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť takové rozhodnutí není řádně odůvodněno.

I. ÚS 1611/21

I. ÚS 1893/21

IV. ÚS 2114/21

IV. ÚS 2074/21

IV. ÚS 556/21

III. ÚS 2377/20

II. ÚS 2040/21

I. ÚS 1111/21

III. ÚS 1762/21