Ústavní soud

III. ÚS 847/21

III. ÚS 1679/20

Z článku 37 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vyplývá, že pociťuje-li osoba, že by jí uvedení dalších skutečností v její svědecké výpovědi mohlo uškodit, a zároveň v daném případě objektivně nejde o bezdůvodné odepření vypovídat, jde o důvod legitimní a dostatečný pro naplnění práva odepřít výpověď podle § 100 odst. 2 trestního řádu. Za nebezpečí způsobení si trestního stíhání ve smyslu čl. 37 odst. 1 Listiny lze považovat i zhoršení svého postavení například v důsledku rozšíření trestního stíhání pro další skutky anebo v důsledku naplnění kvalifikované skutkové podstaty trestného činu, která obviněného ohrožuje vyšší trestní sazbou.

IV. ÚS 778/21

II. ÚS 3063/20

Pokud odsouzený v objektivně špatném zdravotním stavu před obecnými soudy uplatní na základě zcela konkrétní minulé skutečnosti svědčící o porušení léčebného režimu námitku, která je potenciálně způsobilá vyvrátit závěr, že ve výkonu trestu je mu zajištěna dostatečná lékařská péče, a obecné soudy se s touto námitku nevypořádají, poruší tím stěžovatelovo ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

III. ÚS 1149/20

Postup orgánů činných v trestním řízení, které odmítly přiznat postavení zúčastněné osoby tomu, kdo je vlastníkem věcí, proti nimž je směřován návrh na jejich zabrání, je porušením jejích procesních práv ve smyslu základního práva na přístup k soudu, neboť je jí tak odepřena možnost podílet se na průběhu trestního řízení, v němž je rozhodováno o jejích majetkových právech. Jestliže orgány činné v trestním řízení ignorují oprávněné majetkové zájmy této osoby a neumožní jí účast na trestním řízení, neboť neakceptují její postavení jako zúčastněné osoby, odepřou jí tak procesní práva, která jsou s tímto postavením spojena, zejm. právo účastnit se hlavních líčení a veřejných zasedání, právo vyjádřit se k věci i právo podávat opravné prostředky.

IV. ÚS 569/21

IV. ÚS 859/21

IV. ÚS 616/21

I. ÚS 544/21

IV. ÚS 758/21

II. ÚS 808/21

IV. ÚS 292/21

I. ÚS 1595/20

IV. ÚS 596/21

IV. ÚS 865/21

IV. ÚS 719/21

II. ÚS 2668/20

IV. ÚS 853/21

III. ÚS 861/21

I. ÚS 867/21

I. ÚS 3430/20

III. ÚS 885/21

III. ÚS 615/21

II. ÚS 3465/20

IV. ÚS 1038/20

IV. ÚS 919/21

I. ÚS 813/21

I. ÚS 3036/20

IV. ÚS 35/21

III. ÚS 942/21

III. ÚS 796/21

III. ÚS 777/21

III. ÚS 715/21

IV. ÚS 815/21

I. ÚS 501/21

II. ÚS 619/21

III. ÚS 726/21

II. ÚS 79/21

II. ÚS 25/21

II. ÚS 660/21

I. ÚS 626/21

IV. ÚS 757/21

III. ÚS 175/21

II. ÚS 916/21

III. ÚS 399/21

IV. ÚS 973/21

II. ÚS 869/21

III. ÚS 736/21

II. ÚS 52/21

K odnětí věci senátu (samosoudci) prvostupňového soudu pro nedodržení závazného právního názoru odvolacího soudu je třeba přistupovat jen výjimečně. Odnětí věci senátu (samosoudci) je vždy, už jen vzhledem ke způsobilosti tohoto postupu založit porušení práva na zákonného soudce, třeba náležitě odůvodnit.

IV. ÚS 602/21