Ústavní soud

III. ÚS 1083/20

III. ÚS 2381/20

I. ÚS 2150/20

I. ÚS 2943/20

I. ÚS 2538/20

I. ÚS 2475/20

IV. ÚS 1253/20

IV. ÚS 702/20

Nezabývají-li se obecné soudy při posuzování podmínek uplatnění korektivu dobrých mravů tím, zda výkon práva věřitelky, který je jinak po právu, nevede k nepřijatelným důsledkům v postavení solidárních dlužníků, byť mohou mít původ v poměrech mezi spoludlužníky navzájem, nepřiměřeně zúží výklad korektivu dobrých mravů, čímž se dopustí interpretační libovůle a porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

III. ÚS 2735/20

III. ÚS 2559/20

I. ÚS 2299/20

III. ÚS 474/20

Pokud nelze nalézt jakékoli legitimní ospravedlnění zásahu do majetkového nároku stěžovatelů založeného rozhodnutím o výživném, jde o zásah porušující ústavní právo stěžovatelů vlastnit majetek zaručené čl. 11 odst. 1 Listiny.

III. ÚS 1255/18

Byl-li poškozenému alespoň zčásti přiznán jím uplatněný nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích, má v rámci náhrady nákladů nárok na úhradu nákladů vzniklých přibráním zmocněnce. Podmínkou však je, že musí jít o náklady „účelně“ vynaložené – je třeba hodnotit jak potřebnost jednotlivých úkonů právní služby, přiměřenost výše sazby za úkon, i přiměřenost celkové výše nákladů vůči celkové částce přiznané poškozenému na náhradě újmy.

III. ÚS 2627/20

Pl. ÚS 10/17

Zákon o ochraně spotřebitele obsahuje v ustanovení § 20z odst. 1 komplexní a podrobnou úpravu podmínek, za nichž mohou prodávající získávat informaci o úvěruschopnosti spotřebitelů i bez jejich souhlasu. Tato právní úprava ve svém souhrnu představuje dostatečné záruky proti nepřiměřenému šíření osobních údajů spotřebitelů. Ustanovení § 20z odst. 1 věty třetí a čtvrté zákona o ochraně spotřebitele jsou v souladu s ústavním pořádkem a lze je vyložit způsobem souladným s čl. 8 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie. Napadená ustanovení sice představují zásah do práva spotřebitelů na soukromí a na informační sebeurčení ve smyslu čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, neústí však v porušení těchto ústavně zaručených práv, neboť zásah je vyvažován silným veřejným zájmem na předcházení předlužování spotřebitelů. Tento veřejný zájem se pojí s oprávněnými zájmy podnikatelů nabízejících spotřebitelům finanční služby.

Pl. ÚS 100/20

III. ÚS 2557/19

IV. ÚS 2870/20

IV. ÚS 1384/20

III. ÚS 2950/20

I. ÚS 2851/20

III. ÚS 2964/20

IV. ÚS 2390/20

I. ÚS 2338/20

IV. ÚS 2894/20

I. ÚS 2916/20

III. ÚS 2893/20

Pl. ÚS 99/20

I. ÚS 1795/20

I. ÚS 2877/20

IV. ÚS 2705/20

I. ÚS 2336/20

I. ÚS 2905/20

III. ÚS 2934/20

I. ÚS 1330/20

IV. ÚS 2956/20

IV. ÚS 2902/20

III. ÚS 2683/20

I. ÚS 2789/20

I. ÚS 2809/20

IV. ÚS 2233/20

I. ÚS 2997/20

III. ÚS 2710/20

I. ÚS 2086/20

III. ÚS 2696/20

IV. ÚS 2753/20

IV. ÚS 2915/20

IV. ÚS 2942/20

I. ÚS 2196/20

I. ÚS 2690/20