Ústavní soud

II. ÚS 1794/20

I. ÚS 1784/20

I. ÚS 1703/20

IV. ÚS 1971/20

III. ÚS 3717/19

II. ÚS 1941/20

II. ÚS 1891/20

II. ÚS 1979/20

II. ÚS 1351/20

II. ÚS 1841/20

II. ÚS 1807/20

II. ÚS 1929/20

II. ÚS 102/20

III. ÚS 1617/20

II. ÚS 1425/20

II. ÚS 1326/20

II. ÚS 625/20

II. ÚS 1323/20

IV. ÚS 1823/20

IV. ÚS 478/20

Pokud stížnostní soud rozhodne o blanketní stížnosti proti usnesení okresního soudu o vykonání trestu odnětí svobody, aniž vyčká na její stěžovatelem ohlášené doplnění o odůvodnění, neověří si u okresního soudu, zda bylo toto odůvodnění již doručeno, nestanoví stěžovateli konkrétní lhůtu pro doplnění blanketního podání a v odůvodnění svého usnesení neuvede relevantní důvod pro nutnost vydat rozhodnutí neprodleně, porušuje právo stěžovatele na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jeho právo na obhajobu zaručené čl. 40 odst. 3 Listiny.

II. ÚS 1731/20

I. ÚS 1825/20

IV. ÚS 1887/20

I. ÚS 1440/20

II. ÚS 255/20

II. ÚS 451/20

II. ÚS 1879/20

Pl. ÚS 25/19

Ustanovení § 80 soudního řádu správního upravující podmínky, za nichž se lze domoci ochrany soudu proti nečinnosti správního orgánu, je v souladu s čl. 36 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod; lhůta pro podání žaloby představuje podmínku nejzákladnější a pro soudní řízení nejběžnější.

IV. ÚS 1897/20

IV. ÚS 1640/20

I. ÚS 988/20

I. ÚS 1664/20

II. ÚS 1683/20

Pl. ÚS 17/20

IV. ÚS 1694/20

IV. ÚS 3447/19

IV. ÚS 1737/20

I. ÚS 3705/19

Pokud obecné soudy interpretují a aplikují § 13 odst. 7 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), tak, že na členy společenství vlastníků jednotek přenášejí břemeno, které neodpovídá jejich možnostem předejít spáchání úvěrového podvodu, porušují jejich právo vlastnit majetek zaručené čl. 11 Listiny základních práv a svobod.

I. ÚS 1702/20

I. ÚS 906/20

III. ÚS 2987/19

Obecná skutečnost, že stěžovatel je cizincem bez vazeb k České republice, nemůže být sama důvodem pro rozhodnutí o vazbě. Za konkrétní důvod pro vazbu nelze považovat ani skutečnost, že stěžovatel nesouhlasil se svým vydáním do jiného státu.

I. ÚS 1575/19

I. ÚS 640/20

IV. ÚS 1742/20

IV. ÚS 1532/20

II. ÚS 1672/20

IV. ÚS 1359/20

II. ÚS 902/20

II. ÚS 1510/20

IV. ÚS 1840/20