Ústavní soud

I. ÚS 1344/20

II. ÚS 1226/20

III. ÚS 4128/18

III. ÚS 3506/19

IV. ÚS 958/20

IV. ÚS 1316/20

II. ÚS 1398/20

III. ÚS 1187/20

IV. ÚS 4118/19

II. ÚS 1360/20

II. ÚS 1307/19

Odmítnutí dovolání Nejvyšším soudem pro vadu, kterou ve skutečnosti netrpělo, je porušením práva účastníka řízení na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Vede-li zjištění, že došlo k částečnému uspokojení restitučního nároku poskytnutím náhrady dle mezivládních dohod, k omezení rozsahu restitučního nároku, je třeba obdobně omezit rozsah uplatnění blokačního ustanovení § 9 odst. 1 zákona o mimosoudních rehabilitacích tak, že jako neplatné podle tohoto ustanovení budou posouzeny dispozice jen s takovým podílem na věci, na který se vztahuje restituční nárok. Zásah do práva vlastnit majetek dle čl. 11 odst. 1 Listiny je totiž potřebný pouze v rozsahu podílu na věci, který má být podle restitučních předpisů vydán oprávněné osobě.

I. ÚS 3651/19

III. ÚS 4019/19

IV. ÚS 2613/19

III. ÚS 509/19

IV. ÚS 1066/20

IV. ÚS 1039/20

III. ÚS 1196/20

I. ÚS 880/20

IV. ÚS 713/20

IV. ÚS 889/20

III. ÚS 646/19

III. ÚS 882/20

I. ÚS 202/20

I. ÚS 771/20

I. ÚS 1304/20

I. ÚS 1029/20

IV. ÚS 761/20

III. ÚS 3627/19

III. ÚS 124/20

Zásada elementární důvěry jednotlivce ve správnost aktů veřejné moci patří k základním atributům právního státu plynoucím z čl. 1 odst. 1 Ústavy.

IV. ÚS 1303/20

III. ÚS 1361/20

IV. ÚS 497/20

IV. ÚS 739/20

III. ÚS 3674/19

I. ÚS 1329/20

IV. ÚS 723/20

IV. ÚS 1172/20

III. ÚS 3752/19

IV. ÚS 740/20

IV. ÚS 1013/20

IV. ÚS 742/20

IV. ÚS 1356/20

IV. ÚS 636/18

III. ÚS 473/20

III. ÚS 1286/20

I. ÚS 853/20

III. ÚS 307/20

IV. ÚS 528/20

III. ÚS 833/20