Ústavní soud

III. ÚS 1196/20

IV. ÚS 851/20

IV. ÚS 1356/20

IV. ÚS 2613/19

I. ÚS 771/20

III. ÚS 833/20

IV. ÚS 1013/20

III. ÚS 3530/19

I. ÚS 1137/20

IV. ÚS 675/20

IV. ÚS 1166/20

I. ÚS 1119/20

III. ÚS 874/20

IV. ÚS 1127/20

I. ÚS 880/20

III. ÚS 4019/19

I. ÚS 1293/20

IV. ÚS 1052/20

IV. ÚS 739/20

I. ÚS 3651/19

I. ÚS 1279/20

II. ÚS 4041/19

III. ÚS 471/20

I. ÚS 154/18

III. ÚS 1249/20

III. ÚS 1374/20

IV. ÚS 2006/19

II. ÚS 3512/19

IV. ÚS 1292/20

II. ÚS 3940/19

II. ÚS 4100/19

Při rozhodování soudu o přiznání náhrady újmy na zdraví a o její výši, které se domáhá chodec s tvrzením, že mu újma vznikla kvůli stavu místní komunikace, musí soudy na jedné straně zkoumat, nakolik se chodec choval tak, aby svému úrazu předešel, a na straně druhé zhodnotit, nakolik vlastník komunikace dodržel svou povinnost zajistit, aby tato komunikace umožňovala. Přitom je nutné vycházet z principu úplné náhrady újmy na zdraví, tedy plné náhrady majetkové i nemajetkové újmy, který plyne z čl. 7 odst. 1 Listiny. Předvídatelnost změn ve schůdnosti chodníku je jedním z kritérií pro posouzení konkrétních skutkových okolností případu obecnými soudy, nikoliv však jediným.

I. ÚS 3698/19

I. ÚS 6/19

III. ÚS 1087/20

II. ÚS 1260/20

II. ÚS 1298/20

I. ÚS 3773/19

I. ÚS 1332/20

I. ÚS 1120/20

I. ÚS 1318/20

I. ÚS 3232/19

III. ÚS 709/19

Otázku, zda jde o věc týkající se práva na územní samosprávu, je třeba v pochybnostech posuzovat ve prospěch ústavně zaručeného práva na samosprávu.

II. ÚS 3659/19

V případě nesprávného poučení účastníků řízení odvolacím soudem tak, že v jejich věci není dovolání přípustné, je porušeno jejich právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na spravedlivý proces a podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, neboť takovým postupem jim byl odepřen přístup k dovolacímu soudu.

III. ÚS 1158/20

IV. ÚS 775/20

I. ÚS 987/20

IV. ÚS 707/20

IV. ÚS 261/20

IV. ÚS 2916/19

IV. ÚS 1077/20