Ústavní soud

IV. ÚS 2029/19

III. ÚS 2225/19

IV. ÚS 863/19

IV. ÚS 1363/19

I. ÚS 909/19

I. ÚS 1272/19

IV. ÚS 2168/19

IV. ÚS 2236/19

I. ÚS 2067/19

I. ÚS 1504/19

I. ÚS 2240/19

I. ÚS 2182/19

II. ÚS 2242/19

II. ÚS 2185/19

IV. ÚS 2082/19

II. ÚS 2231/19

II. ÚS 1174/19

III. ÚS 2087/19

I. ÚS 1884/19

I. ÚS 3368/18

III. ÚS 2051/19

I. ÚS 1849/19

III. ÚS 2143/19

IV. ÚS 3028/18

II. ÚS 961/19

III. ÚS 1980/19

II. ÚS 2062/19

IV. ÚS 1550/19

I. ÚS 507/19

I. ÚS 2146/19

IV. ÚS 1937/19

IV. ÚS 1313/19

IV. ÚS 1904/19

IV. ÚS 61/19

IV. ÚS 1938/19

IV. ÚS 1813/19

I. ÚS 58/18

IV. ÚS 2065/19

I. ÚS 2077/19

Pl. ÚS 34/17

Esence práva na vzdělání inkorporuje ve svém obsahu existenci nestátních škol – předjímanou ústavodárcem v čl. 33 odst. 3 Listiny základních práv a svobod – a vylučuje tak monopolizaci vzdělání ze strany státu. Z tohoto důvodu stát nemůže přistoupit k zákonné regulaci práva na vzdělání, která by přímo či nepřímo vedla k úplnému zamezení existence či fungování nestátních škol. V případě nestátních škol se jedná o komplementární (subsidiární) instituce, jejichž existenci stát v přiměřeném počtu umožňuje, aby tak účelně doplnil soustavu (veřejných) základních a středních škol. Listina tak neobsahuje subjektivní veřejné právo na zřízení neveřejné (nestátní, soukromé) základní či střední školy, nevzniká tedy ani povinnost státu zajišťovat právo na „vyučování“ na těchto školách. Při respektování požadavku ústavně konformního výkladu ustanovení § 148 odst. 3 písm. a) školského zákona představuje legitimní a racionální prostředek realizace vlivu státu při zajišťování institucionálního aspektu práva na vzdělání.

I. ÚS 1592/19

I. ÚS 1367/19

I. ÚS 1732/19

IV. ÚS 1835/19

IV. ÚS 1055/18

Odmítne-li Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné z důvodu, který však ve skutečnosti není naplněn, dopustí se porušení práva dovolatele na soudní ochranu a přístup k soudu, tedy odepření spravedlnosti.

IV. ÚS 1845/19

IV. ÚS 86/19

IV. ÚS 1789/19

I. ÚS 464/19

Rozhodne-li stížnostní soud o zamítnutí návrhu na podmíněné propuštění v neveřejném zasedání, aniž by stěžovatele předem seznámil s druhou procesní stranou vznesenými tvrzeními věcnými i právními, a poskytl mu příležitost se k nim vyjádřit, a případně i navrhnout důkazy svědčící v jeho prospěch, poruší tím jeho práva garantovaná čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

IV. ÚS 1339/19