Ústavní soud

III. ÚS 2455/25

III. ÚS 2849/25

IV. ÚS 2335/25

III. ÚS 2903/25

I. ÚS 3019/25

IV. ÚS 2547/25

IV. ÚS 2391/25

IV. ÚS 3110/25

III. ÚS 2651/25

III. ÚS 1713/25

III. ÚS 3094/25

III. ÚS 3206/25

I. ÚS 2432/25

II. ÚS 3414/25

III. ÚS 3318/25

II. ÚS 2895/25

I. ÚS 2570/25

II. ÚS 2438/24

Pokud nadřízený soud nesprávně posoudí, že určitý žalobní bod v žalobě obsažen není, přestože v ní jasně obsažen je, a svým kasačním rozhodnutím nesprávně zaváže nižší soud, aby se v dalším řízení nezabýval tomu odpovídající právní otázkou, poruší právo žalobce na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. ÚS 2948/25

I. ÚS 2896/25

I. ÚS 3126/25

II. ÚS 2968/25

III. ÚS 3292/25

II. ÚS 2846/25

II. ÚS 3091/25

II. ÚS 2763/25

II. ÚS 3008/25

II. ÚS 3436/24

II. ÚS 2260/25

II. ÚS 3233/25

I. ÚS 2945/25

I. ÚS 3362/25

II. ÚS 3170/25

II. ÚS 2809/25

II. ÚS 2565/25

II. ÚS 3193/25

I. ÚS 3256/25

II. ÚS 3282/25

Pl. ÚS 31/24

Ustanovení § 41 odst. 3 zákoníku práce, podle něhož může i bez souhlasu zaměstnavatel převést zaměstnance, jenž nesmí dále konat dosavadní práci, na práci jiného druhu než sjednaného v pracovní smlouvě, není v rozporu se zákazem nucené práce podle čl. 9 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Výkon takové práce není vynucován pod pohrůžkou trestu a zaměstnanec není povinen nést nepřiměřeně tíživé břemeno.

II. ÚS 3358/25

II. ÚS 3057/25

II. ÚS 3231/25

III. ÚS 3345/25

II. ÚS 3286/25

II. ÚS 2181/25

I. ÚS 2142/25

II. ÚS 2645/25

II. ÚS 2923/25

III. ÚS 3266/25

II. ÚS 3156/25