I při posuzování okamžiku vzniku nároku na úrok z prodlení a nároku na náhradu nákladů právního zastoupení ve věci úspěšného žalobce jsou obecné soudy z hlediska spravedlivého procesu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) povinny přihlédnout ke všem relevantním okolnostem případu a nepostupovat ryze formalisticky. Zejména je třeba pečlivě posoudit, zda dlouhotrvající nejasnosti ohledně právní kvalifikace sporu lze skutečně přičítat na vrub žalobce, příp. řádně zdůvodnit, proč obecný soud k takovému závěru dospěl.

Usnesení2018-03-14

I. ÚS 841/18

Usnesení2018-03-14

IV. ÚS 840/18

Usnesení2018-03-14

I. ÚS 2926/17

Nález2018-03-14

I. ÚS 2155/16

Adresátem právní normy uvedené v § 8b odst. 1 trestního řádu mohou být pouze ty osoby, kterým orgány činné v trestním řízení poskytly informace, na něž se vztahuje zákaz zveřejnění podle § 8a odst. 1 téhož zákona. Na jiné subjekty, ať se již s takovými informacemi seznámily jakkoli, zákaz dalšího poskytnutí stanovený v § 8b odst. 1 trestního řádu nedopadá; tím není dotčena jejich případná právní odpovědnost podle jiných ustanovení právního řádu. Opačný výklad představuje porušení zásady legální licence stanovené v čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky, resp. čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i porušení práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny.

I. ÚS 3873/17

IV. ÚS 812/18

III. ÚS 1483/17

I. ÚS 173/18

I. ÚS 843/18

II. ÚS 870/18

III. ÚS 1679/17

IV. ÚS 164/18

I. ÚS 663/18

II. ÚS 2175/16

Při rozhodování o výši náhrady za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním jsou obecné soudy povinny zohlednit všechny zásahy, které obviněného poškodily a důkladně vysvětlit, na základě jakých úvah rozhodly o přiznané náhradě. Musí vzít v potaz zejména délku trestního řízení, povahu trestní věci a následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozeného. Pokud tak nepostupují, porušují tím právo poškozeného na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím orgánu veřejné moci či nesprávným úředním postupem podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

IV. ÚS 3670/17

IV. ÚS 625/17

III. ÚS 234/17

III. ÚS 427/18

Možnost neodůvodňovat usnesení dle § 104a občanského soudního řádu je nutno jako výjimku vykládat restriktivně. Neodůvodní-li proto vrchní soud rozhodnutí, ze kterého vůbec není zřejmé, z jakého důvodu určil věcnou příslušnost okresního soudu, když jsou skutková tvrzení navrhovatele podřaditelná pod hypotézu procesní normy, stanovující v rozhodném znění věcnou příslušnost krajského soudu, představuje takový postup porušení práva navrhovatele na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

III. ÚS 3505/17

III. ÚS 379/18

III. ÚS 367/18

II. ÚS 1367/17

Při posuzování důvodnosti zajištění finančních prostředků v rámci trestního řízení jsou obecné soudy povinny vypořádat se s celkovou délkou trestního řízení, neboť nepřiměřená délka v souladu s judikaturou Ústavního soudu znamená nutnost provedení přísnějšího testu přiměřenosti zajišťovacích opatření. Obecné soudy musí zkoumat nejen délku trvání zajištění, ale i její příčiny, a dále, zda je důvodnost zajištění dostatečně potvrzena vývojem trestního řízení. Pokud tak nepostupují, porušují vlastnické právo stěžovatele a jeho právo na spravedlivý proces zaručená čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

IV. ÚS 800/18

I. ÚS 3096/17

I. ÚS 304/18

IV. ÚS 3211/17

III. ÚS 626/17

III. ÚS 634/18