Ústavní soud
Celkem 99 000+ rozhodnutí
Pokročilé filtry
napiš zkratku (NOZ, ZP) nebo číslo (89/2012)
1 = Sbírka NU (zásadní)
Zobrazeno 33901-33950 z 99 175
IV. ÚS 3251/17
II. ÚS 117/17
II. ÚS 2723/17
II. ÚS 3017/17
II. ÚS 3055/17
II. ÚS 1532/17
II. ÚS 498/17
IV. ÚS 2972/17
II. ÚS 3163/17
II. ÚS 1204/17
IV. ÚS 2512/17
IV. ÚS 933/17
IV. ÚS 2184/17
II. ÚS 3084/17
II. ÚS 2940/17
IV. ÚS 1906/17
I. ÚS 2475/17
IV. ÚS 2680/17
I. ÚS 3063/17
IV. ÚS 2074/17
I. ÚS 504/17
II. ÚS 1398/17
Pokud v případě omezení osobní svobody vznese jednotlivec alespoň tzv. hájitelné tvrzení o tom, že ho policie podrobila špatnému zacházení, přechází důkazní břemeno na stát, jehož povinností je podat přesvědčivé vysvětlení, jak byla zranění způsobena. Opačný postup by mohl vést k porušení zákazu špatného zacházení ve smyslu čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 7 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Hájitelné tvrzení však nelze považovat za prokázanou skutečnost.
I. ÚS 2500/17
Shledá-li Nejvyšší soud vadu dovolání v tom, že dovolatel neuvedl, od jaké konkrétní rozhodovací praxe se odvolací soud odchýlil, ačkoliv dovolatel na relevantní rozhodovací praxi ve svém podání odkazoval, jedná v rozporu s jeho právem na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pokud se dovolatel domnívá, že se odvolací soud odchýlil od konkrétního rozhodnutí Nejvyššího soudu či Ústavního soudu, a Nejvyšší soud je naopak toho názoru, že dovolatelem citované rozhodnutí na daný případ nedopadá, nejde o vadu dovolání. Odmítnout dovolání pro vady lze pouze za nesplnění v zákoně zcela jasně a srozumitelně formulované povinnosti a nikoliv za odlišný právní názor dovolatele.
II. ÚS 2964/17
I. ÚS 1015/16
II. ÚS 1972/17
II. ÚS 1043/17
I. ÚS 2707/17
II. ÚS 3027/17
II. ÚS 2954/17
I. ÚS 1653/17
Zákonem stanovený požadavek, aby smlouva – jako je i dohoda o narovnání – měla písemnou formu, je s ohledem na princip ochrany autonomie vůle a smluvní svobody garantované čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod třeba chápat tak, že z písemných projevů stran musí být zjistitelné, že došlo ke shodě jejich vůle. Pokud by shodná vůle stran měla být projevena v jediném dokumentu či na jediné listině, musel by to zákon výslovně stanovit.
I. ÚS 1581/16
Má-li soud v řízení o omezení svéprávnosti pochybnosti o střetu zájmu posuzovaného a jeho opatrovníka, musí zjistit, jaký je zájem posuzovaného a za tím účelem posuzovaného sám zhlédnout. Jestliže posuzovanému jmenuje kolizního opatrovníka a na základě jím podaného zpětvzetí odvolání odvolací řízení zastaví, zbaví tím posuzovaného práva na přístup k soudu, a poruší proto jeho právo na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, resp. čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
I. ÚS 2899/17
I. ÚS 2650/17
II. ÚS 3068/17
I. ÚS 369/17
IV. ÚS 1500/17
IV. ÚS 2674/17
IV. ÚS 2127/17
I. ÚS 2816/17
IV. ÚS 2785/14
I. ÚS 2988/17
I. ÚS 2031/17
II. ÚS 1656/17
II. ÚS 3108/17
I. ÚS 2950/17
II. ÚS 1804/17
IV. ÚS 1378/16
Žádným zákonem nelze abstraktně vyloučit ochranu základních práv a svobod, zaručenou ústavním pořádkem. V každém jednotlivém případě střetu ústavně zaručených práv musejí soudy i jiné orgány veřejné moci aplikující právní ustanovení, jež se ústavně zaručených práv dotýkají, zvážit význam a intenzitu dotčených práv a nalézt mezi nimi spravedlivou rovnováhu.
III. ÚS 2762/17
I. ÚS 1639/17