Ústavní soud

IV. ÚS 510/17

I. ÚS 1489/17

III. ÚS 1810/17

I. ÚS 1361/17

III. ÚS 523/17

I. ÚS 1161/17

IV. ÚS 1320/17

III. ÚS 594/17

Není-li z odůvodnění rozhodnutí obecného soudu patrný vztah mezi provedenými důkazy a učiněným skutkovým závěrem, který je pro právní posouzení věci rozhodný, je takové rozhodnutí nepřezkoumatelné a představuje porušení práva účastníka řízení na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

I. ÚS 1861/17

IV. ÚS 1717/17

II. ÚS 4139/16

Pokud finanční náhrada za pozemek, který nebylo možno oprávněné osobě vydat, není v důsledku doslovného výkladu příslušných ustanovení zákona o půdě provedeného obecnými soudy přiměřená, porušují obecné soudy právo oprávněné osoby vlastnit majetek zaručené čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jehož součástí je ochrana legitimního očekávání nabytí majetku, a dále její právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny.

I. ÚS 819/17

III. ÚS 1536/17

IV. ÚS 1934/17

I. ÚS 1825/17

I. ÚS 3345/16

III. ÚS 1731/16

Provede-li soud výklad kolidujících právních norem v rozporu s obecnými výkladovými pravidly a vyloží tak normu v rozporu s jejím smyslem a účelem, dopustí se porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky. Ustanovení § 46 odst. 7 exekučního řádu zakotvuje právo exekutora na přednostní uspokojení nároku na odměnu a náhradu nákladů exekuce; skutečnost, že insolvenční zákon postavení tohoto nároku neupravuje, neznamená, že tak nemůže činit právní norma upravená v jiném zákoně.

IV. ÚS 1620/17

Pl. ÚS 31/16

IV. ÚS 3092/16

Ujednání pojišťovny s cestovní kanceláří, které omezuje práva spotřebitele zaručená právem Evropské Unie, je ve vztahu ke spotřebiteli neúčinné. Odepření poskytnutí plné náhrady zájezdu, neuskutečněného kvůli úpadku cestovní kanceláře, odporuje závazkům České republiky plynoucím z jejího členství v EU. Takovým euronekonformním výkladem obecný soud v konečném důsledku porušuje právo stěžovatele na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod i právo na ochranu majetku ve smyslu čl. 11 odst. 1 Listiny.

I. ÚS 1832/17

IV. ÚS 1496/17

III. ÚS 1892/17

IV. ÚS 1894/17

I. ÚS 4042/16

I. ÚS 4198/16

III. ÚS 1837/17

IV. ÚS 1866/17

III. ÚS 1345/17

I. ÚS 3209/16

IV. ÚS 1881/17

IV. ÚS 1772/17

III. ÚS 1565/17

III. ÚS 1290/17

I. ÚS 1962/17

I. ÚS 4151/16

II. ÚS 1069/17

I. ÚS 1785/17

IV. ÚS 1578/17

I. ÚS 3078/16

III. ÚS 3082/16

IV. ÚS 2545/16

Je-li výše úhrady za zdravotní péči stanovena soudem z důvodu absence právní úpravy, byť analogickým použitím předpisu nejbližšího (např. úhradová vyhláška), stále platí, že je možno tuto cenu stanovit též s ohledem na prokázané nutně vynaložené náklady tak, aby byla umožněna jejich návratnost v zájmu dodržení záruk plynoucích z čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. V řízení před obecným soudem pak musí být tvrzeno a prokázáno, že výše úhrad ze strany zdravotní pojišťovny dle vyhlášky znemožňuje poskytovateli péče (při absenci jiných možných zdrojů financování) pokrytí nezbytných nákladů na tuto péči.

I. ÚS 3987/16

I. ÚS 1180/17

I. ÚS 1089/17

IV. ÚS 3005/16

I. ÚS 1901/17

IV. ÚS 1364/16

III. ÚS 1242/17

III. ÚS 1466/17