Ústavní soud

IV. ÚS 2623/16

IV. ÚS 3666/16

IV. ÚS 81/16

II. ÚS 3285/16

II. ÚS 3697/16

I. ÚS 4145/16

II. ÚS 3938/16

I. ÚS 225/17

II. ÚS 3134/16

II. ÚS 3577/16

IV. ÚS 3919/16

II. ÚS 2766/16

II. ÚS 3238/15

IV. ÚS 267/17

II. ÚS 4211/16

II. ÚS 4225/16

I. ÚS 3829/16

II. ÚS 144/17

II. ÚS 100/17

IV. ÚS 3343/15

IV. ÚS 3002/16

II. ÚS 1317/16

I. ÚS 3389/15

I. ÚS 1535/16

IV. ÚS 241/17

IV. ÚS 2934/16

II. ÚS 3460/16

Obviněnému musí být v periodických časových intervalech umožněno být k trvání vazby slyšen. Mezi jednotlivými výslechy musejí být dodrženy časové odstupy v řádu maximálně několika týdnů, ledaže by tomu bránily objektivně nepřekonatelné překážky. Opačný postup by vedl k porušení základních práv obviněného ve smyslu čl. 8 odst. 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

I. ÚS 1775/14

Obecné soudy jsou povinny posoudit, zda je u nezletilého dítěte dána způsobilost k uzavření smlouvy o přepravě osob. I pokud dospějí k závěru o jeho způsobilosti, musí se zabývat tím, zda takové dítě zavinilo porušení povinnosti zaplatit stanovené jízdné a zda si mohlo být vědomo důsledků spojených s jeho nezaplacením. Obecné soudy musí při svém rozhodování chránit zájem dítěte, aby do dospělosti nevstupovalo se závazky, jež mohou mít rdousící efekt. Jiný postup představuje porušení základních práv nezletilého dítěte na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), na ochranu vlastnictví (čl. 11 odst. 1 Listiny) a na zvláštní ochranu dětí a mladistvých (čl. 32 odst. 1 věta druhá Listiny). Návrh a řízení před Ústavním soudem Nálezem ze dne 15. 2. 2017 rozhodl I. senát Ústavního soudu v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy na návrh stěžovatelky P. M. tak, že v řízení o ústavní stížnosti přerušeném usnesením sp. zn. I. ÚS 1775/14 ze dne 8. dubna 2015 se pokračuje a zrušil platební rozkazy Okresního soudu v Pardubicích č. j. 18 C 134/2008-10 ze dne 19. 8. 2008, č. j. 17 C 60/2008-25 ze dne 27. 11. 2008 a č. j. 18 C 145/2008-13 ze dne 28. 11. 2008 pro rozpor s čl. 36 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a čl. 32 odst. 1 věta druhá ve spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny.

II. ÚS 1755/15

III. ÚS 214/17

III. ÚS 37/17

IV. ÚS 137/17

III. ÚS 2440/16

III. ÚS 4258/16

I. ÚS 2395/16

III. ÚS 219/17

IV. ÚS 218/17

IV. ÚS 3757/16

II. ÚS 1437/14

I. ÚS 1711/16

I. ÚS 2693/16

Obecné soudy musí k vydání rozsudku pro uznání na základě fikce uznání přistupovat uvážlivě a restriktivně. Fikce uznání nemůže zpravidla nastoupit a rozsudek pro uznání nelze vydat v situaci, kdy žalovaný není k žalobě lhostejný, obstrukčně pasivní, nechce nijak taktizovat a jeho jednáním nedošlo k průtahům ve věci.

I. ÚS 2777/16

III. ÚS 2289/16

I. ÚS 44/17

I. ÚS 2327/16

I. ÚS 530/16

I. ÚS 1350/16

I. ÚS 1179/16

I. ÚS 195/16

II. ÚS 2667/15