Ústavní soud

I. ÚS 2429/16

I. ÚS 2839/16

I. ÚS 1411/16

I. ÚS 1438/16

I. ÚS 2546/16

I. ÚS 1377/16

V řízení o stížnosti proti rozhodnutí o povolení obnovy řízení v trestní věci je třeba analogicky aplikovat ustanovení upravující odvolací řízení v trestní věci samé. Jelikož stížnostní soud může provádět a hodnotit důkazy, načež rozhoduje o meritu věci (ve smyslu povolení obnovy), musí pro zachování zásady kontradiktornosti řízení a rovnosti stran rozhodovat ve veřejném zasedání.

II. ÚS 33/16

II. ÚS 2489/16

I. ÚS 1682/16

Nejvyšší soud poruší právo na spravedlivý proces, když chybně odmítne jako opožděné dovolání, které je podle zjištění z doručenky ve spise a od České pošty podáno v zákonné lhůtě.

IV. ÚS 2129/16

I. ÚS 3364/15

I. ÚS 2313/16

I. ÚS 2163/16

IV. ÚS 2117/16

II. ÚS 2421/16

I. ÚS 1532/16

Námitka promlčení nároku na náhradu újmy za nezákonné trestní stíhání ze strany státu je v rozporu s dobrými mravy, pokud bylo písemné vyhotovení konečného rozhodnutí poškozenému doručeno až po uplynutí šestiměsíční promlčecí lhůty a poškozený tento svůj nárok uplatnil v přiměřené době (nikoliv delší než šest měsíců) od takového doručení.

I. ÚS 2652/16

Důvody opravňující soud učinit závěr o skutečné hrozbě útěku obviněného/obžalovaného se v čase vyvíjejí. Čím déle vazba trvá, tím konkrétnější musejí být důkazy, že útěk skutečně hrozí. Přestože otázka přípustnosti policejní provokace je primárně určena ke zkoumání v hlavním líčení, i vazební soud se otázkou, zda obviněný nebyl obětí policejní provokace, musí zabývat a své závěry musí v odůvodnění rozhodnutí uvést.

I. ÚS 2061/16

I. ÚS 3532/15

I. ÚS 2994/16

IV. ÚS 1444/16

IV. ÚS 1622/16

II. ÚS 863/15

III. ÚS 3777/15

IV. ÚS 2499/15

Možnost neodůvodňovat usnesení o věcné příslušnosti dle § 104a o. s. ř. je nutno jako výjimku interpretovat restriktivně, přičemž je nutné vzít v úvahu konkrétní okolnosti případu. V situaci, kdy účastníci řízení zaujmou odlišné stanovisko než vrchní soud rozhodující o této otázce, lze legitimně požadovat, aby se soud v odůvodnění svého usnesení s argumentací účastníků vypořádal a vyložil důvody svého závěru o věcné příslušnosti. Opačný postup vede k porušení základního práva účastníka řízení na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. ÚS 2396/16

II. ÚS 865/16

II. ÚS 2328/16

IV. ÚS 3385/15

II. ÚS 2325/16

II. ÚS 1013/16

I. ÚS 2101/16

IV. ÚS 2718/16

I. ÚS 444/16

I. ÚS 190/15

V případě soudcovského dotváření práva proti soukromoprávním zájmům jednotlivců musejí soudy předložit obzvlášť přesvědčivé argumenty. Soudcovské dotváření práva navíc podléhá přísnému ústavnímu přezkumu, neboť může dojít jak k porušení základních práv stěžovatele, tak i k narušení principu dělby moci.

IV. ÚS 2227/16

II. ÚS 753/15

II. ÚS 3855/15

IV. ÚS 1672/15

IV. ÚS 2965/16

IV. ÚS 653/16

IV. ÚS 2637/16

I. ÚS 2675/16

III. ÚS 2862/16

II. ÚS 2189/16

II. ÚS 2233/15

III. ÚS 3757/15

I. ÚS 2980/16

III. ÚS 2031/16

IV. ÚS 283/16