Ústavní soud

I. ÚS 2648/15

II. ÚS 717/16

II. ÚS 374/16

II. ÚS 197/16

II. ÚS 1126/16

II. ÚS 990/16

III. ÚS 1244/16

II. ÚS 963/16

IV. ÚS 256/16

III. ÚS 801/16

IV. ÚS 310/16

IV. ÚS 1188/16

I. ÚS 305/16

I. ÚS 3631/15

I. ÚS 1089/16

I. ÚS 3681/15

I. ÚS 370/15

IV. ÚS 2626/10

IV. ÚS 119/16

II. ÚS 3600/14

IV. ÚS 64/16

III. ÚS 755/15

IV. ÚS 663/16

III. ÚS 3359/15

III. ÚS 35/16

IV. ÚS 3588/15

IV. ÚS 2587/15

II. ÚS 2960/15

I. ÚS 1272/16

I. ÚS 589/16

IV. ÚS 464/16

IV. ÚS 1065/16

III. ÚS 1032/16

II. ÚS 2520/15

Pokud dochází k omezení ústavně zaručeného vlastnického práva k nemovitému majetku tím, že nemovitost je užívána jako veřejné prostranství, přísluší jeho vlastníku náhrada ze strany obce. Výjimku představují případy restituentů, kterým byl vydán pozemek, k němuž nemohou z důvodu nevratné změny účelu užívání ve prospěch veřejného statku vykonávat v plném rozsahu svá vlastnická oprávnění. Těmto může vzniknout nárok na náhradu vůči státu.

III. ÚS 651/15

III. ÚS 2929/15

III. ÚS 1121/16

III. ÚS 377/16

I. ÚS 2394/15

Tím, že odvolací soud opomene posoudit povahu, resp. průběhu trestního řízení se stěžovatelkou i nesprávnou a procesně vadnou interpretaci obsahu její výpovědi, poruší její právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť nedostojí kritériím, podle nichž se obdobné případy uplatněného nároku na náhradu škody vyplývající z nedůvodně vedeného trestního řízení proti státu posuzují. Týmž zásahem, vedoucím k nesprávnému rozhodnutí ve věci samé, je z hlediska materiálního porušeno též ústavní právo stěžovatelky na náhradu škody způsobené jí nezákonným rozhodnutím orgánu veřejné moci podle čl. 36 odst. 3 Listiny.

IV. ÚS 354/16

IV. ÚS 3107/15

I. ÚS 1018/16

III. ÚS 1420/15

IV. ÚS 969/16

IV. ÚS 1038/16

II. ÚS 688/16

Pokud bylo usnesení o zahájení trestního stíhání Ústavním soudem pro porušení zásady ne bis in idem zrušeno, odpadl předpoklad řádného zákonného procesu. Za dané procesní situace je proto další vazba v rozporu nejen s ustanovením § 68 trestního řádu, ale nemůže obstát ani z hlediska čl. 8 Listiny základních práv a svobod.

II. ÚS 457/16

IV. ÚS 3100/15

III. ÚS 3457/14

Před pravomocným skončením věci, v níž byl vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, a bez následného zaslání informace osobě uvedené v § 88 odst. 2 trestního řádu, nelze podat návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu k Nejvyššímu soudu.

I. ÚS 3666/15