Ústavní soud

III. ÚS 3422/13

III. ÚS 696/14

I. ÚS 3156/14

IV. ÚS 79/15

I. ÚS 3991/14

IV. ÚS 188/15

I. ÚS 272/15

IV. ÚS 3852/14

I. ÚS 176/15

I. ÚS 258/15

IV. ÚS 3509/14

II. ÚS 3261/14

I. ÚS 4046/14

II. ÚS 462/14

IV. ÚS 2193/14

IV. ÚS 2722/13

Rozhodování Nejvyššího soudu v řízení o dovolání včetně posuzování jeho přípustnosti v konkrétní věci se nemůže ocitnout mimo ústavní rámec ochrany základních práv jednotlivce a porušovat maximy práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Ani při hodnocení přípustnosti dovolání tak nelze pouštět ze zřetele ochranu základních práv jednotlivců coby ústavní poslání všech soudů, a podmínky přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 je proto třeba vykládat tak, aby byla naplněna jak tato povinnost, tak účel dovolacího řízení, tj. sjednocování judikatury obecných soudů. Úlohu sjednocovatele judikatury musí Nejvyšší soud plnit nejen v souvislosti s ochrannou zákonných práv dovolatelů jako akcionářů, ale také v souvislosti s povinností státu poskytnout těmto menšinovým akcionářům náležitou ochranu jejich ústavních práv, a to především práva vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny.

II. ÚS 3348/14

IV. ÚS 881/14

II. ÚS 2250/14

IV. ÚS 3649/14

IV. ÚS 3523/14

IV. ÚS 3467/14

Neúplné a nedostatečné odůvodnění rozhodnutí obecného soudu představuje porušení práva účastníka řízení na spravedlivý proces zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod. Jedná-li se o majetkový spor, je v důsledku toho porušeno i vlastnické právo účastníka řízení garantované čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

IV. ÚS 3889/14

IV. ÚS 3809/14

IV. ÚS 198/15

II. ÚS 3309/14

IV. ÚS 3909/13

II. ÚS 2051/14

V případě občanskoprávního sporu na ochranu osobnosti, v němž došlo ke střetu dvou subjektivních ústavních práv, a to svobody projevu zaručené čl. 17 Listiny základních práv a svobod a osobnostních práv podle čl. 10 odst. 1 Listiny, je nezbytné, aby obecné soudy posoudily skutkové okolností případu na základě relevantních kritérií vyplývajících z judikatury Ústavního soudu, popř. Evropského soudu pro lidská práva, v jejichž rozhodovací činnosti byla výše uvedená kolize opakovaně řešena.

II. ÚS 3915/14

II. ÚS 3461/14

III. ÚS 50/15

II. ÚS 125/15

I. ÚS 1618/14

IV. ÚS 3396/14

IV. ÚS 3876/14

I. ÚS 1683/14

IV. ÚS 3720/14

IV. ÚS 3252/14

Z principů spravedlivého procesu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) nelze slevit ani u bagatelních věcí a ani u tohoto typu věcí nelze abstrahovat od zásady hodnocení důkazů vyjádřené v § 132 občanského soudního řádu.

IV. ÚS 2998/14

IV. ÚS 3556/14

IV. ÚS 3885/14

IV. ÚS 3847/14

IV. ÚS 3138/14

I. ÚS 2689/14

III. ÚS 2845/14

III. ÚS 2353/14

III. ÚS 326/13

III. ÚS 3164/14

I. ÚS 3688/14

III. ÚS 3873/14