Ústavní soud

I. ÚS 2038/14

I. ÚS 127/12

I. ÚS 911/14

I. ÚS 2915/13

I. ÚS 2003/14

I. ÚS 2027/14

I. ÚS 1327/14

I. ÚS 1432/14

I. ÚS 1537/14

I. ÚS 1074/13

I. ÚS 2715/13

I. ÚS 612/14

I. ÚS 3373/13

I. ÚS 1486/14

I. ÚS 1125/14

I. ÚS 3571/12

Přestože soudnímu exekutorovi žádný právní předpis explicitně nepřikazuje, aby spojil věci, které spolu po všech stránkách souvisejí, je takový postup jak z důvodu hospodárnosti řízení (§ 112 o. s. ř.), tak z důvodu minimalizace zásahů do základního práva na vlastnictví povinného nanejvýš žádoucí. Nerespektování těchto principů představuje porušení čl. 1 odst. 1 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Povinností soudu je své rozhodnutí řádně odůvodnit, přičemž se musí vypořádat s námitkami uplatněnými účastníky řízení, a to způsobem odpovídajícím míře jejich závažnosti. Pokud této zákonné povinnosti nedostojí, založí tím nepřezkoumatelnost jím vydaných rozhodnutí. Takový postup by představoval rovněž libovůli v jeho rozhodování.

I. ÚS 1694/14

Požadavek náležitého a pečlivého odůvodnění rozhodnutí o omezení osobní svobody jednotlivce je nutno vnímat ve vazbě na existenci relevantních a dostatečných důvodů. Pokud pro omezení osobní svobody jednotlivce relevantní a dostatečné důvody existují, a tyto jsou dotčené osobě známy z předchozích vazebních rozhodnutí, nelze dovodit, že nedostatky odůvodnění konkrétního rozhodnutí poruší právo na osobní svobodu dotčené osoby.

I. ÚS 1545/14

I. ÚS 1521/14

II. ÚS 1905/14

II. ÚS 1430/13

Při posuzování nároků uplatňovaných podle zákona o odpovědnosti státu za škodu nesmí obecné soudy nikdy zapomínat na ústavní původ a zakotvení těchto nároků v čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Za situace, kdy žalobce není schopen přesně určit a prokázat výši škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, přičemž však prokáže a odůvodní, že mu taková škoda vznikla, nemohou obecné soudy rozhodnout, že mu proto škoda nebude vůbec nahrazena nebo že mezi protiprávním jednáním a vzniklou škodou není příčinná souvislost. Obecné soudy v takové situaci určí výši vzniklé škody podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu.

III. ÚS 1725/14

I. ÚS 1744/12

V případě uplatnění nároku na náhradu škody vůči státu způsobené nesprávným úředním postupem, kdy škoda spočívá v nemožnosti realizovat vlastnické právo poškozeného (např. v důsledku příliš dlouhého vkladového řízení), nemůže promlčecí doba začít běžet dříve, než je vlastnické právo poškozeného vůbec konstituováno, a než se tedy poškozený o existenci svého vlastnického práva vůbec dozví. Jiný závěr obecného soudu vede k porušení základního práva poškozeného na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem, zaručeného čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

III. ÚS 2201/13

IV. ÚS 4799/12

IV. ÚS 895/13

III. ÚS 1328/14

III. ÚS 4621/12

IV. ÚS 2354/14

III. ÚS 1807/14

III. ÚS 422/14

III. ÚS 1061/14

IV. ÚS 714/13

III. ÚS 412/14

III. ÚS 2303/14

IV. ÚS 2909/13

IV. ÚS 2199/14

II. ÚS 1159/14

II. ÚS 1019/14

II. ÚS 1147/14

IV. ÚS 1192/13

II. ÚS 1439/14

II. ÚS 2055/14

I. ÚS 2382/14

IV. ÚS 2221/14

IV. ÚS 1368/13

IV. ÚS 1832/14

IV. ÚS 1996/14

IV. ÚS 2267/14

IV. ÚS 2261/14