Ústavní soud

I. ÚS 527/14

II. ÚS 619/14

I. ÚS 269/14

III. ÚS 3426/13

IV. ÚS 959/12

III. ÚS 3788/13

IV. ÚS 3119/13

II. ÚS 940/13

Pokud Nejvyšší soud posoudí po skutkové a právní stránce stejnou věc téhož účastníka řízení (dovolatele) ve dvou samostatných a navzájem úzce souvisejících řízeních diametrálně odlišným způsobem, a to při nezměněném obsazení téhož svého senátu, poruší tak jeho právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

I. ÚS 3735/13

III. ÚS 859/14

II. ÚS 443/14

III. ÚS 1024/14

III. ÚS 798/14

III. ÚS 3822/12

III. ÚS 99/14

III. ÚS 386/14

II. ÚS 1225/14

I. ÚS 857/14

I. ÚS 1347/14

IV. ÚS 3303/13

III. ÚS 1348/14

III. ÚS 1453/14

IV. ÚS 1096/14

IV. ÚS 1109/14

IV. ÚS 1011/14

IV. ÚS 902/14

IV. ÚS 644/13

Vzhledem k tomu, že nárok na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu osob soudně rehabilitovaných za trestné činy v době nesvobody se odvíjí až od okamžiku jejich soudní rehabilitace, soulad s právem na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 36 odst. 1 Listiny lidských práv a základních svobod a s právem na přiměřené odškodnění podle čl. 5 odst. 5 Úmluvy a čl. 36 odst. 3 Listiny vyžaduje, aby soudy postupovaly bez ohledu na to, že k vydání nezákonného rozhodnutí o vině a trestu došlo před účinností citované Úmluvy pro ČR.

III. ÚS 706/14

III. ÚS 2903/13

III. ÚS 1242/14

I. ÚS 1298/14

IV. ÚS 3921/13

III. ÚS 3290/13

III. ÚS 900/14

III. ÚS 862/14

III. ÚS 227/14

III. ÚS 216/14

III. ÚS 41/14

IV. ÚS 217/14

IV. ÚS 43/14

IV. ÚS 30/14

IV. ÚS 3934/13

II. ÚS 407/14

III. ÚS 846/14

IV. ÚS 3891/12

III. ÚS 1129/14

III. ÚS 528/14

IV. ÚS 462/13

IV. ÚS 3945/13

III. ÚS 3575/12