Paušalizace stanovení odměn advokátů, vypočtených podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., pomíjí věcnou náročnost sporu, počet provedených úkonů ve věci, časovou náročnost a účelnost vymáhání práva nebo bránění nároku, přičemž přiznané náklady by neměly být nepřiměřené povaze a hodnotě sporu, což se však pravidelně děje. Jelikož se přiznané náklady řízení pravidelně dostávají do hrubého nepoměru k žalované hodnotě sporu, sankcionování neúspěšné strany řízení porušuje princip proporcionality sankcí. De facto jde o ukládání sankcí bez zákona, čímž je dán rozpor s čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož mohou být povinnosti ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.

Usnesení20. 2. 2014

III. ÚS 2400/12

Usnesení20. 2. 2014

I. ÚS 3768/13

I. ÚS 1241/13

III. ÚS 96/14

II. ÚS 1320/13

III. ÚS 934/13

Z principu subsidiarity trestní represe vyplývá, že k použití tak přísného prostředku, jakým je trestní právo, se má přikročit až tehdy, nepostačují-li k nápravě důsledků protiprávního jednání a k účinné ochraně společnosti jiné, mírnější prostředky. V aplikační praxi se tento princip projevuje jako korektiv zabraňující kvalifikaci konkrétního protiprávního jednání jako trestného činu, a to zejména v případech, kdy jednání má soukromoprávní základ a situaci by bylo možno efektivně řešit pomocí právních prostředků mimo oblast trestního práva, nebo pokud skutek nedosahuje ani dolní hranice společenské škodlivosti.

III. ÚS 2837/12

I. ÚS 4169/12

III. ÚS 176/13

I. ÚS 1011/12

Tam, kde k hájení svých zájmů je stát vybaven příslušnými organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými ze státního rozpočtu, není v zásadě důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt (advokáta). Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených.

I. ÚS 3059/13

III. ÚS 4221/12

III. ÚS 3956/13

III. ÚS 3968/13

I. ÚS 3875/13

II. ÚS 473/14