Ústavní soud

Pl. ÚS 49/13

IV. ÚS 3596/13

II. ÚS 1412/09

I. ÚS 2485/13

Možnost přezkumu napadených zajišťovacích úkonů včetně zajištění peněžních prostředků na účtu Ústavním soudem je omezena na posouzení proporcionality těchto opatření, tedy zda zásah do vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je v dané věci zásahem přiměřeným ve smyslu poměru mezi závažností prověřované trestné činnosti a rozsahem zajištění ve vztahu k možnostem stěžovatele jako podnikatele dále vykonávat činnosti, jež s tímto podnikáním souvisí. Požadavek přiměřenosti musí být splněn rovněž u časového omezení užívání předmětných peněžních prostředků.

I. ÚS 3161/13

Ačkoli možnost neodůvodňovat usnesení o věcné příslušnosti podle § 104a o. s. ř. zakotvená v § 169 odst. 2 o. s. ř. není sama o sobě protiústavní, soulad s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vyžaduje restriktivní výklad této možnosti, zejména v případě, kdy se rozhodující soud odchyluje od odůvodněného závěru některého z účastníků řízení stran věcné příslušnosti soudu v dané věci.

I. ÚS 3245/13

I. ÚS 3590/13

III. ÚS 3397/13

I. ÚS 669/13

Ačkoliv ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. dává obecným soudům diskreci k posouzení nákladů řízení úspěšného účastníka jako nikoli „potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva“, musí být takové odchýlení se od obecné procesní zásady odůvodněno tak, aby dovolilo učinit závěr o značné míře intenzity důvodů, jež vedly obecný soud k výjimečnému rozhodnutí, majetkově zasahujícímu nejen úspěšného účastníka řízení, ale podle okolností případu i jeho zástupce. V opačném případě by došlo k porušení práva na spravedlivý proces a principu rovnosti účastníků řízení zakotvených v čl. 36 odst. 1, resp. čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

IV. ÚS 2885/13

IV. ÚS 2995/13

Pl. ÚS 51/13

Pl. ÚS 4/12

Pl. ÚS 21/13

I. ÚS 942/13

IV. ÚS 3511/13

I. ÚS 1883/13

I. ÚS 111/12

Ačkoliv zásada speciality pro trestní řízení vedené proti osobě, jež byla na základě evropského zatýkacího rozkazu předána do České republiky z jiného členského státu Evropské unie, působí zejména mezi státy, jí vyjádřený zákaz stíhání nebo zbavení osobní svobody se promítá i do rozsahu práv osoby, o jejíž vydání (resp. předání) jde. Ustanovení § 406 odst. 1 trestního řádu tudíž zakládá subjektivní právo předané osoby nebýt stíhána nebo zbavena osobní svobody pro trestný čin, pro který předána nebyla, ledaže by se v jejím případě uplatnila některá z taxativně uvedených výjimek. Odchýlení od této zásady by ve vztahu k dané osobě bylo v rozporu s čl. 8 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.

II. ÚS 733/13

II. ÚS 1794/13

II. ÚS 1826/13

III. ÚS 2884/13

I. ÚS 1787/11

Pokud se příslušný soud otázkou, zda došlo k dobrovolnému splnění dluhu ze strany stěžovatele, zabývá zcela nedostatečně a nevypořádá se s jeho stěžejní argumentací, porušuje tím jeho práva garantovaná v čl. 36 odst. 1.

I. ÚS 2787/13

Odůvodnění příkazu k domovní prohlídce jako neodkladného a neopakovatelného úkonu Analytická právní věta Provedení domovní prohlídky před zahájením trestního stíhání jako neodkladného a neopakovatelného procesního úkonu (§ 160 odst. 4 trestního řádu) vyžaduje ke své ústavní akceptovatelnosti v souladu s čl. 12 odst. 1 a 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod odůvodnění příkazu k domovní prohlídce obsahující zřetelné vyložení rozhodovacích důvodů na základě pečivě zjištěných skutkových okolností projednávané věci.

III. ÚS 2312/13

II. ÚS 792/13

I. ÚS 3187/13

IV. ÚS 2315/13

III. ÚS 4244/12

I. ÚS 2933/13

III. ÚS 1323/13

I. ÚS 3175/13

III. ÚS 3221/13

I. ÚS 2750/13

III. ÚS 3313/13

II. ÚS 1144/13

III. ÚS 2657/13

III. ÚS 2527/13

III. ÚS 2425/12

III. ÚS 2750/12

IV. ÚS 1559/13

I. ÚS 3069/12

III. ÚS 2961/13

I. ÚS 3458/13

III. ÚS 770/13

III. ÚS 3343/13

III. ÚS 3243/13

III. ÚS 2367/13

III. ÚS 2352/13

II. ÚS 4927/12

Ústavně zaručenému právu na spravedlivý proces garantovanému čl. 36 odst. 1 a násl. Listiny základních práv a svobod odpovídá povinnost obecných soudů svá rozhodnutí řádně odůvodnit a v tom rámci se adekvátně, co do myšlenkových konstrukcí racionálně logickým způsobem vypořádat s argumentačními tvrzeními uplatněnými účastníky řízení.