ze dne 25. května 1995
ČÁST III
PŘÍSTAVY, PŘÍSTAVIŠTĚ, PŘEKLADIŠTĚ, VÝVAZIŠTĚ A KOTVIŠTĚ
§ 6
Druhy přístavů, jejich užívání a povolení k provozování pozemní části přístavu
(1)Přístavy se dělí na přístavy veřejné a neveřejné. Veřejný přístav je oprávněn užívat každý provozovatel plavidla, pokud
a)je přístav svým stavebním provedením pro plavidlo určen,
b)není překročena kapacita přístavu a
c)nejde o plavidlo, které zjevně nesplňuje podmínky technické způsobilosti, nebo nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.
(2)Přístav plní ochrannou funkci, zajišťuje-li svým umístěním na vodní cestě nebo stavebními úpravami bezpečné stání plavidla a možnost bezpečného přístupu na plavidlo v případě vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledu.
(3)Pozemní část přístavu lze provozovat jen na základě povolení plavebního úřadu vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která hodlá pozemní část přístavu provozovat. Pozemní část přístavu může zahrnovat i pozemky, stavby a zařízení umožňující napojení vodní cesty na jiné druhy dopravní infrastruktury.
(4)Žádost o vydání povolení k provozování pozemní části přístavu obsahuje kromě obecných náležitostí podání údaj o tom, zda bude žadatel provozovat přístav jako veřejný nebo neveřejný. K žádosti se přiloží
a)dokumentace obsahující identifikaci pozemků, staveb, zařízení, pozemních komunikací nebo jejich součástí a drah, které tvoří pozemní část přístavu, včetně situačního náčrtu zhotoveného podle katastrální mapy s vyznačením jejich umístění, s výjimkou pohyblivých zařízení,
b)situační náčrt s vyznačením hranic vodní části přístavu a souhlas správce vodní cesty s tímto vyznačením,
c)písemný souhlas správce vodní cesty s provozováním pozemní části přístavu a
d)doklad o vlastnickém nebo jiném právu užívání k pozemkům, stavbám nebo zařízením, které tvoří součást pozemní části přístavu.
(5)Plavební úřad povolí provozování pozemní části přístavu, pokud její stavební uspořádání a zařízení, jimiž je vybavena, umožňují bezpečný provoz přístavu a neohrožují bezpečnost plavby.
(6)Plavební úřad v povolení stanoví podmínky provozování pozemní části přístavu sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k ochraně životního prostředí. Plavební úřad v povolení dále uvede
a)údaj o tom, zda přístav bude provozován jako veřejný nebo neveřejný, a
b)údaj o tom, zda jde o přístav s ochrannou funkcí.
(7)Požadavky na stavební uspořádání a zařízení pozemní části přístavu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 6a
Odnětí povolení k provozování pozemní části přístavu
(1)Plavební úřad rozhodne o odnětí povolení k provozování pozemní části veřejného přístavu, pokud
a)provozovatel pozemní části veřejného přístavu o zrušení povolení požádal,
b)provozovatelé veřejné vodní dopravy přístav dlouhodobě nevyužívají a jeho využívání nelze ani v budoucnosti očekávat a
c)nejde o přístav plnící ochrannou funkci; to neplatí, nedojde-li ukončením provozování jeho pozemní části k narušení kapacity přístavů potřebné k ochraně plavidel na daném úseku vodní cesty.
(2)Plavební úřad na žádost provozovatele pozemní části veřejného přístavu rozhodne o odnětí povolení k jejímu provozování rovněž tehdy, může-li být povolení k provozování téže pozemní části veřejného přístavu vydáno jiné osobě, která o ně požádala. V takovém případě rozhoduje plavební úřad o odnětí stávajícího a vydání nového povolení ve společném řízení.
(3)Plavební úřad rozhodne o odnětí povolení k provozování pozemní části neveřejného přístavu, pokud provozovatel pozemní části neveřejného přístavu
a)závažně nebo opakovaně porušuje podmínky stanovené v povolení,
b)závažně nebo opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo
c)o odnětí povolení požádal.
(4)Žádost o odnětí povolení k provozování pozemní části přístavu musí být podána alespoň 6 měsíců před plánovaným dnem ukončení provozování pozemní části přístavu, jinak ji plavební úřad zamítne. To neplatí, prokáže-li žadatel, že lhůtu podle věty první nedodržel pro překážky, jež nastaly nezávisle na jeho vůli a které není s to vlastními silami překonat.
(5)Plavební úřad zveřejní informaci o zahájení řízení o odnětí povolení k provozování pozemní části veřejného přístavu bezodkladně na své úřední desce. Osoby, které mají na provozování pozemní části veřejného přístavu zájem a které se písemně přihlásí plavebnímu úřadu ve lhůtě 14 dnů ode dne zveřejnění informace o zahájení řízení, jsou účastníky řízení.
§ 6b
Cena za užívání pozemní části veřejného přístavu
(1)Za užívání pozemní části veřejného přístavu se sjednává cena podle cenových předpisů.
(2)Provozovatel pozemní části veřejného přístavu nesmí při sjednávání ceny za její užívání jednotlivé uživatele diskriminovat.
(3)Ceník, který obsahuje ceny za užívání pozemní části veřejného přístavu, je její provozovatel povinen zveřejnit prostřednictvím systému říčních informačních služeb.
(4)Cena se nesjednává v případě využití pozemní části veřejného přístavu
a)ke stání plavidla a bezpečnému přístupu na plavidlo za vysokého vodního stavu, zámrazy nebo při chodu ledu, jde-li o přístav s ochrannou funkcí, nebo
b)správcem vodní cesty při výkonu činnosti přímo související se správou vodní cesty.
§ 6c
Seznam veřejných přístavů
(1)Zřizuje se seznam veřejných přístavů, jehož účelem je zpřístupnění přehledu o všech veřejných přístavech veřejnosti. Správcem seznamu veřejných přístavů je plavební úřad. Plavební úřad zveřejní seznam veřejných přístavů prostřednictvím systému říčních informačních služeb.
(2)Plavební úřad zapíše veřejný přístav do seznamu veřejných přístavů do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k provozování jeho pozemní části. Plavební úřad vymaže veřejný přístav ze seznamu veřejných přístavů do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k provozování jeho pozemní části, není-li veřejný přístav nadále provozován jiným provozovatelem.
(3)Do seznamu veřejných přístavů se zapisují tyto údaje:
a)údaje o veřejném přístavu, a to
1.název veřejného přístavu,
2.vymezení polohy veřejného přístavu,
3.údaj o tom, zda veřejný přístav plní ochrannou funkci,
4.datum zápisu,
5.datum výmazu, a
b)údaje o provozovateli pozemní části přístavu, a to obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li provozovateli přiděleno.
§ 7
Práva a povinnosti provozovatele pozemní části přístavu a správce vodní cesty k zabezpečení bezpečného provozu přístavu
(1)Provozovatel pozemní části přístavu je povinen
a)provozovat pozemní část přístavu po celou dobu platnosti povolení a udržovat ji ve stavu, který umožňuje bezpečný plavební provoz v přístavu,
b)vhodným způsobem zveřejnit
1.pravidla pro vyvazování plavidel na jednotlivých stanovištích,
2.podmínky ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidel,
3.podmínky odběru vody a elektrického proudu,
4.informace o druhu a rozsahu poskytovaných služeb,
c)vhodným způsobem označit
1.místa pro manipulaci s hořlavými nebo nebezpečnými věcmi,
2.místa pro ukládání pevných a tekutých odpadů z plavidel,
3.místa pro odběr vody a elektrického proudu,
d)vést evidenci nakládaných a vykládaných plavidel včetně druhu a množství přeloženého nákladu a
e)po projednání se správcem vodní cesty označit plavebním značením místa určená pro dlouhodobé stání plavidel, pro stání určitých plavidel, plavidel určitých provozovatelů nebo plavidel přepravujících určitý náklad.
(2)Není-li provozovatel pozemní části přístavu oprávněn nakládat s nebezpečným odpadem podle zákona o odpadech, je povinen umožnit odebírat nebezpečný odpad z plavidel osobě, která je k nakládání s tímto odpadem oprávněna.
(3)Provozovatel pozemní části přístavu a správce vodní cesty jsou povinni vzájemně spolupracovat při zajišťování bezpečného provozu přístavu.
(4)Provozovatel pozemní části neveřejného přístavu
a)zajišťuje v dohodě se správcem vodní cesty správu vodní části jím provozovaného přístavu v rozsahu povinností správce vodní cesty při správě sledovaných vodních cest, nebo
b)hradí správci vodní cesty náklady, které v souvislosti se správou vodní části jím provozovaného přístavu skutečně vynaložil.
(5)Provozovatel pozemní části přístavu je oprávněn vydávat provozovatelům a vůdcům plavidel, členům posádek plavidel, cestujícím a ostatním osobám, které se nacházejí v přístavu, pokyny směřující k zajištění jeho bezpečného provozu. Tyto osoby jsou povinny se pokyny provozovatele pozemní části přístavu řídit, neohrozí-li splnění takového pokynu bezpečnost plavidla nebo osob na něm se nacházejících.
§ 8
Povinnosti uživatelů přístavu
(1)Osoba, která vede a je způsobilá vést plavidlo nebo sestavu plavidel v provozu na vodní cestě (dále jen „vůdce plavidla“), je povinna zajistit, aby při provozování plavidla v přístavu nebyla ohrožena bezpečnost osob na plavidle a ostatních účastníků plavebního provozu a aby nedošlo k ohrožení nebo poškození plavidel nebo staveb na vodní cestě nebo k ohrožení nebo poškození životního prostředí, zejména při
a)vplutí do přístavu a vyplutí z přístavu,
b)stání a manévrování plavidla v přístavu a při manipulaci s ním,
c)nástupu na plavidlo a výstupu z plavidla v přístavu,
d)nakládce na plavidlo a vykládce z plavidla v přístavu, nebo
e)zvláštních událostech, kterými jsou vysoký vodní stav, požár, zámraza, infekce nebo podezření z jejího výskytu, úraz nebo úmrtí.
(2)Provozovatel plavidla je ve veřejném přístavu povinen využít k dlouhodobému stání plavidla pouze místa k tomu určená provozovatelem pozemní části přístavu.
(3)Využívá-li vůdce plavidla přístav s ochrannou funkcí za vysokého vodního stavu, zámrazy, při chodu ledu nebo v případě omezení nebo zastavení plavby, je povinen zajistit plnění povinností podle odstavce 1 jen tehdy, nedojde-li tím k ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku.
(4)Vůdce plavidla je povinen ohlásit vplutí plavidla do veřejného přístavu a vyplutí plavidla z veřejného přístavu provozovateli pozemní části přístavu. To neplatí pro
a)vůdce plavidla plavebního úřadu, Policie České republiky, obecní policie a správce vodní cesty,
b)vůdce plavidla složky integrovaného záchranného systému plujícího k místu provádění záchranných nebo likvidačních prací,
c)vůdce plavidla, které přepravuje osoby podle veřejně vyhlášeného jízdního řádu, a
d)vůdce malého plavidla, které využívá veřejný přístav k dlouhodobému stání.
(5)Ve veřejném přístavu je zakázáno
a)neodůvodněně užívat zvukovou a optickou signalizaci a nadměrně rušit klid,
b)neoprávněně užívat přístavní zařízení,
c)těžit písek, štěrk nebo zeminu z vodní cesty, pokud se nejedná o údržbu přístavu, a
d)provádět opravy plavidel způsobem ztěžujícím plavební provoz v přístavu.
(6)Způsob zajištění bezpečného provozování plavidla v přístavu a obsah a způsob ohlášení vplutí plavidla do veřejného přístavu a vyplutí plavidla z veřejného přístavu stanoví prováděcí právní předpis.
§ 8a
Přístaviště, překladiště, vývaziště a kotviště
(1)Přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště na sledované vodní cestě lze provozovat pouze na základě povolení plavebního úřadu vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která hodlá přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště provozovat.
(2)Přístaviště, překladiště nebo vývaziště plní funkci chráněného místa, zajišťuje-li svými stavebními úpravami bezpečné stání plavidla a možnost bezpečného přístupu na plavidlo v případě vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledu. Plavební úřad vede seznam chráněných míst, který zveřejňuje prostřednictvím systému říčních informačních služeb.
(3)Plavební úřad povolí provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště, pokud
a)tím nebude ohrožena bezpečnost plavebního provozu a
b)žadatel doloží souhlas správce vodní cesty s provozováním přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště.
(4)Pro povolení provozování přístaviště, překladiště nebo vývaziště žadatel doloží, že má vlastnické nebo jiné právo užívání k pozemkům a stavbám, které jsou pro jejich provozování nezbytné.
(5)Plavební úřad v povolení stanoví podmínky provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště sloužící k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k ochraně životního prostředí a uvede, zda přístaviště, překladiště nebo vývaziště je chráněným místem.
(6)Plavební úřad povolení k provozování přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště odejme, přestanou-li být splňovány podmínky pro jeho vydání. Plavební úřad povolení rovněž odejme, pokud provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště
a)závažně nebo opakovaně porušuje podmínky stanovené v povolení,
b)závažně nebo opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo
c)o odnětí povolení požádal.
(7)Provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště je povinen
a)vyznačit plavebním značením přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště a
b)poskytnout na vyžádání plavebnímu úřadu informace o způsobu a rozsahu využití přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště.
(8)Provozovatel přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště je oprávněn vydávat provozovatelům a vůdcům plavidel, členům posádek plavidel, cestujícím a ostatním osobám nacházejícím se v prostoru přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště pokyny směřující k zajištění bezpečného provozu; tyto osoby jsou povinny se příkazy provozovatele přístaviště, překladiště, vývaziště nebo kotviště řídit.
(9)Na provozování vývaziště pro malá plavidla nepodléhající evidenci podle tohoto zákona se odstavce 1 a 3 až 7 nepoužijí.
ČÁST IV
PLAVIDLA
§ 9
(1)Plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní cestě provozovat, pokud
a)je zapsáno v
1.plavebním rejstříku České republiky (dále jen „plavební rejstřík“), rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci jiného členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nebo
2.evidenci obdobné plavebnímu rejstříku vedené jiným státem, než který je uveden v bodu 1, jde-li o zahraniční plavidlo, jehož provozovateli vydal plavební úřad povolení k provozu,
b)je
1.provozováno v souladu s podmínkami vymezenými v platném osvědčení plavidla nebo obdobném dokladu vydaném jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací, nebo
2.opatřeno označením CE nebo je provozováno v souladu s podmínkami vymezenými v platném dokladu vydaném podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, jde-li o plavidlo, které není zapsáno v plavebním rejstříku nebo rejstříku malých plavidel, a
c)splňuje podmínky technické způsobilosti.
(2)Plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní cestě rovněž provozovat, byla-li schválena jeho technická způsobilost k námořní plavbě příslušným orgánem České republiky nebo příslušným orgánem jiného státu a je-li zapsáno
a)v námořním rejstříku České republiky nebo v obdobné evidenci jiného členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nebo
b)v námořním rejstříku nebo v obdobné evidenci jiného státu, než který je uveden v písmenu a), jde-li o zahraniční plavidlo, jehož provozovateli plavební úřad vydal povolení k provozu.
(3)Plavidlo nepodléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní cestě provozovat, splňuje-li podmínky technické způsobilosti.
(4)Plavidla se dělí na
a)lodě,
b)malá plavidla, jejichž délka trupu je menší než 20 metrů; malým plavidlem není
1.plavidlo určené k přepravě více než 12 cestujících,
2.plavidlo určené k vlečení nebo tlačení jiných než malých plavidel a
3.plavidlo určené k vedení bočně svázané sestavy jiných než malých plavidel,
c)plovoucí stroje, kterými jsou zařízení schopná plavby vybavená jeřábem, bagrem, beranidlem nebo jiným mechanickým zařízením a určená pro práce na vodní cestě nebo v přístavu; plovoucím strojem není zařízení určené k přepravě osob a nákladu,
d)plovoucí zařízení, kterými jsou zařízení schopná plavby s výjimkou zařízení podle písmene c); plovoucí zařízení zpravidla není určeno k opakovanému přemísťování, a
e)plovoucí tělesa, kterými jsou vory, konstrukce, předměty nebo pevná seskupení předmětů schopná plavby; plovoucím tělesem není těleso určené k přepravě cestujících a nákladu.
(5)Sestavy plavidel se dělí na
a)vlečnou sestavu, jíž je spojení jednoho nebo více plavidel vlečených jedním nebo několika plavidly s vlastním pohonem, která jsou součástí sestavy,
b)tlačnou sestavu, v níž je pevně nebo kloubově spojeno více plavidel, přičemž alespoň jedno z nich je umístěno před plavidlem s vlastním pohonem, které zajišťuje pohyb sestavy, a
c)bočně svázanou sestavu, v níž je více plavidel svázáno boky vedle sebe, přičemž se ani jedno nenachází před plavidlem s vlastním pohonem, které zajišťuje pohyb sestavy.
(6)Plavidlo splňuje podmínky technické způsobilosti podle tohoto zákona, pokud jsou plavidlo, jeho zařízení a vybavení v souladu s technickými požadavky na bezpečnost plavebního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí stanovenými prováděcím právním předpisem. Podrobnější členění druhů plavidel podle odstavce 4 a jejich znaky stanoví prováděcí právní předpis.
Schvalování technické způsobilosti plavidla
§ 10
(1)Schválení technické způsobilosti podléhají všechna plavidla podléhající evidenci podle tohoto zákona, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2)Technickou způsobilost plavidla schvaluje plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla. Plavební úřad schválí technickou způsobilost
c)jiného plavidla, pokud splňuje podmínky technické způsobilosti.
(3)Splnění podmínek technické způsobilosti plavidla ověří plavební úřad technickou prohlídkou plavidla nebo kontrolou typového osvědčení plavidla, vystaveného pro sériově vyrobené malé plavidlo. K ověřování technické způsobilosti plavidel určených prováděcím právním předpisem ustaví plavební úřad odbornou komisi. Prováděcí právní předpis stanoví organizační zabezpečení technické prohlídky, složení odborné komise, slib člena odborné komise, způsob jednání odborné komise a její činnost při provádění technické prohlídky plavidla.
(4)Prováděním technické prohlídky u plavidel určených prováděcím právním předpisem může plavební úřad pověřit právnickou osobu na základě její písemné žádosti, pokud právnická osoba doloží, že
a)vlastní nebo má právo k užívání vybavení potřebného pro provádění technických prohlídek,
b)člen statutárního orgánu nebo odpovědný zástupce, je-li ustanoven, má vysokoškolské vzdělání technického směru a nejméně 5 let praxe v oblasti vnitrozemské plavby,
c)členové statutárního orgánu a odpovědný zástupce, je-li ustanoven, jsou bezúhonní podle živnostenského zákona,
d)není organizačně, personálně nebo finančně jakkoliv propojena s výrobcem, dovozcem nebo prodejcem plavidel nebo provozovatelem vodní dopravy,
e)má vnitřní organizační strukturu a systém řízení jakosti pro provádění technických prohlídek odsouhlasený akreditovanou osobou podle technických norem.
V rozhodnutí o pověření plavební úřad stanoví další podmínky pro provádění technických prohlídek. Plavební úřad může podmínky pro provádění technických prohlídek změnit, pokud se změní podmínky, za nichž bylo pověření uděleno. Plavební úřad odejme pověření, pokud právnická osoba opakovaně nebo závažným způsobem poruší povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky uvedené v rozhodnutí o pověření, přestane splňovat požadavky podle věty první nebo požádá o odnětí pověření. Náklady na provedení technické prohlídky právnickou osobou hradí žadatel.
(5)Schválí-li plavební úřad technickou způsobilost plavidla, vydá žadateli namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení plavidla. Plavební úřad vyznačí v osvědčení plavidla dobu jeho platnosti v délce stanovené pro daný druh plavidel prováděcím právním předpisem. Plavební úřad stanoví dobu platnosti osvědčení plavidla přiměřeně kratší, lze-li s ohledem na technický stav plavidla a stupeň jeho opotřebení důvodně předpokládat, že plavidlo nebude po dobu stanovenou prováděcím právním předpisem splňovat podmínky technické způsobilosti. Vzor osvědčení plavidla, údaje do něj zapisované a dobu jeho platnosti, která pro jednotlivé druhy plavidel činí nejméně 4 roky a nejvýše 10 let, stanoví prováděcí právní předpis.
(6)V případech stanovených prováděcím právním předpisem vydá plavební úřad osvědčení plavidla, které je podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby5a) platné ve všech členských státech Evropské unie, jiných smluvních státech Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederaci (dále jen „osvědčení Unie“).
(7)Plavební úřad vyznačí v osvědčení plavidla plavební zóny vodní cesty, pro něž byla schválena technická způsobilost plavidla. Plavební zóny vodní cesty se v osvědčení plavidla vyznačí podle podmínek technické způsobilosti, které plavidlo splňuje. Plavební zóny vodní cesty, pro něž se schvaluje technická způsobilost plavidla, a podmínky technické způsobilosti, které musí plavidlo pro provoz v jednotlivých plavebních zónách splňovat, stanoví prováděcí právní předpis.
(8)Plavební úřad osvědčení Unie nevydá, vydal-li obdobný doklad jiný členský stát Evropské unie, jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarská konfederace a tento doklad je platný, nebo probíhá-li v tomto státě řízení o vydání takového dokladu.
(9)Plavební úřad schvaluje typ zařízení a vybavení plavidla podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby5a).
(10)Plavební úřad oznamuje údaje týkající se schvalování technické způsobilosti plavidel v rozsahu stanoveném předpisem Evropské unie upravujícím technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby5a) Evropské komisi (dále jen „Komise“), jiným členským státům Evropské unie, jiným smluvním státům Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederaci.
(11)Postup při provádění technické prohlídky a její rozsah stanoví podle jednotlivých druhů plavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti prováděcí právní předpis.
§ 10a
(1)Technická prohlídka se při schvalování technické způsobilosti plavidla neprovede, pokud vlastník nebo provozovatel plavidla předloží posudek vydaný klasifikační společností uznanou podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby5a), ze kterého vyplývá, že plavidlo splňuje podmínky technické způsobilosti, a o jeho technické způsobilosti nejsou pochybnosti. Nedokládá-li tento posudek splnění všech podmínek technické způsobilosti, technickou prohlídkou plavidla se ověří pouze plnění podmínek, které není posudkem doloženo.
(2)Technická prohlídka může být při schvalování technické způsobilosti plavidla, u něhož se splnění podmínek technické způsobilosti neprokazuje osvědčením Unie, nahrazena technickou prohlídkou provedenou orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, který je příslušný vydávat doklad osvědčující technickou způsobilost plavidla; to neplatí, pokud od provedení technické prohlídky jiným státem uplynula doba stanovená prováděcím právním předpisem.
§ 10b
Prodloužení platnosti osvědčení plavidla
(1)Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla prodlouží dobu platnosti osvědčení plavidla o dobu stanovenou prováděcím právním předpisem, která pro jednotlivé druhy plavidel činí nejméně 4 roky a nejvýše 10 let, pokud plavidlo splňuje podmínky technické způsobilosti. Plavební úřad dobu platnosti osvědčení plavidla prodlouží o dobu přiměřeně kratší, než stanoví prováděcí právní předpis, lze-li s ohledem na technický stav plavidla a stupeň jeho opotřebení důvodně předpokládat, že plavidlo nebude po dobu stanovenou prováděcím právním předpisem splňovat podmínky technické způsobilosti. Plavební úřad prodlouží dobu platnosti osvědčení plavidla i v případě, že doba platnosti osvědčení plavidla již uplynula; to neplatí, jde-li o osvědčení Unie.
(2)Splnění podmínek technické způsobilosti ověřuje plavební úřad pravidelnou technickou prohlídkou, na kterou se použije § 10 odst. 3 a 4 obdobně.
(3)Pokud plavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti. Odvolání proti rozhodnutí o technické nezpůsobilosti plavidla nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o technické nezpůsobilosti plavidla pozbývá osvědčení plavidla platnosti. Vlastník nebo provozovatel je povinen neplatné osvědčení plavidla odevzdat do 10 dnů plavebnímu úřadu.
(4)Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla rovněž prodlouží dobu platnosti osvědčení Unie vydaného jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací. Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně. Prodloužení doby platnosti tohoto dokladu plavební úřad oznámí příslušnému orgánu jiného státu.
(5)Plavební úřad může na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla prodloužit dobu platnosti osvědčení plavidla nejdéle o 6 měsíců i bez provedení pravidelné technické prohlídky, pokud je přiměřeně zajištěna schopnost plavby a
a)plavidlo nemůže být podrobeno pravidelné technické prohlídce z důvodu zákazu plavby podle § 22, omezení, zastavení nebo jiné úpravy plavebního provozu nebo nízkého vodního stavu,
b)provozovatel doloží, že hodlá na plavidle v období nejdéle 30 dnů po uplynutí doby platnosti osvědčení plavidla provést úpravu nebo opravu ovlivňující plnění podmínek technické způsobilosti, nebo
c)doba platnosti osvědčení plavidla uplyne v průběhu posledních 60 dnů trvání plavební sezóny, kterou se rozumí období nejdéle devíti po sobě jdoucích měsíců v průběhu dvanácti měsíců, kdy je s ohledem na povětrnostní podmínky, poptávku po službách vodní dopravy nebo jiné vnější okolnosti plavba provozována.
(6)Postup při provádění pravidelné technické prohlídky a její rozsah stanoví podle jednotlivých druhů plavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti prováděcí právní předpis.
§ 10c
Úprava a oprava plavidla
(1)Pokud byla na plavidle podléhajícím evidenci podle tohoto zákona provedena úprava nebo oprava ovlivňující plnění podmínek technické způsobilosti týkajících se pevnosti konstrukce plavidla, jeho vedení nebo ovladatelnosti nebo podmínek technické způsobilosti plavidla týkajících se zvláštních vlastností stanovených prováděcím právním předpisem, musí být toto plavidlo podrobeno technické prohlídce, na kterou se použije § 10 odst. 3 a 4 obdobně. Do doby provedení technické prohlídky nesmí být plavidlo provozováno na vodní cestě, s výjimkou plavby nezbytné k podrobení plavidla technické prohlídce. Žádost o provedení technické prohlídky, k níž musí být přiloženo osvědčení plavidla, podává vlastník nebo provozovatel plavidla plavebnímu úřadu. Technickou prohlídkou plavební úřad ověřuje splnění podmínek technické způsobilosti.
(2)Splňuje-li plavidlo podmínky technické způsobilosti, plavební úřad vyznačí v osvědčení plavidla provedené úpravy nebo opravy nebo vydá nové osvědčení plavidla, odůvodňuje-li to rozsah nebo povaha provedených změn. V případě, kdy plavební úřad vydá nové osvědčení plavidla, vyznačí v něm datum ukončení doby jeho platnosti shodné s datem ukončení doby platnosti předchozího dokladu. Byl-li tento doklad vydán nebo byla-li doba jeho platnosti prodloužena jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací, plavební úřad jej tomuto státu zašle do 30 dnů od vydání nového osvědčení plavidla.
(3)Pokud plavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti a osvědčení plavidla odejme. Odvolání proti rozhodnutí o technické nezpůsobilosti plavidla nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o technické nezpůsobilosti plavidla pozbývá osvědčení plavidla platnosti.
(4)Postup při provádění technické prohlídky plavidla navazující na úpravu nebo opravu plavidla a její rozsah stanoví podle jednotlivých druhů plavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti prováděcí právní předpis.
§ 10d
Evidence osvědčení Unie
(1)Plavební úřad vede evidenci osvědčení Unie. Do evidence se zapisují tyto údaje o osvědčeních Unie, která plavební úřad vydal nebo jejichž platnost prodloužil:
a)obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa sídla nebo bydliště vlastníka plavidla,
b)jméno plavidla, jde-li o loď,
c)evropské identifikační číslo plavidla,
d)evidenční číslo plavidla v plavebním rejstříku, rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci vedené jiným státem a stát evidence plavidla, není-li plavidlo vedeno v plavebním rejstříku nebo rejstříku malých plavidel,
e)druh plavidla a plavební zóna vodní cesty uvedená v osvědčení Unie,
f)nosnost plavidla,
g)datum vydání, zadržení, odnětí a ukončení doby platnosti osvědčení Unie, popřípadě jeho duplikátu, a evidenční číslo tohoto osvědčení nebo jeho duplikátu a
h)záznam o pravidelných technických prohlídkách a technických prohlídkách navazujících na provedené úpravy nebo opravy plavidla.
(2)Plavební úřad zajistí předávání údajů o žádostech o schválení technické způsobilosti plavidel a osvědčeních Unie do evropské databáze trupů plavidel v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(3)Plavební úřad zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům obsaženým v evidenci osvědčení Unie příslušným orgánům jiných členských států Evropské unie, jiných smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederace.
(4)Plavební úřad poskytne na žádost osobě, která prokáže právní zájem, kopii nebo výpis z osvědčení Unie nebo údaje v něm obsažené.
(5)Stane-li se plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona odpadem podle zákona o odpadech, vlastník plavidla je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit plavebnímu úřadu, který zajistí výmaz údajů o plavidle z plavebního rejstříku nebo rejstříku malých plavidel a z evropské databáze trupů plavidel.
§ 11
Vydání duplikátu osvědčení plavidla a změna údajů v osvědčení plavidla
(1)Ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla je jeho vlastník nebo provozovatel povinen neprodleně ohlásit plavebnímu úřadu. Na základě písemné žádosti vlastníka nebo provozovatele plavidla vydá plavební úřad do 20 dnů ode dne podání žádosti duplikát ztraceného, odcizeného, poškozeného nebo zničeného osvědčení plavidla. K žádosti o vydání duplikátu osvědčení plavidla za osvědčení poškozené přiloží žadatel poškozené osvědčení plavidla.
(2)Bez zbytečného odkladu po ohlášení podle odstavce 1 vydá plavební úřad vlastníku nebo provozovateli plavidla prozatímní osvědčení plavidla. Prozatímní osvědčení plavidla nahrazuje ztracené, odcizené, poškozené nebo zničené osvědčení plavidla a jeho platnost je 30 dnů od jeho vydání. Vydáním duplikátu osvědčení plavidla podle odstavce 1 platnost prozatímního osvědčení plavidla zaniká. Vzor prozatímního osvědčení plavidla stanoví prováděcí právní předpis.
(3)Dojde-li ke změně údajů zaznamenaných v osvědčení plavidla, které se netýkají technické způsobilosti plavidla, podá vlastník nebo provozovatel plavidla do 15 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděl, žádost plavebnímu úřadu o vyznačení změn v osvědčení plavidla, ledaže tuto žádost podal u příslušného orgánu jiného členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace. Plavební úřad vyznačí změny v osvědčení plavidla po ověření jejich správnosti.
(4)Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele rovněž vyznačí změny v osvědčení Unie vydaném jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací. Vyznačení změn v tomto dokladu plavební úřad oznámí příslušnému orgánu jiného státu.
§ 12
Sériově vyrobené malé plavidlo
(1)O schválení typu sériově vyráběného malého plavidla rozhoduje plavební úřad na základě žádosti výrobce. Plavební úřad schválí typ plavidla, jsou-li splněny podmínky technické způsobilosti. Pro schválený typ vydá plavební úřad průkaz způsobilosti typu plavidla.
(2)Výrobce plavidel potvrzuje shodnost plavidel se schváleným typem vystavením typového osvědčení plavidla pro každé jím vyrobené plavidlo pro provoz na vodní cestě.
(3)Plavební úřad provádí namátkovou kontrolu vyrobených plavidel uváděných do provozu, zda se shodují se schváleným typem plavidla. Zjistí-li plavební úřad, že vyrobené plavidlo není shodné se schváleným typem plavidla, zakáže výrobci uvádět plavidla do provozu a uloží mu, v jaké lhůtě musí být zjištěné závady odstraněny.
(4)Náležitosti typového osvědčení plavidla a údaje v něm zaznamenávané stanoví prováděcí právní předpis.
§ 13
Prozatímní osvědčení plavidla
(1)Plavební úřad může na žádost vlastníka nebo provozovatele pro plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona, které nemá platné osvědčení plavidla a u něhož je přiměřeně zajištěna schopnost plavby, vydat prozatímní osvědčení plavidla také
a)za účelem provedení plavby nezbytné k podrobení plavidla technické prohlídce,
b)v případě, že probíhá řízení o schválení technické způsobilosti plavidla nebo řízení o schválení úpravy nebo opravy plavidla a technickou prohlídkou plavidla již bylo ověřeno splnění podmínek technické způsobilosti, nebo
c)za účelem provedení plavby nezbytné k odstranění závad plavidla nebo k jeho odstranění z vodní cesty, nesplňuje-li plavidlo podmínky technické způsobilosti.
(3)Prozatímní osvědčení plavidla vydané podle odstavce 1 písm. a) nebo c) pozbývá platnosti provedením povolené plavby, nejpozději však uplynutím 30 dnů od jeho vydání. Doba platnosti prozatímního osvědčení plavidla vydaného podle odstavce 1 písm. b) je 30 dnů od jeho vydání.
§ 14
Zápis plavidla do plavebního rejstříku
(1)Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla, jehož technická způsobilost byla schválena a jehož provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo místem podnikání na území České republiky, právnická osoba nebo její organizační složka se sídlem na území České republiky nebo jiná osoba, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna dočasně poskytovat služby nebo vykonávat právo usazování na území České republiky5b), zapíše plavidlo do plavebního rejstříku a přidělí plavidlu poznávací znaky.
(2)Plavební rejstřík je veřejný seznam, do něhož se zapisují tyto údaje o plavidle:
a)vlastník,
b)provozovatel,
c)poznávací znaky,
d)jméno lodě,
e)druh plavidla, oblast jeho provozu na vodní cestě a účel, pro který je plavidlo určeno,
f)nosnost, dovolený počet cestujících a ostatní základní technické údaje,
g)zástavní právo k plavidlu,
h)datum zápisu a výmazu z plavebního rejstříku.
(3)Evidenci v plavebním rejstříku podléhá plavidlo
a)o celkové hmotnosti přesahující 1 000 kg včetně povoleného zatížení,
b)s vlastním strojním pohonem o výkonu větším než 4 kW, nebo
c)s celkovou plochou plachet přesahující 12 m2.
(4)Evidenci v plavebním rejstříku nepodléhá malé plavidlo, plovoucí těleso a plavidlo uvedené v odstavci 3, jde-li o plovoucí zařízení o celkové hmotnosti nižší než 10 000 kg včetně povoleného zatížení nebo plovoucí zařízení, jehož délka ani šířka nepřesahuje 10 m a výška nepřesahuje 2 m.
(5)Vlastník plavidla je povinen oznámit plavebnímu úřadu veškeré změny údajů zapisovaných v plavebním rejstříku do 10 dnů ode dne vzniku skutečnosti zakládající změnu zapisovaného údaje.
(6)Do plavebního rejstříku plavební úřad nezapíše plavidlo, které je zapsáno v plavebním rejstříku cizího státu.
(7)Způsob vedení evidence plavidel v plavebním rejstříku stanoví prováděcí právní předpis.
§ 14a
Žádost o zápis plavidla do plavebního rejstříku
(1)Žádost o zápis plavidla do plavebního rejstříku kromě obecných náležitostí podání obsahuje
a)jméno lodě,
b)údaj o druhu plavidla,
c)údaje o vlastníku plavidla, není-li současně žadatelem, kterými jsou
1.jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa bydliště, datum narození, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo
2.obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li vlastníku přiděleno, jedná-li se o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, a
d)údaje o provozovateli plavidla, není-li současně žadatelem, kterými jsou
1.jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa bydliště, datum narození, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo
2.obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li provozovateli přiděleno, jedná-li se o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu.
(2)K žádosti o zápis plavidla do plavebního rejstříku se přiloží
a)výpis z obchodního nebo obdobného rejstříku, vedeného ve státě sídla nebo místa podnikání žadatele, pokud nemá sídlo nebo místo podnikání na území České republiky; tento výpis nesmí být starší 3 měsíců,
b)ověřená kopie dokladu osvědčujícího právní vztah vlastníka nebo provozovatele k plavidlu a dokladu osvědčujícího souhlas vlastníka se zápisem plavidla do plavebního rejstříku, není-li vlastník současně provozovatelem plavidla,
c)čestné prohlášení, že plavidlo není zapsáno v rejstříku jiného státu; to neplatí pro plavidla zapsaná v evropské databázi trupů plavidel, a
d)doklad o schválení technické způsobilosti plavidla.
§ 15
Výmaz z plavebního rejstříku
Výmaz plavidla z plavebního rejstříku se provede na žádost vlastníka nebo na základě jeho oznámení, že se plavidlo stalo odpadem podle zákona
o odpadech.
§ 15a
Rejstřík malých plavidel
(1)Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele malého plavidla, jehož technická způsobilost byla schválena a jehož provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo místem podnikání na území České republiky, právnická osoba nebo její organizační složka se sídlem na území České republiky nebo jiná osoba, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna dočasně poskytovat služby nebo vykonávat právo usazování na území České republiky5b), zapíše malé plavidlo do rejstříku malých plavidel a přidělí malému plavidlu poznávací znaky.
(3)Evidenci v rejstříku malých plavidel podléhá malé plavidlo, splňuje-li podmínky pro evidenci v plavebním rejstříku podle § 14 odst. 3.
(4)Vlastník malého plavidla je povinen oznámit plavebnímu úřadu veškeré změny údajů zapisovaných v rejstříku malých plavidel do 10 dnů ode dne vzniku skutečnosti zakládající změnu zapisovaného údaje.
(5)Plavební úřad poskytne na žádost údaje z rejstříku malých plavidel
a)fyzické nebo právnické osobě, která prokáže právní zájem na poskytnutí údajů; právní zájem neprokazuje vlastník nebo provozovatel malého plavidla, jedná-li se o údaje k tomuto plavidlu, a
b)orgánu veřejné moci v rozsahu nezbytném k výkonu jeho působnosti.
(7)Způsob vedení evidence malých plavidel v rejstříku malých plavidel stanoví prováděcí právní předpis.
§ 16
Povinnost nést státní vlajku České republiky
(1)Plavidla zapsaná v plavebním rejstříku, mají-li posádku a nejde-li o plovoucí zařízení, nesou při plavbě na vodní cestě státní vlajku České republiky.
(2)Plavidla nesou státní vlajku České republiky na zádi. Na místě určeném pro státní vlajku České republiky nesmí být vztyčena jiná vlajka nebo znak. Při použití jiných vlajek nesmí mít tyto vlajky větší rozměry než státní vlajka České republiky, která je s nimi současně vztyčena.
§ 17
Cejchování
(1)U plavidel určených prováděcím předpisem musí být před jejich uvedením do provozu provedeno cejchování. Cejchováním se rozumí určení nosnosti plavidla v závislosti na ponoru, vyznačení cejchovních stupnic a nejvýše přípustného ponoru. Cejchování plavidel provádí plavební úřad u nově vyrobených plavidel na žádost výrobce, u plavidla v provozu na žádost vlastníka.
(2)Dokladem o provedeném cejchování je cejchovní průkaz, který vydá plavební úřad na dobu určitou.
(3)Prováděcí předpis stanoví podmínky pro provedení cejchování a pro jeho postup.
§ 18
Poznávací znaky a lodní listiny
(1)Provozovatel plavidla stanoveného prováděcím právním předpisem je povinen zajistit, aby plavidlo bylo opatřeno poznávacími znaky, nákladovými značkami a ponorovými stupnicemi. Provozovatel plavidla, které podléhá evidenci podle tohoto zákona, je povinen zajistit, že plavidlo bude při provozu vybaveno lodními listinami.
(2)Vůdce plavidla je povinen zaznamenávat v lodních listinách údaje o plavidle a osobách přítomných na plavidle. Provozovatel nebo vůdce plavidla je povinen na výzvu plavebního úřadu, Policie České republiky nebo Celní správy České republiky předložit lodní listiny těmto úřadům.
(3)Druhy plavidel, která musí být opatřena poznávacími znaky, nákladovými značkami a ponorovými stupnicemi, náležitosti poznávacích znaků, nákladových značek a ponorových stupnic pro jednotlivé druhy plavidel a způsob jejich umístění na plavidle a lodní listiny, kterými musí být plavidlo vybaveno, a údaje do nich zaznamenávané stanoví prováděcí právní předpis.
§ 19
Pojištění
(1)Plavidlo určené prováděcím předpisem lze provozovat na vodní cestě jen za podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla sjednaného jeho provozovatelem.
(2)Pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla sjednané jeho provozovatelem musí trvat po celou dobu evidence plavidla v plavebním rejstříku nebo v rejstříku malých plavidel.
(3)Rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu z provozu plavidla podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.
Určená technická zařízení
§ 20
(1)Technická zařízení tlaková, plynová, elektrická silnoproudá a zdvihací stanovená prováděcím předpisem, která jsou instalována na plavidlech, jsou určenými technickými zařízeními, která podléhají dozoru podle tohoto zákona.
(2)Způsobilost určených technických zařízení schvaluje plavební úřad. Podkladem pro schválení způsobilosti určeného technického zařízení je jeho technická prohlídka a zkouška.
(3)Způsobilost určených technických zařízení se posuzuje vždy při vydávání osvědčení plavidla. Bez schválené způsobilosti určených technických zařízení nemůže být plavidlu, na němž je toto zařízení instalováno, osvědčení plavidla vydáno.
§ 21
Technické prohlídky a zkoušky určených technických zařízení na plavidlech mohou provádět jen osoby k tomu odborně způsobilé a oprávněné plavebním úřadem. Rozsah odborné způsobilosti a ostatní podmínky k získání oprávnění stanoví prováděcí předpis.
ČÁST V
PLAVEBNÍ PROVOZ
§ 22
Zákaz plavby
(1)Plavba je zakázána
a)při vodním stavu, za kterého je na příslušném úseku vodní cesty ohrožena bezpečnost plavby; zákaz plavby platí pro druhy plavidel nebo jejich sestav, jejichž bezpečnost tento vodní stav ohrožuje,
b)při vyhlášení 2. a 3. stupně povodňové aktivity s výjimkou plavidel
1.integrovaného záchranného systému použitých při záchranných nebo likvidačních pracích,
2.správce vodní cesty při zajišťování ochrany před povodněmi a odstraňování jejich následků a
3.Českého hydrometeorologického ústavu při zabezpečování předpovědní povodňové služby podle vodního zákona,
c)na sledovaných vodních cestách přes jezy, jejich propustě a ve vyznačené uzavřené vodní ploše nad a pod jezem a
d)na části štěrkoviště, kde probíhá těžba z vody, s výjimkou plavidel používaných při těžbě.
(2)Zákaz plavby neplatí pro stání plavidla v přístavech s ochrannou funkcí a na chráněných místech.
(3)Plutí samotíží je zakázáno. Plavidla plující po proudu tak, že příď směřuje proti proudu a jejich motory pracují kupředu, se nepovažují za plavidla plující samotíží. Zákaz plavby samotíží neplatí pro malá plavidla bez vlastního pohonu nepodléhající evidenci v rejstříku malých plavidel.
(4)Vodní stav, při kterém je na příslušném úseku vodní cesty ohrožena bezpečnost plavby a druhy plavidel nebo jejich sestav, jejichž bezpečnost tento vodní stav ohrožuje, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 22a
Omezení, zastavení nebo jiná úprava plavebního provozu
(1)Plavební úřad může v případě narušení provozuschopnosti vodní cesty nebo její části z důvodu výskytu živelní události, nehody, modernizace nebo údržby vodní cesty nebo za jiné mimořádné události v zájmu zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na vodní cestě opatřením obecné povahy na dobu nezbytně nutnou omezit, zastavit nebo jinak upravit v určitém úseku vodní cesty plavební provoz.
(2)Plavební úřad zveřejní opatření obecné povahy po nabytí účinnosti prostřednictvím systému říčních informačních služeb a oznámí je správci vodní cesty.
(3)Je-li vážně ohrožena bezpečnost plavebního provozu a pro nebezpečí z prodlení nelze postupovat jinak, návrh opatření obecné povahy se nezveřejňuje a připomínky nebo námitky se k němu nepodávají. V takovém případě nabývá opatření obecné povahy účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se oznamuje.
(4)Plavební úřad může s ohledem na naplnění kapacity určitého úseku vodní cesty nebo s ohledem na intenzitu plavebního provozu v zastavěném území obce rozhodnout o omezení nebo jiné úpravě plavebního provozu v určitém úseku vodní cesty nebo na součásti vodní cesty a v rozhodnutí stanovit správci vodní cesty opatření k zajištění tohoto omezení nebo jiné úpravy plavebního provozu.
§ 22b
Pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu
(1)Plavební úřad může prostřednictvím pověřeného zaměstnance v případě narušení provozuschopnosti vodní cesty nebo její části z důvodu výskytu živelní události, nehody, opravy nebo rekonstrukce vodní cesty nebo za jiné mimořádné situace vydávat účastníku plavebního provozu ústní nebo písemné pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu, přičemž zvýšenou měrou šetří práv a oprávněných zájmů dotčených osob; to neplatí, lze-li téhož účelu dosáhnout uložením povinnosti v řízení na místě. Účastník plavebního provozu je povinen se pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu řídit. Pověřený zaměstnanec musí být viditelně označen jako zaměstnanec plavebního úřadu.
(2)Vyžadují-li to okolnosti a není-li to na újmu práv a oprávněných zájmů dotčených osob, lze pokyny k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu vydávat rovněž prostřednictvím systému říčních informačních služeb.
§ 23
(1)Provozovatelé plavidel jsou povinni přizpůsobit provoz plavidla na vodní cestě povaze a stavu vodní cesty.
(2)Plavidla, která podléhají evidenci podle tohoto zákona a která nemají platné osvědčení plavidla, mohou být na vodní cestě umístěna pouze na dobu určitou na základě povolení plavebního úřadu.
(3)Za řádný technický stav a bezpečnost plavidel v provozu odpovídá jejich provozovatel.
(4)Provozovatel vodní dopravy, správce dopravně významné využívané vodní cesty a provozovatel pozemní části veřejného přístavu jsou povinni mít plavidla, plavební objekty nebo zařízení přístavu vybaveny rádiovými stanicemi, jejichž počet a provedení v závislosti na druhu plavidla a vodní cesty stanoví prováděcí předpis.
(5)Radiotelefonní provoz na vodních cestách se uskutečňuje v souladu se zvláštním předpisem5c) a v přiděleném kmitočtovém pásmu pro vnitrozemskou plavbu, které může být využíváno pouze pro spojení mezi plavidly navzájem, mezi plavidlem a pobřežní stanicí a v rámci pobřežní služby pro zajištění bezpečnosti plavebního provozu.
(6)Požadavky na radiotelefonní provoz a vybavení plavidel, plavebních objektů a přístavů rádiovými stanicemi, způsob využití přidělených kmitočtů pro konkrétní druh rádiového provozu a podrobné technické požadavky na rádiové stanice pro radiotelefonní provoz na vodních cestách stanoví prováděcí předpis.
(7)Schvalování rádiových stanic k provozu včetně přidělování kmitočtů a volacích znaků, požadavky na způsobilost a způsob ověřování způsobilosti osob pro obsluhu rádiových stanic stanoví zvláštní předpis.5c)
§ 23a
Povinnosti provozovatele a vlastníka plavidla
(1)Provozovatel plavidla je povinen
a)vybavit plavidlo optickou a zvukovou signalizací, záchrannými prostředky a prostředky potřebnými k ukládání odpadu vznikajícího během provozu na plavidle,
b)vybavit plavidlo určené prováděcím právním předpisem radiotelefonním zařízením, které v závislosti na druhu plavidla a druhu vodní cesty stanoví prováděcí právní předpis,
c)vybavit plavidlo určené prováděcím právním předpisem jiným zařízením sloužícím pro zajištění bezpečnosti plavby, které v závislosti na druhu plavidla a druhu vodní cesty stanoví prováděcí právní předpis.
(2)Provozovatel plavidla je povinen vybavit plavidlo tak, aby na něm v souladu s tímto zákonem mohla být vztyčena státní vlajka České republiky.
(3)Je-li to nezbytné k zajištění bezpečnosti plavby, je provozovatel nebo vlastník plavidla povinen zajistit hlídku na stojícím plavidle nebo dohled nad stojícím plavidlem, které nemá vůdce plavidla.
(4)Provozovatel nebo vlastník plavidla je povinen před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavba, umístit plavidlo do přístavu s ochrannou funkcí nebo chráněného místa, neučinil-li to již vůdce plavidla. Provozovatel nebo vlastník plavidla je povinen plavidlo umístěné na vodní nádrži před zimním obdobím vytáhnout na břeh nad kótu nejvyššího vzdutí nebo přemístit na jiné vhodné místo umožňující převazování plavidel v závislosti na změně výšky vodní hladiny.
(5)Provozovatel plovoucího zařízení je povinen zajistit při jeho provozu přítomnost osoby zajišťující jeho provoz, stanovil-li plavební úřad tuto povinnost při vydání osvědčení plavidla podle § 24 odst. 3.
Způsobilost k vedení plavidla
§ 24
(1)Plavidlo a sestava plavidel musí být při provozu na vodní cestě vedeny k tomu způsobilým vůdcem plavidla. To neplatí pro provoz plovoucího zařízení.
(2)Plavidla musí mít posádku v takovém počtu a odborném složení, aby byla zajištěna bezpečnost provozu plavidla. To neplatí pro plavidla v tlačné sestavě s výjimkou tlačného remorkéru a plavidla bez vlastního pohonu v bočně svázané sestavě, pokud plavidlo zajišťující pohyb nebo bezpečné stání sestavy má způsobilou posádku v počtu a odborném složení podle věty první.
(3)Plavební úřad při vydání osvědčení plavidla zapíše do osvědčení plavidla minimální počet členů posádky plavidla a její složení. Jde-li o plovoucí zařízení, může plavební úřad při vydání osvědčení plavidla s ohledem na jeho charakter, způsob provozu a charakter vodní cesty stanovit, že při provozu plovoucího zařízení musí být přítomna osoba zajišťující jeho provoz; tato osoba není vůdcem plavidla ani členem posádky plavidla.
(4)Podmínky způsobilosti k vedení plavidla a sestavy plavidel pro jednotlivé druhy plavidel a jejich sestav a způsob určení vůdce sestavy plavidel stanoví prováděcí právní předpis. Počet a odborné složení členů posádky pro jednotlivé druhy plavidel stanoví prováděcí právní předpis.
§ 25
(1)Plavidlo určené prováděcím předpisem je oprávněn vést vůdce plavidla s platným průkazem způsobilosti podle tohoto zákona nebo s osvědčením vůdce plavidla či jiným obdobným dokladem vydaným podle
a)práva Evropské unie5d),
b)Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně,
c)mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, nebo
d)rozhodnutí mezinárodní organizace vydaného na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.
(2)Průkaz způsobilosti vydává plavební úřad na žádost fyzické osobě, která
a)dosáhla alespoň základního vzdělání a věku
1.18 let, nebo
2.16 let, jde-li o vydání průkazu způsobilosti k vedení malého plavidla,
b)je spolehlivý k vedení plavidla (§ 27),
b)prokázala praxi při obsluze plavidla v rozsahu a délce, která je předpokladem k bezpečnému výkonu činností na plavidle a činí alespoň 3 měsíce; to neplatí pro osobu, která žádá o vydání průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla,
c)prokázala svoji zdravotní způsobilost lékařským posudkem, který nesmí být starší než 3 měsíce, a
d)úspěšně vykonala zkoušku odborné způsobilosti.
(3)Věkovou hranici uvedenou v odstavci 2 písm. a) může plavební úřad snížit,
a)má-li žadatel na plavidle vykonávat činnost, která nemůže ohrozit bezpečnost plavby, a
b)jde-li o činnost vykonávanou pod dohledem vůdce plavidla nebo člena posádky.
(4)Zkouška odborné způsobilosti je prováděna plavebním úřadem a provádí se podle jednotlivých druhů odborné způsobilosti formou ověření teoretických znalostí pro vedení plavidla, ověření praktických dovedností při vedení plavidla nebo oběma těmito formami.
(5)Průkaz způsobilosti se vydává na dobu neurčitou.
(6)Členem posádky plavidla může být jen osoba zdravotně a odborně způsobilá. Člen posádky plavidla, určeného prováděcím předpisem, musí svou odbornou způsobilost prokázat zkouškou.
(7)Vůdce plavidla nebo člen posádky plavidla je povinen oznámit plavebnímu úřadu změnu údajů uvedených v průkazu způsobilosti bez zbytečného odkladu poté, co se o nich dozvěděl, a předložit průkaz způsobilosti plavebnímu úřadu k provedení zápisu změny údajů do průkazu.
(8)Držitel průkazu způsobilosti vůdce plavidla a držitel průkazu způsobilosti člena posádky plavidla je povinen podrobit se pravidelné lékařské prohlídce ověřující, zda trvá jejich zdravotní způsobilost.
(9)Vůdce plavidla a člen posádky plavidla je povinen mít u sebe při plavbě na plavidle podle odstavce 1 platný průkaz způsobilosti. Vůdce plavidla a člen posádky plavidla, který se podrobil pravidelné lékařské prohlídce, je povinen mít u sebe při plavbě na tomto plavidle rovněž platný lékařský posudek potvrzující trvání jeho zdravotní způsobilosti.
(10)Na vydání průkazu způsobilosti člena posádky plavidla se vztahují podmínky pro získání průkazu způsobilosti vůdce plavidla.
(11)Rozsah a délku praxe při obsluze plavidla a způsob jejího získání, činnosti, které nemohou ohrozit bezpečnost plavby, předměty, ze kterých se skládá zkouška, podrobnosti o zaměření praxe a skládání zkoušky a o vydání průkazu způsobilosti vůdce plavidla a člena posádky plavidla a podmínky zdravotní způsobilosti, formu zkoušky pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, způsob provádění, hodnocení a podmínky pro opakování zkoušky odborné způsobilosti, rozsah a obsah ověřování praktických dovedností při vedení plavidla, vzor průkazu způsobilosti vůdce plavidla, vzor průkazu způsobilosti člena posádky plavidla, dobu platnosti a náležitosti lékařského posudku o zdravotní způsobilosti a intervaly pravidelných zdravotních prohlídek stanoví prováděcí předpis.
§ 25a
(1)Plavební úřad může na žádost pověřit ověřováním praktických dovedností při vedení malého plavidla
a)fyzickou osobu, která má trvalý nebo obdobný pobyt na území členského státu Evropské unie, dosáhla věku 21 let a je odborně způsobilá k ověřování praktických dovedností při vedení malého plavidla, nebo
b)právnickou osobu, která má sídlo nebo organizační složku na území členského státu Evropské unie a která prokázala, že ověřování praktických dovedností při vedení malého plavidla zajistí prostřednictvím odborně způsobilých osob.
(2)Za odborně způsobilého k ověřování praktických dovedností při vedení malého plavidla se považuje ten, kdo je po dobu alespoň 3 let držitelem průkazu způsobilosti k vedení malého plavidla a složil praktickou zkoušku z vedení malého plavidla před plavebním úřadem.
(3)Plavební úřad pověření odejme, pokud jeho držitel
a)přestal splňovat podmínky pro vydání pověření,
b)opakovaně nebo závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo
c)o odnětí pověření požádal.
(4)Rozsah a obsah praktické zkoušky před plavebním úřadem, dokládající odbornou způsobilost, která je podmínkou pro pověření ověřováním praktických dovedností při vedení malého plavidla, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 25b
(1)Osoba pověřená ověřováním praktických dovedností při vedení malého plavidla pořídí o průběhu ověření zápis a o výsledku ověření vydá osvědčení.
(2)Plavební úřad na žádost osoby, která neúspěšně absolvovala ověření praktických dovedností při vedení malého plavidla osobou k tomu pověřenou, tyto dovednosti bez zbytečného odkladu sám ověří. Žádost podle věty první lze podat do 15 dnů ode dne doručení osvědčení o výsledku jejich ověření.
(3)Vzor osvědčení o výsledku ověření praktických dovedností při vedení malého plavidla stanoví prováděcí právní předpis.
§ 26
(1)Plavební úřad je oprávněn zadržet průkaz způsobilosti vůdce plavidla a nařídit přezkoušení odborné nebo zdravotní způsobilosti člena posádky plavidla v případě, že při výkonu své funkce vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost plavebního provozu. Podle výsledku přezkoušení může plavební úřad výkon příslušného oprávnění omezit nebo zakázat. V případě zákazu výkonu oprávnění odejme plavební úřad zároveň průkaz způsobilosti.
(2)K přezkoušení odborné a zdravotní způsobilosti vůdce plavidla nebo člena posádky plavidla zapsaného plavebního rejstříku je povinna dostavit se na vyzvání plavebního úřadu osoba, která je držitelem průkazu způsobilosti vůdce plavidla nebo člena posádky plavidla a která činnost vůdce plavidla nebo člena posádky plavidla nevykonávala po dobu delší deseti let.
§ 28
Účastník plavebního provozu
Účastníkem plavebního provozu na vodní cestě je
a)vůdce plavidla,
b)člen posádky plavidla a další osoby na plavidle nebo mimo plavidlo vykonávající činnosti spojené se zajištěním bezpečné plavby,
c)cestující,
d)osoba obsluhující plavební komoru či jiné plavební zařízení,
e)osoba, která se na vodní cestě koupe nebo potápí, a
f)osoba vykonávající na vodní cestě činnost, která může ovlivnit bezpečnost a plynulost plavebního provozu.
§ 29
Povinnosti účastníka plavebního provozu
(1)Účastník plavebního provozu je povinen zachovávat přiměřenou opatrnost a chovat se tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu, lidského života nebo zdraví, ke vzniku škody na majetku a aby nezpůsobil nehodu v plavebním provozu nebo překážku na vodní cestě, znečištění vodní cesty nebo jiné poškození životního prostředí.
(2)Účastník plavebního provozu je dále povinen řídit se plavebním značením umístěným na hladině, březích a na stavbách na vodní cestě a světelnými a zvukovými signály.
(3)Každý, kdo způsobil překážku plavebního provozu na vodní cestě, je povinen ji neprodleně odstranit. Nemůže-li překážku odstranit neprodleně, oznámí tuto skutečnost správci vodní cesty a plavebnímu úřadu a viditelně označí místo výskytu překážky. Obdrží-li správce vodní cesty oznámení o vzniku překážky, může ji odstranit na náklady toho, kdo ji způsobil.
§ 29a
Ochrana plavebního značení
(1)Nikdo nesmí poškozovat plavební značení a jiná plavební zařízení umístěná na vodní cestě, používat je k vyvazování plavidla nebo na vodní cestě nebo v její blízkosti umísťovat předměty, které jsou zaměnitelné s plavebním značením.
(2)Umísťovat, odstraňovat nebo přemísťovat plavební značení lze jen se souhlasem plavebního úřadu. Souhlasu plavebního úřadu není třeba, nakládá-li s plavebním značením správce vodní cesty; správce vodní cesty je povinen neprodleně oznámit plavebnímu úřadu umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení, které provedl.
(3)Plavební úřad vydá souhlas k umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení, pokud
a)tím nebude ohrožena bezpečnost a plynulost plavebního provozu na vodní cestě a
b)umístění, odstranění nebo přemístění plavebního značení neodporuje účelu oprávněného užívání daného úseku vodní cesty.
(4)Vlastník, nájemce nebo pachtýř nemovitosti nebo její součásti nacházející se v blízkosti vodní cesty je povinen strpět umístění a údržbu plavebního značení správcem vodní cesty na tomto pozemku nebo stavbě.
§ 29b
Povinnosti vůdce plavidla a člena posádky plavidla
(1)Vůdce plavidla je povinen,
a)být přítomen na plavidle, jestliže plavidlo pluje; jde-li o plovoucí stroj, i po dobu jeho pracovní činnosti,
b)zajistit, aby
1.obsazení plavidla cestujícími nebo zatížení plavidla nákladem a jeho rozmístění na plavidle neohrožovalo bezpečnou plavbu a
2.rozměry plavidla nebo sestavy plavidel a jejich ponor odpovídaly parametrům vodní cesty a staveb na ní,
c)zajistit, aby přes obrys plavidla nevyčnívaly předměty, které by mohly být nebezpečím pro jiná plavidla nebo by mohly poškodit plavební zařízení a stavby na vodní cestě,
d)zajistit splnění ohlašovací povinnosti před vplutím do plavební komory, úseku vodní cesty s řízeným plavebním provozem nebo do úseku vodní cesty, ve kterém je plavebním značením stanovena povinnost použít radiotelefonního spojení,
e)zabránit pádu předmětů a úniku látek, které mohou ohrozit bezpečnost a plynulost plavby, ostatní účastníky plavebního provozu nebo uživatele vodní cesty, z plavidla,
f)zajistit odstranění předmětu z plavební dráhy, pokud vypadl z plavidla a může vytvořit plavební překážku nebo ohrozit bezpečnost plavby,
g)učinit neodkladná opatření k nápravě v případě úniku látek, které mohou ohrozit bezpečnost plavby, ostatní uživatele vodní cesty anebo znečistit vodní cestu, nebo hrozí-li nebezpečí úniku těchto látek,
h)neodkladně uvědomit plavební úřad a správce vodní cesty
1.o místě pádu předmětu či úniku látek, pokud není možné učinit opatření uvedená v písmenech e) až g), a je-li to možné, toto místo viditelně označit,
2.o zjištění výskytu neznámé překážky plavebního provozu na vodní cestě včetně jejího umístění, a je-li to možné, toto místo viditelně označit, nebo
3.o zjištěných změnách, přemístění nebo poškození plavebního značení nebo poškození stavby na vodní cestě,
i)přizpůsobit vedení plavidla stavu a parametrům vodní cesty a staveb na ní,
j)zajistit hlídku na plavidle nebo dohled nad plavidlem, je-li to nezbytné pro bezpečnost plavby, a vést o zajištění hlídky nebo dohledu záznam,
k)zajistit řádné ukládání odpadů vznikajících na plavidle a jejich odstranění z plavidla,
l)dodržovat povolené rychlosti plavby,
m)před dosažením vodního stavu, při kterém je zakázána plavba, umístit plavidlo do přístavu s ochrannou funkcí nebo chráněného místa a
n)vést plavidlo pouze v plavební zóně, pro niž byla schválena jeho technická způsobilost.
(2)Vůdce plavidla je dále povinen
a)užívat při plavbě na plavidle vhodným způsobem optickou a zvukovou signalizaci a další zařízení určené pro zajištění bezpečnosti plavby,
b)zajistit, aby optická signalizace byla funkční a dostatečně viditelná a zabránit instalaci světel a předmětů v její bezprostřední blízkosti, které by ji mohly zakrýt, změnit její význam nebo být za ni zaměněny, a zajistit, aby nebyly užívány zvuky, které by mohly být zaměněny za zvukové signály, a
c)zajistit, aby na plavidle nebyla užívána světla, která by mohla oslněním ovlivnit bezpečnost plavby nebo pozemního provozu na březích vodní cesty.
(3)Vůdce plavidla je dále povinen zajistit, aby při plavbě nebyla ohrožena bezpečnost osob na plavidle a ostatních účastníků plavebního provozu, aby nedošlo k ohrožení nebo poškození plavidel, vodní cesty, staveb na ní se nacházejících, přístavních zařízení nebo životního prostředí, a aby plavba neohrožovala správu vodní cesty, a to zejména při
a)potkávání, křížení směrů, kterými plavidla plují a předjíždění,
b)proplouvání v úsecích s přikázaným směrem plavby,
c)obracení, křížení vodní cesty a vplouvání do přístavních bazénů a přítoků a vyplouvání z nich,
d)přibližování se k jinému plavidlu nebo k místu, kde by mohla být ohrožena bezpečnost jiných účastníků plavebního provozu,
e)zabezpečení ochrany před nadměrným vlnobitím a sáním,
f)použití plavidel v sestavě plavidel a vedení sestavy plavidel,
g)proplouvání v blízkosti plovoucích strojů v chodu, nasedlých nebo potopených plavidel a plavidel se sníženou možností manévrování,
h)proplouvání pod mosty a lávkami, přes jezy a plavebními komorami,
i)plavbě za snížené viditelnosti a plavbě pomocí radiolokátoru,
j)vedení převozní lodě,
k)kormidlování,
l)nehodě, nasednutí nebo potopení plavidla nebo jiném hrozícím nebezpečí,
m)nehodě plavidla, které přepravuje nebezpečné věci,
n)stání plavidla, nebo
o)provádění dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace na plavidle.
(4)Vůdce plavidla je povinen zajistit, aby na plavidle byla vztyčena státní vlajka České republiky způsobem podle § 16.
(5)K zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu je vůdce plavidla oprávněn vydávat členům posádky plavidla a dalším osobám na plavidle příkazy; tyto osoby jsou povinny se vydanými příkazy řídit. Vůdce plavidla, které je součástí sestavy plavidel, je povinen řídit se příkazy vůdce sestavy plavidel.
§ 29c
Rybolovná zařízení
(1)Na sledované vodní cestě je zakázáno
a)vléci rybolovné zařízení pomocí několika plavidel plujících vedle sebe, nebo
b)užívat rybolovné zařízení v přístavu, přístavišti nebo překladišti.
(2)Zákaz podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na výzkumné nebo veterinární práce nebo práce související s chovem ryb, jejichž uskutečnění uživatel rybářského revíru oznámí alespoň 30 dnů předem plavebnímu úřadu. Oznámení obsahuje údaj o místě a době uskutečnění práce a o tom, bude-li k jejímu uskutečnění potřeba upravit plavební provoz.
(3)Ve vodní ploše vymezené podle § 30a je v její provozní době zakázáno užívat rybolovné zařízení.
§ 29d
Koupání a potápění
(1)Je zakázáno se koupat a potápět v místech, kde tím může být ohrožena bezpečnost nebo plynulost plavby nebo jiní účastníci plavebního provozu, zejména
a)na trase přívozu,
c)do vzdálenosti 100 m od mostu na sledované vodní cestě,
d)do vzdálenosti 100 m od přístaviště, překladiště, vjezdu do přístavu a ústí přítoku, který je sledovanou vodní cestou,
e)v přístavu,
f)v plavební komoře a ve vodní ploše nad a pod plavební komorou až k místu, kde končí zařízení k vyvazování plavidel pro čekání na proplavení, nebo
g)v plavebních kanálech.
(2)Zákaz potápění se nevztahuje na zabezpečovací práce, údržbu, stavební úpravy nebo změny staveb vodních děl prováděné správcem vodní cesty.
(3)Plavební úřad může na žádost vydat povolení k potápění v místě, ve kterém je potápění zakázáno, nebude-li tím ohrožena bezpečnost a plynulost plavby, ani bezpečnost osoby, která se na takovém místě hodlá potápět. Plavební úřad v povolení stanoví dobu jeho platnosti.
(4)Koupající se osoba je povinna chovat se tak, aby neohrožovala svoji bezpečnost a bezpečnost a plynulost plavby, zejména nesmí křížit dráhu přibližujícího se plavidla, a je povinna dodržovat bezpečné vzdálenosti od plavidel.
(5)Na osobu koupající se s použitím nafukovacího lehátka nebo jiného plovoucího předmětu se odstavce 1 a 4 použijí obdobně.
(6)Osoba, která se potápí mimo prostor vyhrazený k této činnosti plavebním značením, je povinna označit místo ponoru na hladině viditelným bezpečnostním označením.
§ 29e
Plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka
(1)Vůdce plavidla při plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka je povinen zajistit bezpečnost osob, které se takového plutí účastní, a bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu.
(2)Plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka v noci, za snížené viditelnosti a na úsecích dopravně významných vodních cest stanovených prováděcím právním předpisem je zakázáno.
(3)Způsob zajištění bezpečnosti při plutí na plováku s plachtou nebo s využitím tažného draka stanoví prováděcí právní předpis.
§ 29f
Vodní lyžování a obdobné činnosti provozované ve vleku za plavidlem
(1)Vůdce plavidla vlekoucího vodního lyžaře nebo osobu provozující obdobnou činnost ve vleku za plavidlem je povinen zajistit bezpečnost osoby, která se takových činností účastní, a bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu.
(2)Provozovat vodní lyžování a obdobné činnosti provozované ve vleku za plavidlem v noci nebo za snížené viditelnosti je zakázáno.
(3)Způsob zajištění bezpečnosti při vodním lyžování nebo obdobné činnosti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 29g
Zvláštní přeprava
(1)Přemísťování plovoucího zařízení na vodní cestě, plavba plovoucího tělesa a plavba plavidla nebo sestavy plavidel, pokud délka, šířka, výška nebo ponor plavidla nebo sestavy plavidel neodpovídá parametrům vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících, nebo plavidlo nebo sestava plavidel nesplňuje podmínky technické způsobilosti nebo nemá způsobilou posádku v počtu a odborném složení podle tohoto zákona, (dále jen „zvláštní přeprava“) jsou dovoleny jen na základě povolení plavebního úřadu. Zvláštní přeprava z důvodu nesplnění podmínek technické způsobilosti může být povolena pouze v případě plavidel, u nichž se splnění podmínek technické způsobilosti neprokazuje osvědčením Unie.
(2)Plavební úřad vydá povolení na základě žádosti, nebude-li zvláštní přepravou ohrožena bezpečnost plavebního provozu a nevznikne-li v souvislosti s ní nebezpečí poškození vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících. Plavební úřad v povolení stanoví dobu, na kterou se vydává. Správce vodní cesty je účastníkem řízení, jde-li o plavbu plavidla nebo sestavy plavidel, jejichž délka, šířka, výška nebo ponor neodpovídá parametrům vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících.
(3)Plavební úřad v povolení určí osobu zajišťující bezpečné přemístění plovoucího zařízení, osobu pověřenou vedením plovoucího tělesa nebo vůdce plavidla nebo sestavy plavidel a stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti plavebního provozu při zvláštní přepravě.
§ 29h
Akce na sledované vodní cestě
(1)Akci na sledované vodní cestě, s výjimkou vojenského výcviku nebo výcviku složek integrovaného záchranného systému, která vyžaduje úpravu, omezení nebo přerušení plavebního provozu nebo jeho zvláštní řízení, lze pořádat jen na základě povolení plavebního úřadu. Plavební úřad pořádání akce povolí na žádost jejího pořadatele, nebude-li tím ohrožena bezpečnost plavby a nedojde-li k nepřiměřenému omezení ostatních účastníků plavebního provozu. V povolení pro pořádání akce plavební úřad stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti plavebního provozu.
(2)Uskutečnění vojenského výcviku nebo výcviku složek integrovaného záchranného systému podléhá oznámení plavebnímu úřadu. Oznámení podle věty první musí být provedeno nejméně 1 měsíc předem. Oznámení obsahuje údaj o místě a době konání výcviku a tom, zda bude k provedení výcviku potřeba upravit plavební provoz.
§ 29i
Štěrkoviště
(1)Provozovatel štěrkoviště je povinen
a)zabezpečit část štěrkoviště, ve které je plavba zakázána, proti vstupu nepovolaných osob a
b)vyznačit část štěrkoviště, ve které se provozuje plavba, plavebním značením a toto plavební značení udržovat.
(2)Způsob značení plavebním značením na štěrkovišti stanoví prováděcí právní předpis.
§ 29j
Povolení k užití zvláštní signalizace na plavidle
(1)Zvláštní signalizaci na plavidle lze užít jen na základě povolení plavebního úřadu. Plavební úřad vydá povolení na dobu nezbytně nutnou na žádost provozovatele plavidla, které provádí sondážní, měřící nebo jinou pracovní činnost na vodní cestě, nebo které je třeba chránit před vlnobitím, je-li užití zvláštní signalizace nezbytné
a)k zajištění bezpečnosti plavidla nebo osob na plavidle,
b)k zabezpečení prováděných pracovních činností, nebo
c)k zajištění bezpečnosti plavebního provozu.
(2)Plavební úřad v povolení podle odstavce 1 uvede dobu jeho platnosti.
(3)Druhy zvláštní signalizace na plavidle a způsob jejich užití stanoví prováděcí právní předpis.
§ 29k
Podrobnosti k zajištění bezpečného plavebního provozu
Prováděcí právní předpis stanoví
a)způsob bezpečného obsazení plavidla cestujícími, zatížení plavidla nákladem a jeho bezpečného rozmístění na plavidle,
b)nejvyšší povolené hodnoty rozměrů plavidla a sestavy plavidel pro jednotlivé úseky vodní cesty a nejvyšší povolené hodnoty ponoru plavidla pro jednotlivé úseky vodní cesty,
c)druhy plavidel, na která se vztahuje ohlašovací povinnost před jejich vplutím do plavební komory, úseku vodní cesty s řízeným plavebním provozem, kontrolního místa nebo do úseku vodní cesty, ve kterém je plavebním značením stanovena povinnost uvést do provozu rádiovou stanici, obsahové náležitosti ohlášení a způsob jeho provedení,
d)druhy plavebního značení na vodní cestě a jeho význam,
e)případy, ve kterých je pro bezpečnost plavby nezbytné zajistit hlídku na plavidle nebo dohled nad plavidlem, způsob jejich zajištění a způsob vedení záznamu o zajištění hlídky nebo dohledu,
f)způsob ukládání odpadu vznikajícího na plavidle a způsob jeho správného odstranění z plavidla,
g)nejvyšší povolené rychlosti plavby,
h)druhy optické a zvukové signalizace, kterou musí být plavidlo vybaveno, a vhodný způsob jejího užívání,
i)způsob a postupy zajištění bezpečnosti osob na plavidle a ostatních účastníků plavebního provozu při plavbě, způsob předcházení ohrožení nebo poškození plavidel, vodní cesty nebo staveb na ní se nacházejících, přístavních zařízení a životního prostředí,
j)způsob vybavení plavidla radiotelefonním zařízením a jiným zařízením sloužícím k zajištění bezpečné plavby a způsob jejich užívání,
k)záchranné prostředky a prostředky pro řádné třídění odpadu vznikajícího na plavidle, kterými je provozovatel plavidla povinen plavidlo vybavit, a
l)bezpečné vzdálenosti koupajících se osob od plavidel a způsob bezpečnostního označení místa ponoru potápějící se osoby.
§ 29l
Na záchranné nebo likvidační práce složek integrovaného záchranného systému a jejich výcvik a na vojenský výcvik Armády České republiky se ustanovení
§ 29,
29b,
29d a
29j vztahují jen tehdy, nebyl-li by tím zjevně zmařen účel těchto činností.
§ 30
Provoz zahraničního plavidla
(1)Zahraniční plavidlo může být na vodních cestách České republiky provozováno jen na základě povolení k provozu, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Za zahraniční plavidlo se nepovažuje plavidlo, k němuž bylo vydáno osvědčení plavidla nebo jiný obdobný doklad jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací.
(2)O vydání povolení k provozu rozhoduje plavební úřad. Podmínkou vydání povolení k provozu je prokázání pojištění odpovědnosti z provozu provozovatele zahraničního plavidla. Povolení k provozu vydá plavební úřad na základě lodních listin zahraničního plavidla, pokud je z nich zřejmé, že technický stav plavidla odpovídá podmínkám technické způsobilosti. V případě, že technický stav zahraničního plavidla neodpovídá těmto podmínkám, vydá plavební úřad povolení k provozu na základě prohlídky, kterou ověří technickou a provozní způsobilost zahraničního plavidla.
(3)Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na zahraniční malé plavidlo provozované zahraniční osobou k rekreační plavbě v České republice.
§ 30a
Vymezená vodní plocha
(1)Je-li to v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími ochranu povrchových vod5e) a nebude-li tím ohrožena bezpečnost plavebního provozu na vodní cestě, může plavební úřad opatřením obecné povahy vymezit na dobu nepřesahující 5 let část vodní cesty pro
a)plutí malých plavidel, při kterém se nepoužijí povinnosti vůdce plavidla a člena posádky podle § 29b odst. 1 písm. l) a odst. 3 písm. a), c), d), e) a n), zejména pro plutí plavidel, při němž dochází k objíždění řady uměle vytvořených překážek, ke skokům nad vodní hladinou nebo k provádění jiných akrobatických činností nebo k rychlostní jízdě, nebo
b)provozování vodního lyžování a obdobných činností provozovaných ve vleku za plavidlem.
(2)Plavební úřad v opatření obecné povahy stanoví provozní dobu části vodní cesty vymezené podle odstavce 1 (dále jen „vymezená vodní plocha“), plavidla, která mohou být na vymezené vodní ploše provozována a nejvyšší povolený počet plavidel, která lze na vymezené vodní ploše provozovat současně.
(3)Písemné odůvodněné námitky proti návrhu opatření obecné povahy, kterým se má vymezit plocha podle odstavce 1, může podat také správce vodní cesty. Obec, na jejímž katastrálním území se vymezená vodní plocha má nacházet, je dotčeným orgánem podle správního řádu.
(4)Plavební úřad může prodloužit platnost opatření obecné povahy, jsou-li splněny podmínky pro jeho vydání. Plavební úřad zruší opatření obecné povahy, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání.
(5)Plavební úřad zveřejní opatření obecné povahy vydané podle odstavců 1 a 4 po nabytí účinnosti prostřednictvím systému říčních informačních služeb.
(6)Činnosti uvedené v odstavci 1 lze provozovat pouze na těch částech vodní cesty, které byly k jejich provozování vymezeny.
(7)Je zakázáno
a)vplouvat do vymezené vodní plochy, byl-li dosažen nejvyšší povolený počet plavidel, která na ní lze současně provozovat,
b)užívat vymezené vodní plochy k činnostem uvedeným v odstavci 1 mimo její provozní dobu, nebo
c)vplouvat do vymezené vodní plochy v její provozní době s plavidlem, k jehož provozování nebyla určena.
(8)Správce vodní cesty po dobu stanovenou opatřením obecné povahy označí vymezenou vodní plochu plavebním značením. Způsob označení vymezené vodní plochy plavebním značením stanoví prováděcí právní předpis.
§ 30b
Půjčovna malých plavidel
(1)Půjčovnu malých plavidel umístěnou na vodní cestě (dále jen „půjčovna“) lze provozovat jen na základě povolení plavebního úřadu vydaného na žádost fyzické nebo právnické osoby, která ji hodlá provozovat. Žádost kromě obecných náležitostí podání obsahuje označení vodní cesty a navrhované umístění půjčovny na této vodní cestě. K žádosti se přiloží
a)provozní řád půjčovny,
c)seznam plavidel, která žadatel hodlá půjčovat, a
d)příručka pro uživatele plavidla, které žadatel hodlá půjčovat.
(2)Plavební úřad provozování půjčovny povolí, pokud
a)navrhované umístění půjčovny na vodní cestě, její provoz a provoz plavidel, která žadatel hodlá půjčovat, neohrozí bezpečnost a plynulost plavebního provozu a
b)plavidla, která žadatel hodlá půjčovat, splňují podmínky technické způsobilosti a jsou vhodná pro půjčování a provozování na úseku vodní cesty stanoveném v provozním řádu půjčovny s ohledem na bezpečnost a plynulost plavebního provozu.
(3)Správce vodní cesty je účastníkem řízení o vydání povolení k provozování půjčovny malých plavidel.
(4)Plavební úřad v povolení stanoví podmínky sloužící k zajištění bezpečného provozu půjčovny a seznam plavidel, která lze v půjčovně půjčovat. Půjčovat jiné plavidlo, než které je uvedeno v povolení, lze jen se souhlasem plavebního úřadu. Plavební úřad souhlas vydá na žádost držitele povolení, splňuje-li toto plavidlo podmínky technické způsobilosti a je vhodné pro půjčování a provozování na úseku vodní cesty stanoveném v provozním řádu půjčovny s ohledem na bezpečnost a plynulost plavebního provozu.
(5)Držitel povolení neprodleně informuje plavební úřad o změně skutečností uvedených v žádosti a v dokladech, které jsou k ní přiloženy.
(6)Plavební úřad vydané povolení odejme, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání nebo pokud držitel povolení
a)závažným způsobem porušuje ustanovení tohoto zákona,
b)závažným způsobem porušuje podmínky stanovené v povolení, nebo
c)o odnětí povolení požádal.
(7)Obsahové náležitosti provozního řádu půjčovny, seznamu plavidel, která lze v půjčovně půjčovat, a příručky uživatele pro jednotlivé druhy plavidel stanoví prováděcí právní předpis.
§ 31
Nehoda v provozu na vodní cestě
(1)Nehodou je událost, k níž došlo v provozu na vodní cestě nebo v příčinné souvislosti s ním a která má za následek poškození nebo zničení plavidla, poškození nebo znehodnocení přepravovaného nákladu, pokud tyto následky nevyplynuly z povahy samotného nákladu, dále poškození vodní cesty nebo stavby na ní, újmu na zdraví nebo smrt účastníků provozu na vodní cestě.
(2)Vůdce plavidla a provozovatel plavidla jsou povinni zajistit, aby nehoda byla neprodleně ohlášena plavebnímu úřadu, jemuž přísluší její odborné šetření a stanovení příčin. V případě, že v důsledku nehody došlo ke znečištění vod nebo k ohrožení její kvality nebo k poškození vodní cesty, její součásti nebo stavby na ní, je vůdce plavidla a provozovatel plavidla povinen ohlásit nehodu též příslušnému vodohospodářskému orgánu a správci vodní cesty. Ohlašovací povinnost se nevztahuje na takovou nehodu, jejímž účastníkem je pouze jedno plavidlo a jejímž důsledkem je poškození pouze tohoto plavidla nebo jím přepravovaného nákladu.
(3)Plavidlo zúčastněné na nehodě, při níž následky nehody přesáhly rámec plavidla, nesmí opustit místo nehody bez souhlasu plavebního úřadu. Jestliže došlo při nehodě k poškození podponorové části plavidla nebo lze-li se důvodně domnívat, že k takovému poškození došlo, je vůdce plavidla povinen neprodleně dopravit plavidlo k nejbližší mělčině nebo na jiné bezpečné místo.
Obětování věci ve společném nebezpečí
§ 31a
(1)Ocitne-li se loď, přepravované osoby nebo věci ve společném nebezpečí, může vůdce plavidla rozhodnout o mimořádných opatřeních na lodi nebo přepravovaných věcech za účelem odvrácení hrozící škody. Každý, kdo z toho měl užitek, dá poškozenému poměrnou náhradu.
(2)Nárok na náhradu škody nemá ten, kdo svoji věc úmyslně nebo v hrubé nedbalosti k přepravě nenahlásil nebo ji nahlásil nesprávně. Věta první se nepoužije na věci, které měla přepravovaná osoba u sebe. Byla-li však věc podle věty první zachráněna, podílí se její vlastník na náhradě.
(3)Byla-li skutečná hodnota poškozené nebo zničené věci vyšší než hodnota hlášená, je pro náhradu škody na takové věci rozhodující hodnota hlášená. Byla-li taková věc zachráněna, podílí se její vlastník na náhradě podle její skutečné hodnoty.
§ 31b
(1)Provozovatel lodě bez zbytečného odkladu zveřejní v Obchodním věstníku informaci o skutečnostech podle § 31a odst. 1 věty první a návrh osoby, která vypracuje dispaš (dále jen „dispašér“); dispaší se pro tyto účely rozumí rozvrh účasti jednotlivých osob na náhradě vzniklých škod. Provozovatel lodě dále učiní nezbytná opatření k vypracování dispaše.
(2)Podá-li některá ze zúčastněných osob proti návrhu dispašéra do 30 dnů ode dne jeho zveřejnění v Obchodním věstníku provozovateli lodě námitky, určí dispašéra na jeho návrh soud; přitom zohlední podané námitky. Návrh na určení dispašéra soudem musí být podán do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty podle věty první. Soud určí přednostně osobu, která byla jmenována dispašérem Hospodářskou komorou České republiky; není-li to možné, určí jinou vhodnou osobu.
(3)Dispašér vyhotoví dispaš písemně a zveřejní ji v Obchodním věstníku. V dispaši se zohlední náklady jejího vyhotovení.
(4)Každý, koho se dispaš týká, může do 30 dnů ode dne zveřejnění dispaše podat žalobu na její zrušení. Neučiní-li tak, nabývá dispaš uplynutím této lhůty účinků pravomocného soudního rozhodnutí.
(5)Zruší-li soud dispaš, je dispašér povinen vyhotovit novou dispaš; přitom je vázán právním názorem soudu. Skončí-li řízení o zrušení dispaše jinak, stává se dispaš vykonatelnou dnem, kdy bylo řízení pravomocně skončeno.
§ 32
Jmenuje-li dispašéra Hospodářská komora České republiky, učiní tak za podmínky složení zkoušky z právních předpisů, jejichž znalost je nutná pro vyhotovení dispaše podle tohoto zákona. Osoba, která složila zkoušku, obdrží vysvědčení a užívá razítka s nápisem „Dispašér Hospodářské komory České republiky“.
Říční informační služby
§ 32a
(1)Systém říčních informačních služeb představuje bezplatně zpřístupněný soubor informací vztahujících se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě na vodních cestách vymezených v souladu s příslušným předpisem Evropské unie5g) v prováděcím právním předpise (dále jen „informace“). Informace vedené v systému říčních informačních služeb zahrnují informace o vodní cestě, provozu na vodní cestě, mimořádných událostech na vodní cestě, plavidlech a přepravovaném nákladu a o přístavních poplatcích. Správce systému říčních informačních služeb uchovává a zpřístupňuje informace v něm obsažené v elektronické podobě umožňující nepřetržitý dálkový přístup.
(2)Systém říčních informačních služeb je informačním systémem veřejné správy5h).
(3)Systém říčních informačních služeb se člení na soubor informací veřejně přístupný a na soubor informací s omezeným přístupem. Soubor informací s omezeným přístupem zahrnuje informace o poloze plavidla a informace o nákladu na plavidle.
(4)Informační položky zaznamenávané v systému říčních informačních služeb a strukturu informací s omezeným přístupem stanoví prováděcí právní předpis.
§ 32b
(1)Správce systému říčních informačních služeb vkládá do systému říčních informačních služeb informace získané z vlastní činnosti a informace poskytnuté třetími osobami.
(2)Informace vztahující se k podpoře řízení provozu a dopravy ve vnitrozemské plavbě jsou povinni správci systému říčních informačních služeb poskytovat
a)provozovatel nebo vůdce plavidla, jež je evidováno v plavebním rejstříku, rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci podle § 9, jedná-li se o údaje o poloze plavidla, nákladu na plavidle a mimořádných událostech na vodní cestě,
b)správce vodní cesty, jedná-li se o údaje o vodní cestě a pohybu plavidel v plavebních komorách,
c)Český hydrometeorologický ústav, jedná-li se o údaje o klimatických podmínkách na vodních cestách, a
d)provozovatel přístavu, jedná-li se o údaje o přístavu, vztahující se k jeho pozemní části, a o plavidlech v přístavu.
(3)Strukturu, formu, obsah a způsob předávání informací správci systému říčních informačních služeb osobami uvedenými v odstavci 2 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 32c
(1)Správce systému říčních informačních služeb zajistí
a)nepřetržitý příjem informací poskytnutých třetími osobami,
b)zpracování informací vkládaných do systému říčních informačních služeb v souladu s požadavky na jejich strukturu, formu a obsah, stanovenými prováděcím právním předpisem,
c)nepřetržité vkládání a zpřístupňování informací v systému říčních informačních služeb, a
d)zabezpečení systému říčních informačních služeb před neoprávněným přístupem k informacím s omezeným přístupem, neoprávněným pozměňováním a ztrátou informací.
(2)Správce systému říčních informačních služeb zpracuje a vloží informaci do systému říčních informačních služeb bez zbytečného prodlení poté, co se o ní dozvěděl, nebo poté, co ji ověřil. Správce systému říčních informačních služeb je povinen ověřit správnost informace, kterou obdržel od osob neuvedených v § 32b odst. 2.
(3)Správce systému říčních informačních služeb na základě písemné žádosti provozovatele plavidla rozhodne o zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup. V žádosti podle věty první musí provozovatel uvést plavidla, u kterých žádá o zpřístupnění informací.
(4)Správce systému říčních informačních služeb rozhodne o zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup, po ověření, že žadatel je provozovatelem plavidel, které uvedl v žádosti podle odstavce 3 v plavebním rejstříku, rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci podle § 9. V rozhodnutí podle věty první správce systému říčních informačních služeb uvede plavidla, u kterých zpřístupní žadateli informace s omezeným přístupem.
(5)Správce systému říčních informačních služeb bezprostředně po vydání rozhodnutí podle odstavce 3 doručí žadateli do vlastních rukou přístupový kód umožňující přístup k informacím vymezeným v rozhodnutí.
(6)Provozovatel plavidla, které je evidováno v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace a u kterého bylo rozhodnuto o zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb podle odstavce 3, je povinen oznámit správci systému říčních informačních služeb změnu provozovatele tohoto plavidla do 5 dnů ode dne, kdy změna nastala.
(7)Správce systému říčních informačních služeb rozhodne o ukončení nebo omezení zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb a současně ukončí nebo omezí platnost přístupového kódu, pokud
a)dojde ke změně zápisu vlastníka nebo provozovatele v plavebním rejstříku, rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci podle § 9 u plavidla, u nějž bylo rozhodnuto o zpřístupnění části souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup, nebo
b)o to požádá provozovatel plavidla.
(8)Správce systému říčních informačních služeb je povinen poskytnout údaje ze souboru informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup, na základě písemné žádosti dále
a)orgánům státní správy,
b)soudům a
c)státním zastupitelstvím.
(9)Správce systému říčních informačních služeb zpřístupní soubor informací vedených v systému říčních informačních služeb, ke kterým je omezen přístup, Policii České republiky, Vojenské policii, Bezpečnostní informační službě a příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace provozujícímu v tomto státě systém říčních informačních služeb. Správce systému říčních informačních služeb zpřístupní informace o poloze plavidla též příslušnému správci vodní cesty.
§ 32d
Výrobek určený pro použití v systému říčních informačních služeb schvaluje plavební úřad na základě písemné žádosti, pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie. Plavební úřad schválí výrobek, jsou-li splněny technické požadavky na výrobek stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie. Výrobek pro použití v systému říčních informačních služeb schválený v jiném členském státě Evropské unie v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie se považuje za výrobek schválený podle tohoto zákona.
ČÁST VI
PROVOZOVÁNÍ VODNÍ DOPRAVY
§ 33
(1)Provozovat vodní dopravu pro cizí potřeby může jen ten, kdo je spolehlivý a má koncesi8).
(2)Za spolehlivou k provozování vodní dopravy pro cizí potřeby se nepovažuje osoba, která provozovala vodní dopravu pro cizí potřeby v průběhu posledních tří let před podáním žádosti neoprávněně, a osoba, které byla v průběhu posledních tří let před podáním žádosti odejmuta koncese k provozování vodní dopravy z důvodů porušování povinností uložených právními předpisy, které s provozováním vodní dopravy souvisejí, nebo proto, že neplnila podmínky stanovené v koncesi.
§ 33a
Odborná způsobilost
(1)Odbornou způsobilost k provozování vodní dopravy pro cizí potřeby prokazuje žadatel osvědčením o úspěšně vykonané zkoušce z předmětů, které se váží k provozování vnitrozemské vodní dopravy, složené před plavebním úřadem, a dokladem o vykonání nejméně tříleté praxe v oboru vodní dopravy. Bližší vymezení těchto předmětů stanoví prováděcí předpis.
(2)Osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce podle odstavce 1 nahrazuje vysvědčení o státní nebo maturitní zkoušce z předmětů stanovených prováděcím předpisem, pokud byly tyto předměty její součástí a pokud plavební úřad tuto zkoušku uzná z hlediska odborné způsobilosti podle tohoto zákona.
(3)Odbornou způsobilost, obsah a rozsah zkoušek a podrobnosti o skládání zkoušek podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis.
§ 34
Stanovisko k rozhodování o koncesi
Ve stanovisku potřebném pro vydání koncese
8) uvede plavební úřad, zda žadatel o koncesi splňuje podmínku spolehlivosti (
§ 33), věcný, časový a územní rozsah provozování vodní dopravy, popřípadě další podmínky provozování vodní dopravy.
§ 35
Práva a povinnosti provozovatele veřejné vodní dopravy
(1)Provozovatel veřejné vodní dopravy je povinen přepravit za sjednanou cenu osobu, která o to požádá, a přijmout k přepravě zásilku za sjednanou cenu,9) jsou-li splněny smluvní přepravní podmínky a nebrání-li mu v tom provozní podmínky.
(2)Provozovatel veřejné vodní dopravy je dále povinen před zahájením provozu zveřejnit v Obchodním věstníku smluvní přepravní podmínky, za nichž bude veřejnou dopravu provozovat, jízdní řád, tarif, den zahájení provozu a rozsah bezbariérovosti.
§ 35a
(1)Plavební úřad na základě písemné žádosti provozovatele vodní dopravy a po ověření splnění podmínek pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách jiných členských států Evropské unie a jiných smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie7a) vydá žadateli osvědčení o splnění těchto podmínek.
(2)Provozovatel vodní dopravy je povinen bez zbytečného odkladu oznámit plavebnímu úřadu každou změnu v podmínkách, o jejichž splnění bylo vydáno osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie18).
(3)Plavební úřad odejme osvědčení o splnění podmínek podle odstavce 1, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání.
§ 36
Přeprava nebezpečných věcí
(1)Nebezpečné věci jsou předměty a látky, pro jejichž povahu, vlastnosti nebo stav může být v souvislosti s jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob, zvířat a věcí nebo ohroženo životní prostředí.
(2)Po vnitrozemských vodních cestách je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věci vymezené mezinárodní smlouvou upravující přepravu nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách, která je součástí právního řádu19), a to za podmínek v ní uvedených.
§ 36a
Bezpečnostní poradci pro přepravu nebezpečných věcí
(1)Každá fyzická nebo právnická osoba vykonávající činnosti spojené s nakládkou, vykládkou nebo přepravou nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách je povinna ustanovit bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí (dále jen „bezpečnostní poradce“).
(2)Hlavním úkolem bezpečnostního poradce je, při zachování odpovědnosti osoby podle odstavce 1, usilovat všemi vhodnými prostředky a opatřeními, která usnadní přepravu nebezpečných věcí za dodržení platných předpisů, o co nejlepší bezpečnostní podmínky této přepravy.
(3)Dalšími úkoly bezpečnostního poradce ve vztahu k osobě podle odstavce 1 jsou zejména
a)sledovat dodržování předpisů pro přepravu nebezpečných věcí,
b)poskytovat doporučení na přepravu nebezpečných věcí,
c)vypracovávat výroční zprávu o činnostech v přepravě nebezpečných věcí; tyto výroční zprávy se musí uchovávat po dobu 5 let a musí být předloženy na žádost příslušného státního orgánu,
d)sledovat postupy při dodržování pravidel týkajících se identifikace přepravovaných nebezpečných věcí,
e)sledovat pořizování dopravních prostředků na přepravu nebezpečných věcí a látek s ohledem na zvláštní požadavky, které musí splňovat,
f)sledovat výkon kontroly zařízení užívaného při přepravě, nakládce nebo vykládce nebezpečných věcí,
g)sledovat, zda jsou řádně školeni zaměstnanci, zda jsou o tomto školení vedeny záznamy v jejich složce a zda mají k dispozici podrobné provozní postupy a pokyny,
h)sledovat uplatňování vhodných nouzových postupů v případě jakékoliv nehody nebo mimořádné události, která může nepříznivě ovlivnit bezpečnost přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí,
i)šetřit vážné nehody, mimořádné události nebo vážné rušivé zásahy, k nimž došlo během přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí, a vypracovávat o nich zprávy,
j)uplatňovat vhodná opatření k zamezení opakování nehod, mimořádných událostí nebo vážných rušivých zásahů,
k)zohlednit právní předpisy a zvláštní požadavky spojené s přepravou nebezpečných věcí při výběru a využívání subdodavatelů nebo třetích stran,
l)zajistit, aby byly během přepravy k dispozici průvodní doklady a bezpečnostní výbava v souladu s právními předpisy.
(4)Bezpečnostním poradcem je fyzická osoba, která je držitelem platného osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce. Podmínkou získání osvědčení je absolvování školení a složení zkoušky. Osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce vydává plavební úřad.
(5)Plavební úřad vede evidenci žádostí o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce a evidenci fyzických osob, jimž bylo toto osvědčení vydáno. Zpracování osobních údajů se řídí zvláštním právním předpisem.7a)
(6)Plavební úřad může na základě žádosti po provedeném výběrovém řízení udělit právnické osobě se sídlem nebo s organizační složkou na území České republiky nebo fyzické osobě s bydlištěm nebo místem podnikání na území České republiky oprávnění k činnosti související se zajišťováním školení a zkoušek žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce. Oprávnění může udělit plavební úřad osobě, která prokáže
a)svoji nezávislost na bezpečnostních poradcích nebo osobách zaměstnávajících bezpečnostní poradce,
b)způsobilost zajistit rovný přístup žadatelů ke zkouškám,
c)odbornou způsobilost fyzických osob k provádění školení a zkoušek žadatelů.
Oprávnění se uděluje na dobu určitou, nejdéle však na dobu 5 let, a stanoví se v něm podmínky pro výkon činnosti. Před uplynutím platnosti oprávnění může plavební úřad na základě žádosti držitele platnost oprávnění prodloužit, nejdéle však na dobu 5 let. Plavební úřad může oprávnění odebrat, pokud držitel oprávnění nedodržuje podmínky v něm stanovené.
(7)Podmínky pro ustanovení bezpečnostního poradce, získání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce a podmínky, za nichž lze jiné osoby pověřit výkonem činností souvisejících se zajišťováním školení a zkoušek žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce, stanoví prováděcí právní předpis.
(8)Náležitosti žádosti o udělení oprávnění k činnosti podle odstavce 4 a požadavky na odborné znalosti fyzických osob, které provádějí školení a zkoušky žadatelů o vydání osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 36b
Pracovní doba zaměstnance ve vodní dopravě
(1)Provozovatel vodní dopravy je povinen určit pracovní dobu zaměstnance ve vodní dopravě tak, aby její délka nepřesáhla
a)14 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích,
b)84 hodin týdně a v průměru 72 hodin týdně za období nejvýše 4 měsíců po sobě jdoucích a
c)2 304 hodin za období 12 měsíců po sobě jdoucích.
(2)Byl-li základní pracovněprávní vztah sjednán na dobu kratší než 12 měsíců po sobě jdoucích, maximální délka pracovní doby podle odstavce 1 písm. c) se poměrně zkrátí v závislosti na jeho době trvání.
(3)Provozovatel vodní dopravy je povinen určit pracovní dobu zaměstnance ve vodní dopravě tak, aby její délka během noční doby nepřesáhla 42 hodin týdně.
§ 36c
Doba odpočinku zaměstnance ve vodní dopravě
(1)Provozovatel vodní dopravy je povinen poskytnout zaměstnanci ve vodní dopravě odpočinek v trvání alespoň 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Doba odpočinku podle věty první může být rozdělena do dvou částí, z nichž jedna musí činit alespoň 6 hodin po sobě jdoucích.
(2)Nepřetržitý odpočinek zaměstnance ve vodní dopravě může být zkrácen až na 6 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, je-li
a)ohrožena bezpečnost plavidla, jiných plavidel, nákladu na plavidle, život nebo zdraví zaměstnanců ve vodní dopravě nebo jiných účastníků plavebního provozu a
b)následující odpočinek zaměstnanci ve vodní dopravě prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.
(3)Místo nepřetržitého odpočinku v týdnu je provozovatel vodní dopravy povinen poskytnout zaměstnanci ve vodní dopravě 1 nebo více dnů odpočinku v závislosti na počtu po sobě jdoucích pracovních dnů bezprostředně před jejich poskytnutím. Provozovatel vodní dopravy poskytne zaměstnanci ve vodní dopravě alespoň
a)0,2 dne odpočinku za každý první až desátý po sobě jdoucí pracovní den,
b)0,3 dne odpočinku za každý jedenáctý až dvacátý po sobě jdoucí pracovní den a
c)0,4 dne odpočinku za každý dvacátý první až třicátý první po sobě jdoucí pracovní den.
(4)Provozovatel vodní dopravy je povinen poskytnout zaměstnanci ve vodní dopravě odpovídající počet dnů odpočinku nejpozději po 31 po sobě jdoucích pracovních dnech.
(5)Zbývají-li zaměstnanci ve vodní dopravě po vyčerpání celých dnů odpočinku poměrné části dne odpočinku, tyto poměrné části se sčítají a zaměstnanci ve vodní dopravě se poskytnou nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy vzniklo právo na poskytnutí celého dne odpočinku.
§ 36d
Evidence pracovní doby a doby odpočinku
(1)Evidence pracovní doby obsahuje pro zaměstnance ve vodní dopravě rovněž rozvrh pracovních dnů a dnů odpočinku s vyznačením začátku a konce každého dne odpočinku. V evidenci pracovní doby je dále uvedeno jméno vůdce plavidla, poznávací znaky plavidla, na němž zaměstnanec ve vodní dopravě vykonává práci, a jde-li o loď, její jméno.
(2)Provozovatel vodní dopravy předloží zaměstnanci ve vodní dopravě do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž pro něj zaměstnanec ve vodní dopravě vykonával práci, výpis z evidence pracovní doby podepsaný provozovatelem vodní dopravy nebo osobou jím pověřenou. Ve výpisu z evidence pracovní doby se uvede datum jeho předložení zaměstnanci ve vodní dopravě. Zaměstnanec ve vodní dopravě potvrdí svým podpisem správnost údajů obsažených ve výpisu z evidence pracovní doby. Odmítne-li zaměstnanec ve vodní dopravě výpis podepsat, provozovatel vodní dopravy do něj tuto skutečnost poznamená. Provozovatel vodní dopravy předá zaměstnanci ve vodní dopravě jedno vyhotovení výpisu.
(3)Provozovatel vodní dopravy uchovává výpis z evidence pracovní doby na plavidle po dobu 1 roku ode dne jeho předložení zaměstnanci. Zaměstnanec ve vodní dopravě uchovává vyhotovení tohoto výpisu po dobu 1 roku ode dne jeho obdržení.
§ 36e
Vztah k zákoníku práce
Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se pracovněprávní vztahy mezi provozovatelem vodní dopravy a zaměstnancem ve vodní dopravě
zákoníkem práce.
§ 37
Mezinárodní doprava
(1)Pro provozování vodní dopravy na území nebo přes území České republiky zahraničním provozovatelem je nutné povolení plavebního úřadu, pokud mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Zahraničním provozovatelem vodní dopravy je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, která provozuje vodní dopravu plavidly evidovanými v plavebním rejstříku cizího státu. Za zahraničního provozovatele vodní dopravy se nepovažuje státní příslušník členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, ani právnická osoba se sídlem v některém z těchto států, kteří jsou oprávněni provozovat vodní dopravu v jiném členském státě Evropské unie, v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci a kteří provozují vodní dopravu plavidly evidovanými v plavebním rejstříku některého z těchto států.
(2)Povolení může být vydáno zahraničnímu provozovateli vodní dopravy, který je podle předpisů platných ve státě, na jehož území má sídlo nebo bydliště, oprávněn provozovat vodní dopravu. Povolení se nevydá, je-li požadovaná doprava v rozporu se zájmy České republiky.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.