Nález ÚS přehledně: Lhůta 15 dnů pro jmenování znalce ke zprávě o vztazích je ústavní, soud ji ale smí překročit
Redakce Paragrafiq - redakčně ověřil Petr Kalous, zakladatel Paragrafiq
Plénum Ústavního soudu zamítlo návrh Krajského soudu v Brně na zrušení lhůty, ve které má soud jmenovat znalce pro přezkum zprávy o vztazích na návrh menšinového společníka. Lhůta je pořádková a sleduje rozumný cíl. Pokud by její dodržení ohrozilo práva účastníků, má soud dát přednost jim.
Patnáctidenní lhůta, ve které má soud jmenovat znalce k přezkumu zprávy o vztazích, je ústavní. Rozhodlo tak plénum Ústavního soudu nálezem sp. zn. Pl. ÚS 3/26 ze dne 14. října 2026 a návrh Krajského soudu v Brně na její zrušení zamítlo. Zároveň zdůraznilo, že soud musí lhůtu kvůli ochraně práv účastníků i překročit, pokud je to nutné. [1][2]
O co jde?
Podle § 82 zákona č. 90/2012 Sb. musí ovládaná firma do tří měsíců po skončení účetního období sepsat zprávu o vztazích s ovládající osobou a s ostatními firmami ve skupině. Podle § 85 téhož zákona může kvalifikovaný společník z vážných důvodů navrhnout, aby soud jmenoval znalce, který zprávu přezkoumá. Kvalifikovaným společníkem je u s.r.o. ten, kdo má aspoň 10 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv. [2][3]
Podle § 86 odst. 1 téhož zákona má soud o jmenování znalce rozhodnout do 15 dnů od doručení návrhu. [2][3]
Podle Nejvyššího soudu je zpráva o vztazích jedním z prostředků ochrany společníků a nepřímo i věřitelů. Umožňuje zjistit, zda ovládaná firma neutrpěla újmu. Přezkum znalcem je hlavně nástrojem menšinových společníků. [1][2]
Proč krajský soud lhůtu napadl?
Krajský soud v Brně rozhodoval o návrhu menšinové společnice na jmenování znalce ke zprávě za rok 2024. Podle něj lhůtu nelze dodržet. Je potřeba provést dokazování a nařídit jednání a předvolání se má doručit zpravidla aspoň 10 dnů předem. Účastníci by navíc dostávali velmi krátké lhůty k vyjádření. [1][2]
Jak Ústavní soud rozhodl?
Lhůta podle soudu není svévolná. Sleduje rozumný cíl, aby se rychle vyjasnilo, zda je zpráva o vztazích úplná a pravdivá, a není zjevně nepřiměřená. [1][2]
Jde o lhůtu pořádkovou. Jejím uplynutím účastníci o žádná práva nepřicházejí. Když se ale dostane do střetu s ústavními procesními právy účastníků, například s právem se vyjádřit, musí mít tato práva přednost. Překročení lhůty pak není vadou řízení. [1][2]
V řadě případů podle soudu ke střetu vůbec nedojde. Pochybnosti o zprávě budou zřejmé už z návrhu, jmenování znalce nebude sporné a znalec bude souhlasit. Hlavní přezkum probíhá až po vypracování znaleckého posudku. [1]
Co to znamená v praxi?
Lhůta 15 dnů zůstává v zákoně beze změny. Soudy by měly vyjádření účastníků naplánovat tak, aby ji stihly. Pokud to kvůli ochraně jejich práv nejde, mohou rozhodnout později. [1][2]