Nález ÚS přehledně: Advokát oběti nepřijde o odměnu jen proto, že policie věc odložila
Redakce Paragrafiq - redakčně ověřil Petr Kalous, zakladatel Paragrafiq
Policie odložila oznámení podvodu a advokátovi, který zastupoval oznamovatele vysokého věku jako zvlášť zranitelnou oběť, nepřiznala z požadovaných 134 488 Kč nic. Ústavní soud rozhodnutí zrušil: status oběti zásadně nelze posuzovat zpětně, výjimkou je jen zjevné zneužití.
Advokát, který v trestním řízení zastupuje zvlášť zranitelnou oběť, nesmí přijít o odměnu jen proto, že policie nakonec věc odloží s tím, že žádný trestný čin nebyl. Rozhodl tak Ústavní soud nálezem sp. zn. III. ÚS 2136/26 ze dne 22. září 2026, o kterém informoval 30. září 2026. Status oběti podle něj zásadně nelze posuzovat zpětně. [1][2]
O co šlo?
Advokát zastupoval jako zmocněnec oznamovatele vysokého věku, který tvrdil, že se na něm někdo dopustil podvodu. Policie věc odložila s tím, že nejde o podezření z trestného činu. Advokát pak vyčíslil odměnu a náhradu hotových výdajů na 134 488 Kč. Policie mu nepřiznala nic, respektive mu „přiznala“ 0 Kč, a státní zástupce jeho stížnost zamítl. [1][2]
Podle orgánů činných v trestním řízení oznamovatel nikdy nebyl obětí trestného činu. Neměl proto ani nárok na bezplatného zmocněnce a advokátovi nevznikl nárok na odměnu od státu. [1][2]
Co platí?
Podle § 51a zákona č. 141/1961 Sb. má zvlášť zranitelná oběť nárok na právní pomoc zmocněnce bezplatně. Podle § 2 zákona č. 45/2013 Sb. je zvlášť zranitelnou obětí mimo jiné člověk vysokého věku nebo se zdravotním postižením, pokud mu to může bránit v plném uplatnění ve společnosti. [2][3][4]
Podle § 3 zákona č. 45/2013 Sb. je třeba každého, kdo se cítí obětí trestného činu, za oběť považovat, dokud nevyjde najevo opak nebo nejde zcela zjevně o zneužití postavení oběti. [4]
Proč Ústavní soud advokátovi vyhověl?
Status oběti je podle Ústavního soudu hmotněprávní i procesní. Kdo se v řízení oprávněně považuje za oběť, má všechna práva oběti až do chvíle, kdy vyjde najevo opak. Zpětně mu je odebrat nelze, a to ani nárok na bezplatného zmocněnce. [1][2]
Opačný výklad by podle soudu mohl mít na oběti odrazující účinek. Advokáti by je museli upozorňovat, že pokud řízení skončí neúspěchem, zaplatí zastoupení samy. Soud tak shledal porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny a obě usnesení zrušil. Od svého dřívějšího usnesení III. ÚS 1448/24 ze dne 14. ledna 2025 se přitom výslovně odchýlil. [1][2]
Platí to vždy?
Ne. Výjimkou je zjevné zneužití postavení oběti, typicky když tvrzená oběť jiného křivě obvinila. Takové osobě by nárok na bezplatné zastupování zpětně přiznat nešlo. [1][2]
Co bude dál?
Věc se vrací policii, která o odměně rozhodne znovu. Ústavní soud přitom nepředjímá, jak má posoudit účelnost jednotlivých úkonů advokáta. Výše odměny tedy zůstává otevřená. [1][2]