Návrh: Dodavatelé do 1 000 zaměstnanců by mohli odmítnout nadstandardní ESG data
Redakce Paragrafiq - redakčně ověřil Petr Kalous, zakladatel Paragrafiq
Podniky a zahraniční osoby s nejvýše 1 000 zaměstnanci by mohly odmítnout informace, které po nich odběratelé požadují kvůli zprávám o udržitelnosti nad rámec evropského dobrovolného standardu. Vládní návrh zároveň omezuje vlastní povinnost ESG reportingu na společnosti s obratem nad 11 miliard Kč a více než 1 000 zaměstnanci. Mění také pravidla pro veřejný sektor a skupiny ze zemí mimo EU; poslancům byl rozeslán 14. srpna 2026.
Vláda předložila změnu zákona o účetnictví Poslanecké sněmovně 14. srpna 2026. Poslancům byla téhož dne rozeslána jako sněmovní tisk 279/0. Zatím nejde o schválené právo. [1]
Co mohou velké firmy požadovat dnes?
Dnešní § 32h zákona č. 563/1991 Sb. dovoluje požadovat po účetních jednotkách bez vlastní reportovací povinnosti pouze informace v rozsahu dobrovolných standardů pro nekotované malé a střední podniky. Výjimkou jsou informace, které se v daném odvětví běžně sdílejí. [3]
Platné znění ale neupravuje právo osloveného dodavatele nadstandardní požadavek odmítnout ani důsledky smlouvy, která mu takovou povinnost uloží. Návrh má tuto ochranu doplnit. [2][3]
Co by mohl dodavatel nově odmítnout?
Za chráněnou účetní jednotku má podle § 32ha zákona č. 563/1991 Sb., ve znění návrhu platit účetní jednotka nebo zahraniční osoba v hodnotovém řetězci, která nepřekračuje průměrný počet 1 000 zaměstnanců. Takový subjekt by mohl odmítnout poskytnout informace přesahující evropský dobrovolný standard. [2]
Firma s povinným ESG reportingem by si nadstandardní údaje nemohla vynutit smlouvou ani jiným právním jednáním. K ujednání, které by dodavateli ukládalo povinnost je poskytnout, by se podle návrhu nepřihlíželo. Pokud by firma nadstandardní údaje přesto požadovala, musela by dodavateli sdělit, které informace stanovený rozsah překračují a že je může odmítnout. [2]
Kdo by musel zprávu o udržitelnosti sestavovat?
Dnešní § 32f zákona č. 563/1991 Sb. váže povinnost zejména na postavení subjektu veřejného zájmu, kategorii velké účetní jednotky a překročení průměrného počtu 1 000 zaměstnanců. [3]
Podle § 32f zákona č. 563/1991 Sb., ve znění návrhu by zprávu vyhotovovala obchodní společnost, spořitelní a úvěrní družstvo nebo pojišťovna, která překročí současně obrat 11 miliard Kč a průměrný počet 1 000 zaměstnanců. Důvodová zpráva odhaduje přibližně 96 povinných účetních jednotek místo dříve očekávaných 2 000 po úplném rozšíření evropských pravidel. Nejde tedy o pokles z dnešních 2 000 reportujících firem: za účetní období 2024 podle předkladatele zprávu vyhotovilo přibližně 25 jednotek. [2]
Firmy, které už reportují, ale podle nových kritérií by z povinnosti vypadly, by mohly využít výjimku také pro účetní období započatá v letech 2025 a 2026. [2]
Co se má změnit ve veřejném sektoru?
U vybraných účetních jednotek se má hranice významnosti dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku sjednotit na 100 000 Kč. Dnes § 19 zákona č. 563/1991 Sb. pracuje s částkami 40 000 Kč pro samostatné movité věci a 60 000 Kč pro nehmotný majetek. Návrh jim má současně zrušit povinnost sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. [2][3]
Veřejné kulturní instituce mají být výslovně zařazeny mezi subjekty, které nemohou používat hospodářský rok. U příspěvkových organizací a dobrovolných svazků obcí má návrh stejné omezení v textu zákona zpřesnit. [2]
Co čeká skupiny ze zemí mimo EU?
Od roku 2028 mají vybrané české dcery a pobočky skupin ze třetích zemí zveřejňovat jejich zprávy o udržitelnosti. § 32l zákona č. 563/1991 Sb., ve znění návrhu stanoví hranici obratu české dcery nebo pobočky 5 miliard Kč a unijního obratu skupiny či podniku 450 milionů eur. Pokud zahraniční mateřská společnost údaje neposkytne, český subjekt má zveřejnit dostupné informace a uvést, co chybí. [2]
Návrh upravuje také registraci auditorů ze třetích zemí, kteří tyto zprávy ověřují. Pro zprávy za období 2025 až 2030 počítá se zjednodušenou registrací a jejím označením v rejstříku auditorů. [2]
Proč vláda pravidla mění?
Předkladatel návrh spojuje s evropskou směrnicí 2026/470, která zjednodušuje vykazování udržitelnosti a má omezit administrativní zátěž podniků i jejich dodavatelů. Hlavní část zákona má podle návrhu nabýt účinnosti 1. ledna 2027; některá pravidla pro společnosti a auditory ze třetích zemí mají pozdější účinnost. Termíny i obsah se během projednávání mohou změnit. [1][2]