Návrh určuje, kdo bude v Česku stahovat výrobky z nucené práce
Redakce Paragrafiq - redakčně ověřil Petr Kalous, zakladatel Paragrafiq
Ministerstvo průmyslu připravilo česká pravidla pro evropský zákaz výrobků pocházejících z nucené práce. Kontrolní orgány by mohly zakázat jejich prodej, nařídit stažení z trhu nebo odstranění online nabídky. Za nesplnění rozhodnutí návrh počítá s pokutou až pět milionů korun.
Ministerstvo průmyslu a obchodu poslalo do připomínkového řízení návrh, který má určit české orgány odpovědné za zákaz výrobků pocházejících z nucené práce. Reaguje na přímo použitelné nařízení Evropské unie. Materiál zatím neschválila vláda ani Parlament a jeho text se může po připomínkách změnit. [1][2]
Co platí dnes?
Zákon č. 151/2021 Sb. dnes upravuje zejména provádění evropských pravidel pro takzvané konfliktní minerály a ochranu před účinky některých extrateritoriálních předpisů. § 2 zákona č. 151/2021 Sb. zákaz výrobků z nucené práce mezi upravenými evropskými režimy dosud nezařazuje. [3]
Evropské nařízení začne být obecně použitelné 14. prosince 2027. Český návrh proto doplňuje pravomoci tuzemských úřadů, proces šetření a sankci za nerespektování jejich rozhodnutí. Podle předkladatele nejde o zavedení českého zákazu nad rámec evropské úpravy, ale o určení institucí, které jej budou v tuzemsku provádět. [1][2][4]
Kdo by výrobky kontroloval?
Nový § 4b zákona č. 151/2021 Sb., ve znění návrhu rozděluje dohled podle druhu výrobku mezi příslušné orgány. Patřit mezi ně mají například Česká obchodní inspekce, Česká inspekce životního prostředí, orgány ochrany veřejného zdraví, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa, Státní ústav pro kontrolu léčiv nebo Státní energetická inspekce. Pokud by žádný zvláštní orgán příslušný nebyl, měla by dohled vykonat Česká obchodní inspekce. Celní úřady by kontrolovaly výrobky vstupující na trh Evropské unie nebo jej opouštějící. [2]
Inspekce práce by na žádost dozorového orgánu zjišťovala, zda k nucené práci došlo v zařízení nebo na jiném místě v Česku. Podle § 5b zákona č. 151/2021 Sb., ve znění návrhu by měla vydat závazné stanovisko do 60 dnů; ve složitém případě by bylo možné lhůtu po dohodě prodloužit. [2]
Co by mohl úřad nařídit?
Po předběžném šetření by dozorový orgán mohl zakázat dodávání nebo vývoz výrobku, nařídit jeho stažení z trhu a odstranění internetové nabídky. Rozhodnutí by podléhalo odvolání a přezkumu. Pokud by kontrolovaná osoba uložené opatření nesplnila, nový § 6a zákona č. 151/2021 Sb., ve znění návrhu stanoví pokutu až 5 milionů Kč. [2]
Pro obchodníky a výrobce by praktická změna nastala především při šetření konkrétního výrobku nebo dodavatelského řetězce. Úřad by mohl vyžadovat informace a následně uložit zákaz, stažení výrobku nebo odstranění online nabídky. Přesná podoba českého postupu však bude jasná až po dokončení připomínkového a legislativního procesu. [1][2]