Poslanci navrhují známku pro jedinou dálnici a nový příjem krajů
Redakce Paragrafiq - redakčně ověřil Petr Kalous, zakladatel Paragrafiq
Druhé čtení návrhu cen dálničních známek přineslo dvě odlišné změny. Jedna zachovává automatické zdražování a zavádí roční známku pro jedinou dálnici, druhá chce krajům přidělit část spotřební daně z pohonných hmot. Ani jeden návrh zatím Sněmovna neschválila.
Sněmovna projednala 10. září 2026 ve druhém čtení vládní návrh, který má od roku 2027 stanovit pevné ceny dálničních známek. Poslanci při jednání předložili dva pozměňovací návrhy. První mění způsob financování krajských silnic, druhý zachovává nynější cenový mechanismus a přidává známku platnou jen pro jednu dálnici. Jde stále o návrhy, o jejich přijetí bude Sněmovna teprve hlasovat. [1][2][3][6]
Co navrhuje vláda?
§ 21 zákona č. 13/1997 Sb. dnes odvozuje cenu roční dálniční známky od základní sazby 2 300 Kč, inflace a meziroční změny délky zpoplatněných dálnic. Kratší známky i zvýhodněné sazby pro některá vozidla se počítají jako podíl z roční ceny. [4]
Vládní § 21 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění návrhu by automatický přepočet zrušil a od 1. ledna 2027 zavedl pevné částky. Běžná roční známka by stála 2 570 Kč, třicetidenní 480 Kč, desetidenní 300 Kč a jednodenní 230 Kč. Pro vozidla na zemní plyn nebo biometan návrh uvádí polovinu těchto sazeb, pro vybraná hybridní vozidla čtvrtinu. [2][4]
Roční známka jen pro jednu dálnici
Pozměňovací návrh poslance Jana Svitáka jde jiným směrem. Navrhuje ponechat každoroční přepočet ceny a doplnit roční známku omezenou na jedinou dálnici. Podle § 21 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění pozměňovacího návrhu by stála polovinu celostátní roční známky. Řidič by si při úhradě zvolil konkrétní dálnici; podklad jako příklady uvádí D1, D3 nebo D11. [3][4]
Praktický význam by měla zejména pro řidiče, kteří během roku pravidelně využívají jediný dálniční tah. Na ostatních zpoplatněných úsecích by však tato známka neplatila. Návrh zatím neříká, že takový produkt skutečně vznikne. Rozhodne až další projednávání a hlasování Sněmovny. [1][3]
Šest procent spotřební daně pro kraje
Druhý pozměňovací návrh se netýká ceny známek. Do § 3 zákona č. 243/2000 Sb., ve znění pozměňovacího návrhu vkládá krajům podíl ve výši 6 % z celostátního hrubého výnosu spotřební daně z minerálních olejů. Peníze by se mezi kraje rozdělovaly podle jejich podílu na délce silnic II. a III. třídy. [5][6]
§ 3 zákona č. 243/2000 Sb. dnes takový podíl na spotřební dani neobsahuje. Změna by proto vytvořila nový daňový příjem určený krajům, nikoli přímou slevu pro motoristy. Přesný dopad na jednotlivé krajské rozpočty by závisel na skutečném výnosu daně a délce příslušných silnic. [5][6]
Tisk 246 nyní pokračuje legislativním procesem. Dokud Sněmovna nehlasuje o pozměňovacích návrzích a konečné podobě zákona, nelze ani jednu z popsaných změn považovat za schválenou. [1]