Živnostníci v potížích se splácením nemají platit úroky dopředu. Ministerstvo chce rozšířit jejich ochranu
Redakce Paragrafiq - redakčně ověřil Petr Kalous, zakladatel Paragrafiq
Ministerstvo financí poslalo do připomínkového řízení novelu, podle které by věřitel při zesplatnění úvěru nebo zápůjčky fyzické osoby mohl okamžitě chtít jen nesplacenou jistinu, ne úroky za celé zbývající období. Pravidlo má chránit podnikatele i další fyzické osoby. Dlužník by zároveň musel být osobně u sepisování notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti.
Aktualizováno 26. září 2026: Ministerstvo financí zveřejnilo text návrhu a důvodovou zprávu v systému VeKLEP. Článek jsme podle nich doplnili. Z textu vyplývá, že nová pravidla mají chránit všechny fyzické osoby jako dlužníky, nejen podnikatele.
Kdo podniká jako fyzická osoba a přestane splácet podnikatelský úvěr, nemá po zesplatnění platit úroky za celé zbývající období najednou. Novelu s touto změnou poslalo Ministerstvo financí do připomínkového řízení, oznámilo to 25. září 2026. Přísnější pravidla mají platit i pro notářské zápisy, podle kterých lze dluh rychle vymáhat exekucí. [1][4]
Co platí pro spotřebitele a co pro podnikatele?
Podle § 124 zákona č. 257/2016 Sb. se u spotřebitelského úvěru zesplatnění kvůli prodlení týká jen nesplacené jistiny, ne budoucích nákladů úvěru. Věřitel musí dlužníka předtím vyzvat k zaplacení a dát mu lhůtu nejméně 30 dnů. [2]
Podnikatelé tuto ochranu nemají. Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. se na fyzické osoby, které nejsou spotřebiteli, vztahují jen některá pravidla o platbách při prodlení delším než 90 dnů, například strop smluvních pokut. [2]
Co se má změnit?
Návrh přesouvá pravidla do občanského zákoníku. Podle nového § 2400c zákona č. 89/2012 Sb., ve znění návrhu zaplatí dlužník, který je fyzickou osobou, při vyrovnání celé pohledávky kvůli prodlení úroky a jiná plnění ze smlouvy jen za dobu od poskytnutí peněz do jejich vrácení. Podle důvodové zprávy se to týká i poplatků, aby se pravidlo nedalo obejít jiným názvem platby. [4][5]
Ministerstvo to ukazuje na příkladu: podnikateli zbývá splatit jistinu 100 000 Kč a úroky do konce splácení dělají dalších 50 000 Kč. Věřitel může při zesplatnění požadovat okamžitě všech 150 000 Kč, podle návrhu by mohl chtít jen 100 000 Kč. [1]
Pravidla mají platit pro všechny fyzické osoby jako dlužníky: pro podnikatele, spotřebitele i běžné půjčky mezi lidmi, například v rodině. Firmy a jiné právnické osoby se jich netýkají a smluvně se od nich nelze odchýlit v neprospěch dlužníka. Omezení sankcí při prodlení delším než 90 dnů se do občanského zákoníku jen přesouvá, věcně se podle důvodové zprávy nemění. [4][5]
Co se změní u notářských zápisů?
Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti je podle § 71a zákona č. 358/1992 Sb. exekučním titulem. Podle § 63 zákona č. 358/1992 Sb. může za účastníka jednat i zástupce. [3]
Podle nového § 71c zákona č. 358/1992 Sb., ve znění návrhu by fyzická osoba mohla takový závazek přijmout jen osobně, s výjimkou zákonného zástupce nebo opatrovníka. Plná moc by nestačila. Zápis by navíc směl sepsat jen notář, ne notářský kandidát. Podle ministerstva šlo o praxi, kdy dlužníka na plnou moc zastupoval přímo věřitel. [1][4][5]
Proč to ministerstvo navrhuje?
Drobní podnikatelé podle důvodové zprávy čelí podobné nevýhodě jako spotřebitelé, ale zákon je chrání méně. Některým věřitelům podle ní nejde o splacení dluhu, ale o platby z prodlení nebo o rychlé zpeněžení zástavy, typicky nemovitosti. Podle zprávy k návrhu lobbovali Člověk v tísni, Česká leasingová a finanční asociace a Radek Hábl. [5]
Co bude dál?
Jde o návrh v meziresortním připomínkovém řízení, jeho konečné znění se může změnit. Po něm návrh posoudí vláda a pak Parlament. Účinnost ministerstvo navrhuje od 1. ledna 2028, a to jen pro smlouvy uzavřené po tomto datu. Podle ministerstva se to může týkat až dvou milionů lidí s živnostenským oprávněním. [1][4]