10 Azs 165/2026

Plný text

10 Azs 165/2026 - 48
pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Ondřeje Mrákoty a Vojtěcha Šimíčka ve věci žalobce: E. S., zastoupeného Mgr. Evelinou Hodanovou, Bucharova 12, Praha 5, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí ze dne 21. 10. 2025, čj. OAM1551/DSD03P062024, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 8. 2026, čj. 4 Az 33/202573, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

takto:

Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Žalobce požádal o udělení mezinárodní ochrany. Ministerstvo vnitra mu ji neudělilo. Žalobu, kterou žalobce proti rozhodnutí ministerstva podal, městský soud zamítl

[2] Proti rozsudku městského soudu se žalobce (stěžovatel) brání kasační stížností. Současně s tím navrhuje přiznání odkladného účinku. Tento návrh odůvodňuje tím, že v případě vycestování do Ruska by jeho případný úspěch ve věci nezabránil tomu, aby byl vystaven riziku vážné újmy spočívající v jeho odvodu do armády, nuceném zapojení do války na Ukrajině a s tím spojeném páchání válečných zločinů. K tomu stěžovatel odkazuje na aktuální články, podle kterých se Rusko připravuje na další vlnu oficiální mobilizace a zároveň posílilo i tzv. skrytou mobilizaci. Bez přiznání odkladného účinku také budou omezena jeho procesní práva. V ČR stěžovatel pobývá už několik let a je zaměstnán jako skladník – má zde tedy vytvořené zázemí. Budeli stěžovatel moci setrvat v ČR do rozhodnutí o kasační stížnosti, nezpůsobí to žádnou újmu třetím osobám ani to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[3] Zástupkyně, kterou NSS stěžovateli ustanovil, následně doložila, že ministerstvo vydalo stěžovateli osvědčení o povinnosti vycestovat. Hrozba vycestování tak už není jen hypotetická. Bez přiznání odkladného účinku stěžovatel nemůže získat potvrzení podle § 78b zákona o azylu (č. 325/1999 Sb.) a odvrátit důsledky vydaného osvědčení.

[4] Dále zástupkyně zdůraznila, že pokud by byl stěžovatel nucen vycestovat už během kasačního řízení, mohl by být vystaven právě tomu nebezpečí, jehož nedostatečné posouzení má NSS přezkoumat. V jeho případě se přitom nejedná jen o obecnou obavu vyplývající ze situace v Rusku, ale tvrzené nebezpečí je individualizováno jeho osobními poměry a předchozím jednáním ruských vojenských orgánů. Stěžovatel absolvoval základní vojenskou službu, je veden jako rezervista, na jeho jméno bylo vystaveno předvolání, podle něhož se měl dostavit na vojenský komisariát k jednání povolávací komise, a podle informací jeho matky jej příslušníci vojenské správy opakovaně hledali a matce sdělili, že proti němu bylo zahájeno trestní stíhání, protože se ke komisi nedostavil. Stěžovatel odmítá účast na vojenské agresi proti Ukrajině a v případě návratu se obává zadržení, fyzického nátlaku, donucení k uzavření smlouvy s armádou a následného nasazení do boje. Aktuální informace o zesilování nuceného náboru v jeho případě navazují i na individuální zájem vojenských orgánů o jeho osobu a na jeho postavení rezervisty. Posouzení, zda tyto okolnosti zakládají důvod pro udělení mezinárodní ochrany, náleží až do rozhodování o kasační stížnosti. V obdobné věci NSS už odkladný účinek přiznal (usnesením ze dne 20. 8. 2026, čj. 2 Azs 149/202639), neboť nucené opuštění území před posouzením tvrzeného nebezpečí pronásledování nebo vážné újmy mohlo mít pro tehdejšího stěžovatele nevratné následky.

[5] Ministerstvo s návrhem na přiznání odkladného účinku nesouhlasí. Nezpochybňuje, že Rusko vede ozbrojený konflikt na území Ukrajiny a že otázka mobilizace a náboru do ruských ozbrojených sil je azylově relevantní. Nelze však zaměňovat obecnou situaci v zemi původu s individualizovanou hrozbou újmy konkrétnímu stěžovateli. Odkazy na aktuální mediální informace o připravované mobilizaci či o náboru do ozbrojených sil ještě neprokazují, že stěžovatel bude po návratu mobilizován nebo jinak vystaven tvrzenému nebezpečí. Stěžovatel krom toho přímo netvrdí, že už existuje konkrétní akt ruských orgánů, na jehož základě by měl být právě on povolán k výkonu vojenské služby. Jeho úvahy se zakládají jen na předpokládaném – a tedy nejistém – vývoji obecné situace a neosvědčují konkrétní a bezprostřední újmu.

[6] Samotné vycestování stěžovatele jej nepřipraví o jeho procesní práva v řízení o kasační stížnosti (ostatně k jejich hájení mu byla ustanovena zástupkyně) Důvodem pro přiznání odkladného účinku není ani skutečnost, že stěžovatel už v ČR určitou dobu pobývá a pracuje. Okolnosti tvrzené stěžovatelem tak ani ve svém souhrnu dostatečně neosvědčují hrozbu nepoměrně větší újmy. Současně by přiznání odkladného účinku mohlo být v rozporu s důležitým veřejným zájmem na zachování právní jistoty a respektování právních účinků pravomocných rozhodnutí orgánů veřejné moci.

[7] Kasační stížnost v této věci nemá odkladný účinek ze zákona, neboť směřuje proti rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany a byla podána až po účinnosti novely č. 314/2025 Sb., tj. po 12. 6. 2026. Pro řízení zahájená od tohoto data platí nově účinný § 33m odst. 1 zákona o azylu, podle kterého má podání kasační stížnosti odkladný účinek jen tehdy, jdeli o rozhodnutí o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany anebo o jejich neprodloužení (usnesení NSS ze dne 30. 7. 2026, čj. 8 Azs 92/202628, body 7 a 8). NSS však může odkladný účinek přiznat (§ 33m odst. 2).

[8] Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti soud zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj.
- zda stěžovateli hrozí (pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy) újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a současně
- zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[9] Odkladný účinek je výjimkou ze zákonného pravidla a k jeho přiznání musejí nastat mimořádné okolnosti. Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby takovou újmu tvrdil a podrobně uvedl, proč mají kvůli ní být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí.

[10] Konkrétněji ve vztahu k projednávané věci už NSS dříve vyslovil, že problematická situace v souvislosti s válečným konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou nemůže představovat univerzální důvod pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v případě každé osoby, která je povinna vycestovat do Ruska (usnesení NSS ze dne 19. 3. 2025, čj. 1 Azs 30/202569, bod 17). Stěžovatel musí uvést individualizované důvody, pro něž by právě jemu měla hrozit vážná újma.

[11] NSS vychází z toho, že bez přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je stěžovatel v důsledku právních účinků pravomocného rozhodnutí ministerstva povinen vycestovat do země původu (jak ostatně stěžovatel doložil i osvědčením ministerstva). Neudělením mezinárodní ochrany se sice přímo neukládá povinnost vycestovat, ale už samotná navazující hrozba nuceného opuštění území ČR může představovat – s ohledem na konkrétní obavy spojené se zemí původu – natolik zásadní zásah do cizincových práv, že naplní definici nepoměrně větší újmy (srov. už citované usnesení 8 Azs 92/2026, bod 12).

[12] Hodnověrností stěžovatelových tvrzení a opodstatněností jeho obav z návratu do Ruska se NSS v této procesní fázi nemůže zabývat, neboť by tím předjímal své rozhodnutí o samotné kasační stížnosti. Důvody, pro které stěžovatel navrhuje přiznání odkladného účinku, se totiž překrývají s důvody, pro které požádal o mezinárodní ochranu. Podstatné je, že stěžovatelovy obavy jsou dostatečně individualizované (nevyplývají jen ze současné situace v Rusku tak, jak dopadá na obyvatele obecně, ale také z postavení stěžovatele jako rezervisty a z tvrzeného zvýšeného zájmu ruských vojenských orgánů o jeho osobu) a nejsou na první pohled nesmyslné. Můželi výkon vojenské služby, resp. trestní stíhání nebo trest za jeho odepření, být za určitých podmínek azylově relevantním důvodem (v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině viz např. rozsudek NSS ze dne 26. 1. 2026, čj. 6 Azs 155/202534, body 20–24 a tam citovanou judikaturu), může také jít o vážnou újmu odůvodňující přiznání odkladného účinku. Zda taková újma stěžovateli skutečně – či spíše přiměřeně pravděpodobně – hrozí, bude předmětem posouzení ve věci samé. Proto má NSS za to, že je vhodnější před tímto posouzením stěžovateli umožnit setrvat na území ČR, a to i s ohledem na to, že ve věci samé bude rozhodnuto bez výrazného prodlení.

[13] Zároveň jsou splněny i ostatní podmínky pro přiznání odkladného účinku. Dočasné zachování dosavadního právního postavení stěžovatele do doby, než bude o jeho kasační stížnosti věcně rozhodnuto, nijak nezasahuje do subjektivních práv třetích osob. Újma hrozící stěžovateli je tak nepoměrně větší než újma, která by mohla vzniknout jiným osobám. Nic nenasvědčuje ani tomu, že by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Z obsahu rozhodnutí ministerstva nevyplývá, že by se stěžovatel na území ČR například dopouštěl trestné činnosti. Ani ve svém vyjádření ministerstvo neuvedlo, že by přiznání odkladného účinku v tomto případě bylo v rozporu s nějakým důležitým veřejným zájmem, resp. s jiným než obecným veřejným zájmem na respektování právních účinků pravomocných rozhodnutí.

[14] NSS proto kasační stížnosti přiznal odkladný účinek. V době řízení o kasační stížnosti už stěžovatel nemá postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany, s nímž mj. souvisí i právo setrvat na území ČR, a toto postavení se mu přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti neobnoví [usnesení NSS ze dne 8. 4. 2020, čj. 5 Azs 110/20209, body 8–10; stejně tomu je i podle zákona o azylu ve znění účinném od 12. 6. 2026 – viz definici žadatele podle čl. 3 bodu 13 azylového procedurálního nařízení (2024/1348), na kterou se odkazuje v § 2 odst. 1 písm. b) zákona o azylu, a definici konečného rozhodnutí podle § 2 odst. 1 písm. k) tohoto zákona]. Ministerstvo je však na základě stěžovatelovy žádosti povinno vydat potvrzení o jeho strpění na území (§ 78b odst. 1 a 2 zákona o azylu ve znění účinném od 12. 6. 2026).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. září 2026

Michaela Bejčková
předsedkyně senátu