Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Usnesení

Spisová značka

3 Azs 170/2024

Rozhodnutí v této věci (2)

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 26. 9. 2024Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: VLAŠÍN JaroslavECLI:CZ:NSS:2024:3.Azs.170.2024.33
Další údaje
Předmět řízení: Azyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (4) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Usnesení ze dne 26. 9. 2024

Plný text

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně: nezl. D. M., zastoupená zákonným zástupcem A. M., zastoupená advokátem Mgr. Markem Sedlákem, se sídlem [adresa] proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem [adresa] Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 7. 2024, č. j. 21 Az 12/2024 - 24, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku,

takto:

Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.

Odůvodnění:

[1] Včasnou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku městského soudu, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 4. 2024, č. j. OAM-193/ZA-ZA11-D07-2024. Žalovaný tímto rozhodnutím posoudil stěžovatelčinu žádost o udělení mezinárodní ochrany jako nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), zastavil řízení o udělení mezinárodní ochrany podle § 25 písm. i) zákona o azylu a určil, že státem příslušným k posouzení podané žádosti je podle čl. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (dále jen nařízení Dublin III), Italská republika. Městský soud v rámci řízení o žalobě nepřiznal žalobě odkladný účinek.

[2] Stěžovatelka dne 21. 8. 2024 požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a svůj návrh odůvodnila tím, že je nezletilým dítětem, o něž se na území České republiky stará otec, A. M., který zde pobývá na základě pobytového oprávnění. Je proto v jejím nejlepším zájmu ve smyslu čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte setrvat zde po celou dobu řízení o kasační stížnosti. V opačném případě jí totiž hrozí vážná újma spočívající v nuceném vycestování do Itálie a vytržení ze stabilního domácího zázemí.

[3] Žalovaný nesouhlasí s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti. Má za to, že odklad účinků napadeného rozsudku nemůže mít na stěžovatelčino postavení žádný vliv, neboť to je dáno správním rozhodnutím, jehož účinky městský soud neodložil, a ty proto stále trvají.

[4] Nejvyšší správní soud po posouzení uvedených důvodů dospěl k závěru, že tvrzená újma není natolik intenzivní, aby odůvodnila přiznání odkladného účinku.

[5] Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele kasační stížnosti přiznat; přitom užije přiměřeně § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (v řízení o kasační stížnosti stěžovatele) nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[6] Ačkoli tedy kasační stížnost zásadně nemá odkladný účinek, může jí Nejvyšší správní soud takový účinek přiznat, pokud stěžovatel dostatečně konkrétně uvede, že mu hrozí nepoměrně větší újma, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a pokud stěžovatel zároveň toto tvrzení prokáže (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 - 32). Současně platí, že Nejvyšší správní soud může v řízení o kasační stížnosti přiznat odkladný účinek rovněž ve vztahu k rozhodnutí správního orgánu, a to i v těch situacích, kdy o odkladném účinku krajský soud (zde městský soud) buď vůbec nerozhodoval, anebo návrhu na přiznání odkladného účinku nevyhověl (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019 - 38).

[7] Z uvedeného vyplývá, že institut odkladného účinku má zcela mimořádnou povahu, neboť základním pravidlem je, že kasační stížnost odkladný účinek nemá. Proto lze kasační stížnosti přiznat odkladný účinek pouze výjimečně, pokud újma, která žadateli hrozí, je reálná, není vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž významná a jejíž vznik je v příčinné souvislosti s výkonem či jiným právním následkem plynoucím z rozhodnutí krajského soudu (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 - 58). Pokud stěžovatelka prokáže, že jí hrozí vážná a reálná újma, jež je větší než újma hrozící jiným osobám, a že odklad účinků napadeného rozsudku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem, pak lze kasační stížnosti přiznat odkladný účinek, který odloží nejen výkon či jiné právní následky napadeného rozsudku, ale i výkon či jiné právní následky rozhodnutí správního orgánu.

[8] V posuzované věci však stěžovatelka nejenže vážnou újmu neprokázala, ale ani ji netvrdila. Omezila se totiž pouze na obecně formulované tvrzení, že je nezletilým dítětem, o které se v České republice stará jeho otec, a že bude vytržena ze stabilního domácího prostředí. Z takového tvrzení však vážná újma nevyplývá. Ze správního rozhodnutí (popisujícího pohovor se stěžovatelčinou zákonnou zástupkyní) vyplývá, že stěžovatelka žije na území České republiky s matkou a že otec s nimi v domácnosti setrvává pouze každý druhý den, neboť má ještě jinou rodinu (manželku a děti). Otec stěžovatelku a její matku finančně zabezpečuje, platí nájemné, potraviny a oblečení. Z uvedeného vyplývá, že o stěžovatelku se nestará pouze její otec, ale především její matka, která o ni celodenně pečuje. Té přitom v současné době nesvědčí žádné pobytové oprávnění na území České republiky, naopak – i k posouzení její žádosti o udělení mezinárodní ochrany je příslušná Italská republika. Z návrhu na přiznání odkladného účinku tedy nelze bez dalšího dovodit, že by bylo v nejlepším zájmu stěžovatelky zůstat po dobu řízení o kasační stížnosti na území České republiky, neboť přiznání odkladného účinku nemůže za této situace zajistit, že stěžovatelka nebude vytržena z domácího prostředí.

[9] Má-li zásah spočívat v ohrožení materiálního zabezpečení stěžovatelky, pak byla povinna vysvětlit, co jejímu otci brání, aby ji finančně zabezpečoval i po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany v Itálii. Výjimečný charakter odkladného účinku totiž Nejvyššímu správnímu soudu neumožňuje, aby návrhu vyhověl pouze na základě obecných a nepodložených tvrzení, neboť v takovém případě by přiznání odkladného účinku bylo pouhou formalitou a nikoli výjimkou.

[10] Nejvyšší správní soud uzavírá, že stěžovatelka je povinna hrozící újmu nejen tvrdit, ale i prokázat. To se jí však nepodařilo. Nejvyšší správní soud proto nemohl jejímu návrhu na přiznání odkladného účinku vyhovět, proto kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 26. září 2024

JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu

Usnesení ze dne 28. 11. 2024

Plný text

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a Mgr. Aleše Smetanky v právní věci žalobkyně: nezl. D. M., zastoupená zákonným zástupcem A. M., právně zastoupená advokátem Mgr. Markem Sedlákem, se sídlem [adresa] proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem [adresa] Praha 7, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 4. 2024, č. j. OAM-193/ZA-ZA11-D07-2024, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 7. 2024, č. j. 21 Az 12/2024 - 24,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Výše uvedeným rozhodnutím shledal žalovaný žádost žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), neboť státem příslušným k posouzení podané žádosti je podle čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 (dále jen „Dublinské nařízení“) Italská republika. Žalovaný proto podle § 25 písm. i) zákona o azylu řízení o žádosti zastavil.

[2] Žalobu, kterou proti jeho rozhodnutí žalobkyně podala, městský soud napadeným rozsudkem zamítl. V odůvodnění poukázal na to, že Italská republika posuzuje žádost o udělení mezinárodní ochrany i v případě její matky, což v soudním a rovněž v kasačním řízení potvrdily městský i Nejvyšší správní soud. Na věc žalobkyně proto jednoznačně dopadá čl. 20 odst. 3 Dublinského nařízení, podle kterého se situací nezletilého rodinného příslušníka, který doprovází žadatele, zabývá členský stát příslušný k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu tohoto rodinného příslušníka. Městský soud neshledal žádné systémové nedostatky v italském azylovém řízení, ani vady v posouzení, proč nebylo třeba aplikovat diskreční ustanovení čl. 17 Dublinského nařízení. Věnoval se také otázce, zda je v nejlepším zájmu žalobkyně setrvat na území České republiky, kde má skrze otce vytvořeno stabilní zázemí. Zohlednil, že žalobkyně je velmi nízkého věku a že její otec s ní tráví jen každý druhý den a dospěl k závěru, že je jednoznačně v zájmu nezletilé žalobkyně, aby vycestovala společně se svojí matkou do Itálie, kde bude řešena jejich žádost o mezinárodní ochranu.

[3] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku městského soudu kasační stížnost. Namítá v ní, že městský soud o řízení nevyrozuměl jejího otce, ačkoli jak ze správního, tak i soudního spisu vyplývá, že její otec pobývá na území České republiky na základě povolení k trvalému pobytu a žalobkyni zde vytváří stabilní rodinné zázemí. Má za to, že městský soud měl s jejím otcem jednat jako s osobou zúčastněnou na řízení, neboť napadený rozsudek přímo zasahuje i do jeho práva na ochranu rodinného života. Nesprávný procesní postup městského soudu mohl mít podle stěžovatelky vliv na zákonnost napadeného rozsudku, neboť nelze vyloučit, že pokud by její otec v řízení uplatňoval svoje práva, soud by ve věci rozhodl jinak.

[4] Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil s rozsudkem městského soudu, který považuje za věcně správný. Nejvyššímu správnímu soudu proto navrhl, aby kasační stížnost jako nepřijatelnou odmítl, případně ji jako nedůvodnou zamítl.

[5] Dříve, než mohl Nejvyšší správní soud přistoupit k přezkoumání napadeného rozsudku v rozsahu uplatněných stížnostních bodů, musel posoudit otázku přijatelnosti kasační stížnosti. Podle § 104a odst. 1 s. ř. s. totiž platí, že jestliže kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost.

[6] Vlivem nepřijatelnosti kasační stížnosti na soudní řízení správní se podrobně zabýval Nejvyšší správní soud již v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, č. 933/2006 Sb. NSS, v němž vyložil neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“ a popsal, v jakých typových případech se může jednat o přijatelnou kasační stížnost: 1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly buď vůbec nebo plně řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu; 2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; 3) je potřeba učinit judikaturní odklon, nebo 4) krajský soud zásadně pochybil a jeho pochybení mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.

[7] Nejvyšší správní soud neshledal, že by se stěžovatelčina kasační argumentace týkala otázek, které Nejvyšší správní soud dosud plně neřešil, nebo otázek, které jsou v jeho judikatuře řešeny rozdílně. Neshledal ani potřebu učinit judikaturní odklon a nezjistil ani existenci takové vady, která by mohla mít dopad do jejího hmotněprávního postavení. Stěžovatelka namítá, že městský soud pochybil, jestliže s jejím otcem nejednal jako s osobou zúčastněnou na řízení. Odpověď na tuto námitku přitom judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje. Poprvé se jí Nejvyšší správní soud zabýval již v usnesení ze dne 15. 12. 2005, č. j. 1 Azs 155/2004 - 47, č. 1535/2008 Sb. NSS. Vysvětlil v něm, proč v řízení o žádosti o mezinárodní ochranu nepřichází v úvahu možnost přímého dotčení práv rodinného příslušníka žadatele o mezinárodní ochranu a proč tedy rodinného příslušníka žadatele o azyl nelze považovat za osobu zúčastněnou na řízení. Na těchto závěrech setrvala i jeho následující judikatura (z nedávné doby srov. např. usnesení ze dne 14. 8. 2023, č. j. 2 Azs 166/2023 - 24, ze dne 30. 3. 2023, č. j. 9 Azs 15/2023 - 36, nebo ze dne 28. 2. 2024, č. j. 6 Azs 60/2023 - 36).

[8] S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky, a proto ji podle § 104a odst. 1 s. ř. s. jako nepřijatelnou odmítl.

[9] O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o této kasační stížnosti (§ 60 odst. 1 a 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona). Vzhledem k tomu, že náklady žalovaného nepřesáhly náklady jeho běžné úřední činnosti, neshledal Nejvyšší správní soud potřebu mimořádně aplikovat § 60 odst. 1 s. ř. s. ve smyslu usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, č. j. 8 As 287/2020 - 33, část III.4.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 28. listopadu 2024

JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací