Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Usnesení

Spisová značka

4 As 197/2026

Téma · generováno AIOdkladný účinek kasační stížnosti při odstranění závor

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 29. 10. 2026Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: KOCOUREK TomášECLI:CZ:NSS:2026:4.As.197.2026.41
Další údaje
Předmět řízení: Pozemní komunikace

Shrnutí · generováno AI

Spor se týká povinnosti odstranit závory z veřejně přístupné účelové komunikace. Vlastnice chtěla odložit účinky rozhodnutí, protože se obávala nekontrolovaného provozu a zásahů do lesních pozemků. NSS návrh zamítl, neboť tyto obavy konkrétně nepopsala ani nedoložila.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Odkladný účinek kasační stížnosti lze podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. přiznat jen při kumulativním splnění zákonných podmínek. Stěžovatelka musí individuálně konkrétně tvrdit a důkazy osvědčit reálnou, závažnou újmu; obecné obavy z omezení regulace provozu po odstranění závor nepostačují. Neunesení břemene tvrzení a důkazního vylučuje posuzování ostatních podmínek.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Posouzení hrozby vzniku kvalifikované újmy potřebné pro přiznání odkladného účinku je vždy individuální, závislé na konkrétní situaci stěžovatelky.
    Zobrazit v textu
  • Návrh na přiznání odkladného účinku musí být dostatečně individualizovaný a uplatněná tvrzení podepřena konkrétními důkazy (srov. usnesení NSS ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011-74).
    Zobrazit v textu
  • NSS uzavírá, že stěžovatelka dostatečně konkrétně netvrdila, a tím spíše neosvědčila, že by jí výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí hrozila újma odůvodňující přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Kocourka a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobkyně: B. S. S., zast. JUDr. Ivanou Syrůčkovou, advokátkou, se sídlem [adresa] Praha 5, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem [adresa] Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 12. 2024, č. j. 039196/2024/KUSK-DOP/Svo, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 9. 2026, č. j. 51 A 11/2025-53, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

I. Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.

II. Soud ukládá žalobkyni, aby ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, který podle položky č. 20 Sazebníku soudních poplatků (příloha zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) činí 1.000 Kč.

Odůvodnění:

[1] Městský úřad Dobříš rozhodnutím ze dne 15. 11. 2021, č. j. MDOB 54853/2021/Von (dále též jen „prvostupňové rozhodnutí“), nařídil podle § 29 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 31. 12. 2021, žalobkyni a tehdejšímu spoluvlastníkovi dotčených pozemků odstranění dvou nepovolených pevných překážek z veřejně přístupné účelové komunikace v katastrálním území T. Jednalo se o dvě otočné ocelové závory opatřené uzamykacím zařízením, z nichž jedna byla umístěna na pozemku parc. č. XA a druhá na pozemku parc. č. XB.

[2] Žalobkyně podala proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání, které žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 27. 5. 2022, č. j. 021507/2022/KUSK-DOP/Svo (dále jen „první rozhodnutí žalovaného“), a potvrdil prvostupňové rozhodnutí.

[3] Žalobkyně se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Praze (dále jen „krajský soud“) domáhala zrušení prvního rozhodnutí žalovaného. Krajský soud rozsudkem ze dne 14. 3. 2024, č. j. 55 A 54/2022-42, zrušil první rozhodnutí žalovaného pro nepřezkoumatelnost a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

[4] Žalovaný rozhodnutím ze dne 18. 12. 2024, č. j. 039196/2024/KUSK-DOP/Svo (dále jen „napadené rozhodnutí“), znovu zamítl odvolání a potvrdil prvostupňové rozhodnutí.

[5] Žalobkyně brojila proti napadenému rozhodnutí žalobou. Krajský soud rozsudkem ze dne 24. 9. 2026, č. j. 51 A 11/2025-53, žalobu zamítl.

[6] Proti tomuto rozsudku krajského soudu žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) podala kasační stížnost, přičemž navrhla, aby jí Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) přiznal odkladný účinek. Uvedla, že by jí výkon napadeného rozhodnutí způsobil nepoměrně větší újmu, než jaká by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám. V případě výkonu napadeného rozhodnutí by stěžovatelka byla nucena odstranit uzamykatelné závory z lesních pozemků. Tím by došlo k okamžitému a prakticky obtížně vratnému omezení možnosti regulovat provoz motorových vozidel v prostoru, který slouží také lesnímu hospodaření a pohybu těžební techniky. Případné pozdější vyhovění kasační stížnosti by již nemohlo plně odstranit následky nekontrolovaného pohybu osob a vozidel ani zásahů do lesního majetku, k nimž by v mezidobí mohlo dojít. Stěžovatelka dále uvedla, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Po dobu řízení před NSS nebude bránit příjezdu do chatové osady po trase od Podholušic přes pozemek parc. č. XB. Chatová osada tak nebude odříznuta od dopravního spojení a zůstane zachován přístup pro vlastníky rekreačních objektů, jejich návštěvy, zásobování i případný zásah složek integrovaného záchranného systému.

[7] Žalovaný ve svém vyjádření navrhl, aby NSS nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Stěžovatelka svůj návrh odůvodnila pouze tím, že po odstranění závor nebude možné regulovat provoz v prostoru, který je užíván mimo jiné pro lesní hospodaření a pohyb těžební techniky. Žalovaný k tomu uvedl, že tvrzení stěžovatelky je zcela obecné a neoznačuje konkrétní závažný dopad, který by jí hrozil v důsledku odstranění závor. Dále je podle žalovaného třeba zohlednit veřejný zájem na volném průjezdu po účelové komunikaci a zájmy ostatních uživatelů. Stěžovatelka nijak neoznačila okolnosti, na základě kterých by její zájem převažoval nad veřejným zájmem nebo zájmem třetích osob. Stěžovatelka ani nespecifikovala, z jakého důvodu by případné následky výkonu napadeného rozhodnutí nemohly být napraveny v případě, že by NSS vyhověl kasační stížnosti. Právní řád naopak počítá s možností kompenzace běžných následků vykonatelného správního rozhodnutí, pokud by se ukázalo jako nezákonné. Pouhá právní nejistota stěžovatelky přitom není důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[8] NSS dospěl k závěru, že v posuzované věci nejsou splněny zákonem stanovené podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[9] Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatelky přiznat, pokud jsou splněny tři materiální předpoklady. Zaprvé výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí pro stěžovatelku znamenat újmu; zadruhé újma musí být pro stěžovatelku nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; a nakonec zatřetí přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (viz § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s., viz též usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS). Uvedené předpoklady musí být naplněny kumulativně.

[10] Posouzení hrozby vzniku kvalifikované újmy potřebné pro přiznání odkladného účinku je vždy individuální, závislé na konkrétní situaci stěžovatelky. Celé řízení o kasační stížnosti je ovládáno dispoziční zásadou, podle které soud není povolán mimo jiné k tomu, aby za stěžovatelku vlastní vyhledávací činností zjišťoval či osvědčoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Návrh na přiznání odkladného účinku musí být dostatečně individualizovaný a uplatněná tvrzení podepřena konkrétními důkazy (srov. usnesení NSS ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011-74). Povinnost tvrdit hrozbu vzniku újmy má proto stěžovatelka, která musí konkretizovat, jakou újmu by pro ni znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, jaké intenzity újma dosahuje a z jakých okolností vyvozuje její vznik (viz usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32). Stěžovatelku tak tíží nejen břemeno tvrzení, ale také břemeno důkazní, k jehož unesení musí svá tvrzení uvedená v návrhu řádně doložit (viz usnesení NSS ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015-50). Stěžovatelkou uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se obává v souvislosti s rozhodnutím krajského soudu nebo žalovaného, by pro ni byl zásadním zásahem. Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.

[11] Stěžovatelka v posuzované věci spatřuje hrozící újmu ve skutečnosti, že odstraněním uzamykatelných závor přijde o možnost regulovat provoz motorových vozidel na lesních pozemcích sloužících také lesnímu hospodaření a pohybu těžební techniky. Obává se následků nekontrolovaného pohybu osob a vozidel a zásahů do lesního majetku, které by případné pozdější vyhovění kasační stížnosti již nemohlo plně napravit. Tato tvrzení však dostatečně nekonkretizovala. Neuvedla, jaké konkrétní nepříznivé následky by jí v době do rozhodnutí o kasační stížnosti měly vzniknout, z jakých okolností dovozuje reálnost jejich vzniku ani jak závažně by zasáhly do jejích poměrů. Samotné omezení možnosti regulovat provoz prostřednictvím závor bez bližšího vysvětlení jeho dopadů nepostačuje k závěru o hrozbě újmy odůvodňující přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[12] Stěžovatelka neupřesnila, jaké zásahy do své právní sféry očekává v důsledku odstranění závor a z čeho dovozuje, že k nim v průběhu řízení o kasační stížnosti může dojít. Neuvedla například, zda a proč by provoz motorových vozidel měl vést k poškození cesty nebo okolních lesních pozemků, ani jakého rozsahu by takové poškození mohlo dosáhnout. Rovněž nevysvětlila, zda by nekontrolovaný provoz měl omezovat průjezd těžební techniky či jinak narušovat lesní hospodaření na dotčených pozemcích a v čem by konkrétně spočívala újma, která by tím vznikla právě stěžovatelce. Poukaz na lesní hospodaření a pohyb těžební techniky tak zůstal bez bližšího vysvětlení, jak by je odstranění závor nepříznivě ovlivnilo. Stěžovatelka tak dostatečně nevymezila povahu ani intenzitu očekávaných následků a neuvedla konkrétní okolnosti svědčící o reálnosti jejich vzniku. Tím spíše jejich hrozbu neosvědčila. Bez bližšího vymezení těchto následků nelze posoudit ani její tvrzení, že by je případné pozdější vyhovění kasační stížnosti nemohlo plně napravit. Z návrhu totiž není zřejmé, jaká konkrétní újma by měla být napravována, a tedy ani proč by její následky nebylo možné plně odstranit.

[13] NSS v této souvislosti poukazuje také na vlastní tvrzení stěžovatelky o dosavadním režimu užívání cesty. Podle rekapitulace žaloby v bodě 16 napadeného rozsudku krajského soudu byla první závora uzavřena během dvou letních prázdnin, kdy vjezd umožňoval vrátný pouze uživatelům chat a dalším oprávněným osobám, následně však byla v důsledku vedených správních řízení ponechávána otevřená. Druhá závora podle stěžovatelky nebyla uzavřena nikdy. Také v bodě 21 napadeného rozsudku krajského soudu je zachyceno její tvrzení, že závory nebyly uzavřeny, s výjimkou krátkého uzavření první závory v roce 2016. Podle vlastních tvrzení stěžovatelky tedy závory po převážnou dobu vjezdu fakticky nebránily. Stěžovatelka přesto v návrhu na přiznání odkladného účinku nepopsala konkrétní nepříznivé zkušenosti s tímto režimem, z nichž by bylo možné dovozovat nynější hrozbu újmy, ani nevysvětlila, jak by odstranění dosud otevřených závor změnilo provoz na cestě a jeho dopady do její právní sféry. Pro přiznání odkladného účinku není nezbytné, aby újma již skutečně nastala. S ohledem na dosavadní režim užívání cesty však stěžovatelka měla vysvětlit, z jakých konkrétních okolností dovozuje, že jí taková újma v důsledku odstranění závor nyní hrozí.

[14] Stěžovatelka dále uvedla, že po dobu řízení před NSS nebude bránit příjezdu do chatové osady od Podholušic přes pozemek parc. č. XB, a proto zůstane zachován přístup pro vlastníky rekreačních objektů, jejich návštěvy, zásobování i složky integrovaného záchranného systému. Tato argumentace se však týká dopadů případného přiznání odkladného účinku na jiné osoby a veřejný zájem. Nenahrazuje dostatečně konkrétní tvrzení a osvědčení hrozby újmy na straně samotné stěžovatelky. Jelikož stěžovatelka již v tomto ohledu neunesla břemeno tvrzení ani důkazní, nebylo třeba posuzovat splnění zbývajících podmínek pro přiznání odkladného účinku, které musí být splněny kumulativně.

[15] NSS uzavírá, že stěžovatelka dostatečně konkrétně netvrdila, a tím spíše neosvědčila, že by jí výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí hrozila újma odůvodňující přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. NSS proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto usnesení.

[16] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1.000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, č. 4616/2024 Sb. NSS]. NSS proto výrokem II stěžovatelce uložil povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Nebude-li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán celní správou.

[17] [OBRÁZEK]Soudní poplatek lze zaplatit jedním z těchto způsobů:
- v hotovosti na pokladně NSS,
- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-[účet], vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1040419726. Platbu je rovněž možné provést pomocí QR kódu:

[18] NSS závěrem připomíná, že usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti je rozhodnutím předběžné povahy a nelze na jeho základě předjímat, jak bude rozhodnuto o kasační stížnosti samotné (viz usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. října 2026

Mgr. Tomáš Kocourek
předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací