Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Usnesení

Spisová značka

4 Azs 146/2026

Téma · generováno AIZrušení biometrického termínu pro zvláštní dlouhodobý pobyt

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 12. 11. 2026Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: ROZTOČIL AlešECLI:CZ:NSS:2026:4.Azs.146.2026.40
Další údaje
Předmět řízení: Pobyt cizinců

Shrnutí · generováno AI

Žalobce napadl jako správní rozhodnutí vyrozumění o zrušení termínu k pořízení biometrických údajů pro zvláštní dlouhodobý pobyt. NSS uvedl, že jde o faktický úkon ukončující registraci, proti němuž je namístě zásahová žaloba, nikoli žaloba proti rozhodnutí. Kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Zrušení termínu pro pořízení biometrických údajů podle § 7t odst. 6 zákona č. 65/2022 Sb. je faktickým úkonem, jímž zaniká registrace k povolení k zvláštnímu dlouhodobému pobytu; nejde o rozhodnutí podle § 65 odst. 1 s. ř. s. Postup získání tohoto pobytu není správním řízením, ale zvláštním postupem sui generis podle lex Ukrajina. Ochranu proti zániku registrace lze žádat žalobou proti nezákonnému zásahu podle § 82 s. ř. s.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Nejvyšší správní soud tak již ve svých dřívějších rozhodnutích učinil závěr, že zrušení termínu k pořízení biometrických údajů představuje faktický úkon, který může potenciálně představovat nezákonný zásah a lze se proti němu bránit žalobou podle § 82 a násl. s. ř. s. Nemůže se proto jednat o rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s.
    Zobrazit v textu
  • Postup vedoucí získání zvláštního dlouhodobého pobytu tak nepředstavuje správní řízení, ale zvláštní procesní postup sui generis upravený lex Ukrajina, na který dopadá část čtvrtá správního řádu.
    Zobrazit v textu
  • Má-li žadatel za to, že zánikem registrace bylo nezákonně zasaženo do jeho práv, může se soudní ochrany domáhat jedině žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu podle § 82 s. ř. s.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (2) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Plný text

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Tomáše Kocourka v právní věci žalobce: I. Y., zast. Mgr. Markem Sedlákem, advokátem, se sídlem [adresa] Praha 8, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem [adresa] Praha 7, proti vyrozumění žalovaného ze dne 11. 6. 2026, č. j. OAM-45142/DP-2025, MV- 1396-20/OAM-2026, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2026, č. j. 16 A 24/2026-8,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Žalobce brojil žalobou podle § 65 s. ř. s. proti vyrozumění o zrušení termínu pro pořízení biometrických údajů podle § 7t odst. 6 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 24/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „lex Ukrajina“).

[2] Městský soud v Praze nadepsaným usnesením žalobu odmítl. Vyrozumění žalovaného dle § 7t odst. 6 lex Ukrajina není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., neboť představuje pouze neformální úkon žalovaného, kterým nejsou založena, změněna, rušena nebo závazně určena práva nebo povinnosti osob. Vyrozumění představuje úkon, proti kterému lze podat žalobu proti nezákonnému zásahu podle § 82 s. ř. s. Městský soud v této věci nevyzval žalobce k úpravě žalobního typu, jelikož městský soud takto učinil v předchozí typově identické věci sp. zn. 4 A 62/2025, ve které byl žalobce zastoupen stejným advokátem, s účinky pro další typově identická řízení.

[3] Proti tomuto usnesení podal stěžovatel kasační stížnost. Namítá, že se městský soud nevypořádal s otázkou, zda postup ve věcech zvláštního dlouhodobého pobytu je správním řízením či ne, a pokud ano, jakým úkonem a okamžikem je takové řízení zahájeno a ukončeno. Správní řízení je zahájeno vyjádřením zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt podle § 7p lex Ukrajina, popř. registrací k pobytu podle § 7s lex Ukrajina. Z obou úkonů je totiž zřejmé, že žadatel žádá a domáhá se udělení povolení k zvláštnímu dlouhodobému pobytu. Toto řízení musí být ukončeno i v případě, kdy vydání průkazu o povolení k zvláštnímu dlouhodobému pobytu není možné. Takové ukončení musí mít povahu a důsledky meritorního nebo procesního rozhodnutí, kterým správní orgán dává najevo, že řízení končí. Městský soud se nevypořádal s otázkou, jaký by byl další osud správního řízení, pokud by byl správný jeho názor, že sdělení podle § 7t odst. 6 lex Ukrajina není rozhodnutím. V takovém případě by správní řízení zůstalo neukončené. Napadené rozhodnutí je fakticky výsledkem správního řízení a výsledkem právních a skutkových úvah úřední osoby, která rozhodnutí učinila.

[4] Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že z důvodové zprávy k zákonu č. 24/2025 Sb., kterým byl novelizován lex Ukrajina, a z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2026, č. j. 8 A 187/2025-29, vyplývá, že úmyslem zákonodárce nebylo vést individuální správní řízení, ale vytvořit zvláštní procesní postup sui generis, který pracuje s automatizovaně získávanými daty. Zrušení termínu pro pořízení biometrických údajů není formalizovaným úkonem správního orgánu, který by vyhovoval požadavkům § 65 s. ř. s., což odpovídá i dřívějším závěrům městského soudu ve věci sp. zn. 4 A 62/2025. Na postup žalovaného v posuzované věci se nevztahuje část druhá správního řádu a na zvláštní dlouhodobý pobyt není právní nárok. Smyslem vyrozumění je informování stěžovatele, že došlo ke zrušení termínu pro pořízení biometrických údajů, s uvedením důvodů, pro které byl termín zrušen.

[5] Stěžovatel reagoval na vyjádření žalovaného replikou, ve které uvedl, že rozhodnutí žalovaného je založeno na správní úvaze, že v době projevení zájmu o zvláštní dlouhodobý pobyt a v době registrace žil s manželkou a dcerou ve společné domácnosti. Domnívá se, že pokud je vydání průkazu pozitivním rozhodnutím, kterým se mění práva a povinnosti cizince, musí existovat i rozhodnutí negativní, kterým se řízení ukončuje. V takovém případě by při nečinnosti správního orgánu mohl využít i právní prostředky na ochranu proti nečinnosti. Pokud by argumentace žalovaného byla správná, neměl by možnost se této ochrany domáhat.

[6] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je podání kasační stížnosti přípustné, z důvodů, které zákon připouští, a stěžovatel je zastoupen advokátem (§ 102 a násl. s. ř. s.).

[7] Před zahájením meritorního přezkumu věci se však Nejvyšší správní soud musel zabývat otázkou přijatelnosti kasační stížnosti. Podle § 104a odst. 1 s. ř. s. Nejvyšší správní soud odmítne kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským (městským) soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, což je i tato věc, pokud tato stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Vymezením institutu nepřijatelnosti a výkladem konceptu přesahu vlastních zájmů stěžovatele se Nejvyšší správní soud podrobně zabýval v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS, na které nyní pro stručnost odkazuje. V posuzovaném případě Nejvyšší správní soud shledal, že podmínky přesahu vlastních zájmů stěžovatele, jak byly vymezeny právě citovaným usnesením, nebyly naplněny, a kasační stížnost je proto ve smyslu § 104a s. ř. s. nepřijatelná.

[8] K povaze napadeného vyrozumění Nejvyšší správní soud uvádí, že se již dříve zabýval přezkumem rozsudků Městského soudu v Praze ve věci žalob na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, kterým mělo dojít zrušením termínu pro pořízení biometrických údajů, spojeném se zánikem registrace k povolení k zvláštnímu dlouhodobému pobytu (srov. rozsudky NSS ze dne 11. 9. 2026, č. j. 7 Azs 118/2026-20, a ze dne 13. 10. 2026, č. j. 22 Azs 68/2026-38).

[9] V rozsudku ve věci sp. zn. 7 Azs 118/2026-20 Nejvyšší správní soud uvedl: „Je nutné zdůraznit, že ačkoli je zvláštní dlouhodobý pobyt pobytovým oprávněním ve smyslu zákona o pobytu cizinců, jedná se primárně o specifické oprávnění v režimu lex Ukrajina s vlastní dílčí procesní úpravou. Celý proces lze rozdělit do tří fází: (1) projevení zájmu a vyznačení osob – držitel dočasné ochrany projeví zájem o zvláštní dlouhodobý pobyt a současně souhlasí se zpracováním a vyžádáním nezbytných údajů, přičemž žalovaný na základě zdrojů údajů (údaje od jiných orgánů veřejné moci) vyznačí v neveřejném seznamu zájemců osoby způsobilé k registraci; (2) elektronická registrace – výlučně vyznačeným osobám je umožněna on-line registrace; (3) převzetí průkazu o povolení k pobytu, čemuž předchází pořízení aktuálních biometrických údajů, předložení požadovaných dokladů a ověření neexistence překážek dle § 7t odst. 5 lex Ukrajina. K zásahu do práv tak dochází již faktickým úkonem zrušení termínu k pořízení biometrických údajů, čímž dochází i k zániku registrace. Jde o faktický úkon, který ukončí proces registrace pobytu, a potenciálně se může jednat o nezákonný zásah.“ V návaznosti na uvedené Nejvyšší správní soud věcně projednal i kasační stížnost žalovaného proti rozsudku městského soudu ve věci žaloby na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím ve vyrozumění dle § 7t odst. 6 lex Ukrajina v rozsudku č. j. 22 Azs 68/2026-38, přičemž zejména v bodech 29 až 31 se zabýval naplněním podmínek pro důvodnost zásahové žaloby a shledal, že byly splněny.

[10] Nejvyšší správní soud tak již ve svých dřívějších rozhodnutích učinil závěr, že zrušení termínu k pořízení biometrických údajů představuje faktický úkon, který může potenciálně představovat nezákonný zásah a lze se proti němu bránit žalobou podle § 82 a násl. s. ř. s. Nemůže se proto jednat o rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s.

[11] Z § 7o odst. 5 lex Ukrajina navíc vyplývá, že na postup získání zvláštního dlouhodobého pobytu se nevztahují části druhá a třetí správního řádu o správním řízení, tedy i ustanovení § 67 a násl. správního řádu, ve kterých je upraveno rozhodnutí správního orgánu. Postup vedoucí získání zvláštního dlouhodobého pobytu tak nepředstavuje správní řízení, ale zvláštní procesní postup sui generis upravený lex Ukrajina, na který dopadá část čtvrtá správního řádu.

[12] Dojde-li tedy ke zrušení termínu pro pořízení biometrických údajů podle § 7t odst. 6 lex Ukrajina, nebo existují-li důvody pro nepořízení biometrických údajů, nebo k nepředání průkazu o povolení k zvláštnímu dlouhodobému pobytu podle § 7t odst. 8 téhož zákona, dojde k ukončení postupu získání zvláštního dlouhodobého pobytu zánikem registrace. Stěžovatel proto nemá pravdu, když tvrdí, že by bez vydání rozhodnutí toto „řízení“ zůstalo neukončené. Má-li žadatel za to, že zánikem registrace bylo nezákonně zasaženo do jeho práv, může se soudní ochrany domáhat jedině žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu podle § 82 s. ř. s. Stěžovatel byl ostatně o tomto poučen již v jiném řízení ve své věci, jak vyplývá z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2026, č. j. 6 A 62/2025-28. Naopak v případě, že nejsou shledány důvody pro zánik registrace, je tento postup ukončen převzetím průkazu o povolení k zvláštnímu dlouhodobému pobytu podle § 7t odst. 9 lex Ukrajina.

[13] Nejvyšší správní soud v této věci nevidí důvod zabývat se argumentací stěžovatele ohledně toho, jakou procesní cestou by se mohl domoci ochrany před nečinností žalovaného v rámci vyřizování zvláštního dlouhodobého pobytu, zda taková věc může být projednána v řízení na ochranu před nečinností správního orgánu nebo v řízení na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu. Nyní by se jednalo o hypotetické úvahy, neboť žalovaný ve věci stěžovatele nečinný nebyl, naopak jej vyrozuměl o nemožnosti vystavení průkazu o povolení k pobytu a zrušení termínu pro pořízení biometrických údajů podle § 7t odst. 6 lex Ukrajina. Rozšířený senát NSS ve svém usnesení ze dne 16. 11. 2010, č. j. 7 Aps 3/2008-98, č. 2206/2011 Sb. NSS, uvedl: „[15] Smyslem a účelem soudní ochrany před nezákonným jednáním veřejné správy je poskytnout jednotlivci účinný prostředek obrany, a to zásadně bez ohledu na formu, kterou veřejná správa jedná. Takový právní prostředek musí dokázat nezákonnému jednání či postupu zabránit, děje-li se, včetně toho, aby veřejnou správu donutil konat tam, kde konat má (k tomu směřuje čl. 36 odst. 1 Listiny)“. I proti případné nečinnosti žalovaného při vyřizování zvláštního dlouhodobého pobytu se lze nepochybně domoci ochrany ve správním soudnictví.

[14] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Nejvyšší správní soud proto nepřistoupil k meritornímu přezkumu kasační stížnosti a dle § 104a odst. 1 s. ř. s. ji odmítl pro nepřijatelnost.

[15] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle úspěchu ve věci v souladu s § 60 odst. 1 větou první s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona (k tomu srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, č. j. 8 As 287/2020-33). Stěžovatel v tomto řízení úspěch neměl, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému v řízení o kasační stížnosti nevznikly žádné náklady přesahující rámec jeho běžné úřední činnosti. Z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. listopadu 2026

Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací