Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek

Ústavní stížnost I. ÚS 1191/2023: Odmítnuto (usnesení ze dne 31. 7. 2023).

Spisová značka

6 As 286/2021

Rozhodnutí v této věci (2)

Soud: Nejvyšší správní soudDatum rozhodnutí: 1. 3. 2023Senát: Tříčlenný senátZpravodaj: DIENSTBIER FilipECLI:CZ:NSS:2023:6.As.286.2021.38
Další údaje
Předmět řízení: Stavební zákon

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (4) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Rozsudek ze dne 1. 3. 2023

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudkyně Veroniky Juřičkové a soudce Jana Kratochvíla v právní věci žalobce: J. D., zastoupeného Mgr. Filipem Nečasem, advokátem, sídlem [adresa] proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, sídlem [adresa] proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 3. 2021, č. j. KUZL 20787/2021, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 8. 2021, č. j. 30 A 64/2021-45,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a řízení před krajským soudem

[1] Rozhodnutím ze dne 14. 12. 2020 Městský úřad Staré Město (správní orgán I. stupně) zamítl žádost žalobce o dodatečné povolení stavby zahradního domku umístěného na pozemku parc. č. X (orná půda) v katastrálním území S. M. u U. H.. Důvodem zamítnutí žádosti bylo nesouhlasné stanovisko vodoprávního úřadu, podle něhož je stavba umístěna v rozporu s podmínkami ochranného pásma stanoveného v rozhodnutí Okresního národního výboru v Uherském Hradišti ze dne 27. 12. 1989, č. j. Vod. 2077/89, o stanovení pásem hygienické ochrany. Tímto rozhodnutím vodoprávní úřad stanovil pásmo hygienické ochrany, v němž bylo zakázáno umisťování staveb vyjma těch souvisejících s jímáním a čerpáním vody. Žalovaný zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně. V rámci odvolacího řízení bylo nesouhlasné závazné stanovisko vodoprávního úřadu potvrzeno stanoviskem nadřízeného orgánu podle § 149 odst. 7 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

[2] Proti rozhodnutí žalovaného brojil žalobce u Krajského soudu v Brně. Žalobce současně s napadeným rozhodnutím brojil i proti části rozhodnutí Okresního národního výboru v Uherském Hradišti ze dne 27. 12. 1989, č. j. Vod. 2077/89, jakožto opatření obecné povahy, kterého bylo ve věci užito dle § 101a odst. 1 věta druhá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).

[3] Krajský soud žalobu proti rozhodnutí žalovaného neshledal důvodnou a zamítl ji.

[4] Krajský soud odkázal na rozsudek ze dne 24. 8. 2021, č. j. 64 A 3/2021-59, v němž samostatně přezkoumal (jako „podkladové“ opatření obecné povahy) rozhodnutí o stanovení pásem hygienické ochrany s tím, že toto opatření není nicotné (bylo vydáno orgánem, který k tomu měl pravomoc), neodporuje zákonu (je souladné s § 19 odst. 4 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, resp. ve změněné verzi s § 30 odst. 8 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách) a že k omezení vlastnického práva došlo v souladu s čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

[5] Soud konstatoval, že žalobce v minulosti realizoval svoji stavbu bez příslušného povolení, proto nyní nemůže oprávněně očekávat, že jeho stavba bude dodatečně povolena, přestože nevyhovuje podmínkám ochranného pásma vodního zdroje. I pokud by platilo, že žalobcova stavba nijak neohrožuje jakost a kvalitu pitné vody, je nutno respektovat obecnou regulaci obsaženou v opatření o stanovení pásem hygienické ochrany, podle níž v ochranném pásmu 2. stupně nelze danou stavbu povolit. Právě v opatření o stanovení pásem hygienické ochrany z roku 1989, resp. v jeho změně z roku 2010, je stanoveno, že s ohledem na veřejný zájem na ochraně kvality a jakosti pitné vody nelze v ochranném pásmu umisťovat jiné stavby než ty, které slouží k jímání a čerpání vody. Opatření o vymezení pásem hygienické ochrany nepřipouští, aby se v každém individuálním případě posuzovala otázka možného negativního ovlivnění vodního zdroje umisťovanou stavbou. Jak správně poznamenal žalovaný, ze zákazů obsažených v podkladovém opatření obecné povahy není umožněno ani udělení výjimek. Je-li žalobcova stavba postavena v rozporu s tímto opatřením, které obstálo v incidenčním přezkumu, nelze nijak zohlednit, zda respektuje účel, pro který bylo ochranné pásmo vodního zdroje vymezeno. Závazné stanovisko vodoprávního úřadu i jeho potvrzení z 15. 3. 2021 tak byla vydána v souladu se zákonem.

II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného

[6] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost.

[7] Stěžovatel namítá, že vypořádání jeho žalobní námitky odkazem na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 24. 8. 2021, č. j. 64 A 3/2021-59, je nedostatečné a nepřezkoumatelné, neboť z takového rozsudku není vůbec zřejmé, na základě jakých úvah či myšlenkových postupů dospěl Krajský soud v Brně k závěru, že rozhodnutí o stanovení pásem hygienické ochrany zákonným a přiměřeným způsobem zasahuje do vlastnického práva stěžovatele.

[8] Stěžovatel dále zopakoval své tvrzení, že rozhodnutí o stanovení pásem hygienické ochrany je nezákonné, či dokonce nicotné, resp. že zásah do vlastnického práva žalobce je zjevně nepřiměřený vzhledem k účelu (cíli), k jehož naplnění je stanoven. Tyto vady se dle jeho názoru promítají i do závazného stanoviska vodohospodářského úřadu a tím pádem i rozhodnutí žalovaného.

[9] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti vyjádřil přesvědčení, že rozhodnutí o stanovení pásem hygienické ochrany bylo vydáno v souladu s právními předpisy, je platné a vodoprávní úřad byl při vydávání závazného stanoviska povinen omezení z něj vyplývající respektovat.

III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

[10] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že stížnost má požadované náležitosti, byla podána včas a osobou oprávněnou, a je tedy projednatelná.

[11] Poté přezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů. Soud dále ověřil, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.

[12] Stěžovatel namítá primárně nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku krajského soudu, neboť dle jeho názoru se nedostatečně vypořádal s jeho námitkami.

[13] Za nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů jsou považována zejména taková rozhodnutí, u nichž není z odůvodnění zřejmé, jakými úvahami se soud řídil při hodnocení skutkových i právních otázek a jakým způsobem se vyrovnal s argumenty účastníků řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 7. 2004, č. j. 4 As 5/2003-52).

[14] Vzhledem k tomu, že důvodem pro zamítnutí stěžovatelovy žádosti o dodatečné povolení stavby byla regulace týkající se stanovení ochranného pásma vodního zdroje, z níž vycházel dotčený orgán a aplikoval ji ve svém stanovisku, stěžovatelovy námitky logicky směřovaly primárně proti této regulaci obsažené v rozhodnutí Okresního národního výboru v Uherském Hradišti ze dne 27. 12. 1989. Stěžovatel svoji žalobu proti rozhodnutí žalovaného správně spojil též s návrhem na zrušení části daného rozhodnutí podle § 101a s. ř. s. Krajský soud si provázanosti těchto řízení byl vědom. Ač žalobou napadené rozhodnutí a podkladové opatření obecné povahy přezkoumal v samostatných řízeních, jejich vzájemnou existenci v obou svých rozsudcích deklaroval. Je tedy zcela na místě, že krajský soud v nyní přezkoumávaném rozsudku k odpovědi na námitky směřující proti podkladovému opatření obecné povahy využil závěry, které soud učinil v rámci incidenčního přezkumu samotného opatření obecné povahy. Nadto soud doplnil další odůvodnění, jak je zřejmé z rekapitulační části tohoto rozsudku (srov. bod [6] výše), ve kterém stěžovateli vysvětlil, proč jeho námitky nepovažuje za důvodné. Rozsudek krajského soudu tak nelze považovat za nepřezkoumatelný.

[15] Ke stěžovatelově argumentaci týkající se vad opatření obecné povahy, které se dle jeho názoru promítly i do závazného stanoviska a následně rozhodnutí správních orgánů o dodatečném nepovolení stavby, Nejvyšší správní soud předesílá, že jeho úkolem je především přezkum rozhodnutí a postupu krajského soudu. Stěžovatel je proto povinen uvést konkrétní argumentaci zpochybňující závěry vyslovené v napadeném rozhodnutí krajského soudu (srov. např. rozsudky ze dne 15. 2. 2017, č. j. 1 Azs 249/2016-38, odst. 12, nebo ze dne 29. 1. 2015, č. j. 8 Afs 25/2012-351, odst. 140).

[16] To se však v projednávané věci nestalo. Stěžovatel v kasační stížnosti pouze opakuje svoje výhrady vůči uvedenému opatření obecné povahy, ačkoliv jeho přezkum u krajského soudu řádně proběhl a soud stěžovateli v rozsudku ze dne 24. 8. 2021, č. j. 64 A 3/2021-59, nedal za pravdu. Stěžovatelovy argumenty týkající se namítané nicotnosti, nezákonnosti a nepřiměřeného omezení jeho vlastnického práva rozhodnutím o stanovení ochranného pásma vodního zdroje neshledal důvodnými ani Nejvyšší správní soud, který rozsudkem ze dne 16. 2. 2023, č. j. 7 As 274/2021-35, zamítl kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu ve věci sp. zn. 64 A 3/2021.

[17] Zákonnost rozhodnutí (opatření obecné povahy), z nějž vycházel dotčený vodoprávní úřad při vydávání svého negativního závazného stanoviska, byla potvrzena, a námitky proti němu již v nynějším řízení nemají místo.

IV. Závěr a náklady řízení

[18] Stěžovatel se svými námitkami neuspěl. Jelikož Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí krajského soudu ani z úřední povinnosti (§ 109 odst. 4 s. ř. s.), zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou (§ 110 odst. 1 s. ř. s.).

[19] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 1 větou první a odst. 7 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel v řízení úspěch neměl, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, nevznikly mu však náklady nad rámec běžné úřední činnosti, pročež se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 1. března 2023

JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D.
předseda senátu

Usnesení ze dne 12. 10. 2021

Plný text

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera, soudce JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně Mgr. Veroniky Juřičkové v právní věci žalobce: J. D., zastoupeného Mgr. Filipem Nečasem, advokátem, sídlem [adresa] proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, sídlem [adresa] proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 3. 2021, č. j. KUZL 20787/2021, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 8. 2021, č. j. 30 A 64/2021 - 45,

takto:

Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci
[1] Městský úřad Staré Město zamítl dne 14. 12. 2020 žádost žalobce o dodatečné povolení stavby zahradního domku. Žalovaný následně zamítl žalobcovo odvolání. Proti rozhodnutí žalovaného brojil žalobce u Krajského soudu v Brně. Krajský soud žalobě nevyhověl.

II. Návrh na odkladný účinek a vyjádření žalovaného

[2] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, v níž požádal o přiznání odkladného účinku.

[3] V odůvodnění žádosti stěžovatel uvedl, že právním následkem napadeného rozsudku, potažmo rozhodnutí žalovaného a rozhodnutí stavebního úřadu, je pokračování v řízení o odstranění stavby. Po vydání rozhodnutí o odstranění stavby přitom již výsledek řízení o dodatečném povolení stavby pozbude pro stěžovatele významu. Stěžovatel by sice stavbu mohl dodatečně povolit, to by však nic neměnilo na tom, že by ji musel v souladu s rozhodnutím o odstranění stavby zároveň odstranit, což by ho finančně poškodilo. Zásah do práv stěžovatele je zcela evidentní, ačkoliv napadený rozsudek nemá bezprostřední účinek spočívající v povinnosti žalobce stavbu odstranit.

[4] Naproti tomu újma způsobená přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti třetím osobám zde z povahy věci nepřipadá v úvahu. Stavba stojí na pozemku více než 40 let a nevyvolává žádné střety či problémy, naopak slouží k údržbě udržitelných prvků v krajině (čmelínů či ptačích budek). Z hlediska veřejného zájmu přiznání odkladného účinku „jen“ odsouvá účinky rozhodnutí žalovaného po dobu, kdy je zákonnost napadeného rozsudku přezkoumávána. Stěžovatel tak má za to, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti není v rozporu s důležitým veřejným zájmem a že podmínky pro jeho přiznání jsou splněny.

[5] Žalovaný s návrhem nesouhlasí, neboť přiznáním odkladného účinku se navýší náklady soudního řízení. Věcné důvody uvedené v návrhu ponechává na zvážení soudu.

III. Posouzení návrhu Nejvyšším správním soudem

[6] Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení návrhu a po zvážení všech důvodů a skutečností přednesených stěžovatelem dospěl k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[7] Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[8] Nejvyšší správní soud předně uvádí, že „poskytnutí odkladného účinku má mimořádný charakter: soud tu totiž před vlastním rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy“ (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2003, č. j. 7 A 115/2002 - 67, č. 760/2006 Sb. NSS).

[9] V usnesení ze dne 21. 5. 2014, č. j. 6 Afs 73/2014 - 56 Nejvyšší správní soud dále uvedl: „Odkladný účinek má proto charakter institutu výjimečného a měl by statisticky vzato být přiznáván v menšině případů, nikoli zpravidla. Je pravda, že čistě jazykový výklad § 73 odst. 2 s. ř. s. by mohl svádět k závěru, že při posuzování, zda odkladný účinek přiznat, anebo nikoli, se poměřuje pouze a jen vzájemný poměr újmy žadatele o jeho přiznání a újem jiných osob. V tomto smyslu by tedy i vcelku nepatrná újma žadatele mohla být důvodem přiznání odkladného účinku, byl-li by újmy ostatních osob ještě mnohem „nepatrnější“. Takový mechanický výklad by však opomíjel základní znak institutu odkladného účinku, a sice, jak již bylo shora zmíněno, že jde o institut výjimečný, který nemá být v řízeních před správními soudy pravidlem. Měl-li by pravidlem být, nestanovil by zákonodárce jako základní pravidlo, že žaloba resp. kasační stížnost odkladný účinek nemají. Pojímání odkladného účinku jako výjimky z pravidla tedy znamená, že újma, která má hrozit žadateli o jeho přiznání, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná, taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě pravidlo, že žaloba resp. kasační stížnost odkladný účinek nemá mít, nebylo výjimečně uplatněno. Významnou bude újma spíše tehdy, nebude-li možno v případě, že bude napadené správní rozhodnutí naplněno a poté shledáno nezákonným a zrušeno, v podstatných ohledech navrátit v původní stav jím způsobené následky či dopady. Významnou bude též spíše tehdy, půjde-li sice při uplatnění rozhodnutí o následky vratné či napravitelné, avšak takového rázu, že způsobí žadateli vážné obtíže či významné poruchy v jeho životě, fungování, činnosti apod.“

[10] Jak uvedl sám stěžovatel v žádosti o přiznání odkladného účinku, výkonem nebo jinými právními následky rozhodnutí mu nehrozí bezprostřední újma, poukazuje pouze na skutečnost, že stavební úřad bude nucen pokračovat v řízení o odstranění stavby, přičemž teprve toto rozhodnutí by mu mohlo způsobit skutečně nepříznivé vážné následky v podobě nutnosti odstranění stavby a s tím spojených finančních nákladů.

[11] Takovou újmu však Nejvyšší správní soud neshledal jako dostatečně závažnou, která by sama o sobě byla způsobilá být důvodem pro přiznání odkladného účinku, proto ani nepřikročil k poměřování této újmy s právy třetích osob a veřejným zájmem.

[12] Pokud rozhodnutí o odstranění stavby bude vydáno dříve než rozhodnutí o kasační stížnosti, stěžovatel má možnost se proti němu bránit u správního soudu stejně, jako to učinil nyní. Potenciální zrušení rozhodnutí o dodatečném nepovolení stavby na základě kasačního řízení by pak ve vztahu k rozhodnutí o odstranění stavby bylo důvodem pro obnovu řízení.

[13] Nejvyšší správní soud v této souvislosti vzal v potaz i závěry vyslovené rozšířeným senátem Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 22. 10. 2019, č. j. 6 As 211/2017 - 88, č. 3948/2019 Sb. NSS, ohledně nutnosti zohlednit při přezkumu navazujícího správního rozhodnutí (zde případné budoucí rozhodnutí o odstranění stavby) k žalobní námitce i zrušení podmiňujícího rozhodnutí správního orgánu (zde rozhodnutí o zamítnutí žádosti o dodatečné povolení stavby), a to i v případě, že k němu dojde po vydání napadeného rozhodnutí správního orgánu.

[14] Stěžovatelem uváděné skutečnosti neodůvodňují přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti, soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

[15] Soud závěrem dodává, že z rozhodnutí o žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoliv závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76, či usnesení rozšířeného senátu č. j. 10 Ads 99/2014 - 58).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. října 2021

JUDr. Filip Dienstbier
předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací