Nejvyšší správní soud

4 As 77/2013

Správní orgán I. stupně není účastníkem řízení o žalobě proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu a nemůže být ani osobou zúčastněnou na tomto řízení. Proto není ve smyslu § 102 s. ř. s. oprávněn k podání kasační stížnosti.

4 Ads 10/2013

Platový výměr vojáka z povolání je třeba pokládat za rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. a je třeba na něj aplikovat ustanovení správního řádu z roku 2004, nevyplývá-li ze zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, jinak.

6 Ads 160/2012

I. Promlčení práva předepsat pojistné ve smyslu § 16 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, se interpretuje obdobně jako soukromoprávní prekluze. Platební výměr předepisující zaplacení promlčeného pojistného je toliko nezákonný, nikoli nicotný. K této vadě správní soudy při přezkumu takového platebního výměru přihlíží z úřední povinnosti. Pokud však není platební výměr pro nezákonnost zrušen z důvodu, že nebyly vyčerpány procesní prostředky jeho nápravy, je nutno na něj pohlížet jako na pravomocný platební výměr se všemi účinky a svědčí mu presumpce správnosti a zákonnosti; jeho nezákonnost je již jen teoretická, resp. hypotetická a nelze jej z tohoto důvodu odklidit v přezkumném řízení o platebním výměru jiném, navazujícím.; II. Pravomocný platební výměr, který směřuje k vyměření dlužného pojistného za předmětné období, je možno považovat z tzv. kvalifikovaný úkon přerušující běh prekluzivní lhůty ve smyslu § 16 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.

Konf 67/2012

S ohledem na zásadu dispoziční vlastní občanskému soudnímu řízení i řízení před správními soudy je výlučně na žalobci, aby nastavil referenční rámec soudního řízení, které podanou žalobou sám vyvolal. Domáhá-li se ochrany svého vlastnického práva (§ 126 občanského zákoníku), náhrady škody, resp. uložení povinnosti k odvrácení hrozby vzniku škody po žalované, v jejímž vlastnictví je sousední pozemek, je k řízení o těchto nárocích příslušný soud v občanském soudním řízení (§ 7 odst. 1 o. s. ř.).

2 Afs 77/2012

Lze-li dle § 48 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, podat odvolání proti konkludentnímu vyměření daně, jímž finanční úřad akceptuje daňové přiznání, pak v tomto odvolání může odvolatel uplatnit skutečnosti, jimiž jsou údaje obsažené v daňovémpřiznání zpochybněny, včetně údajů o uplatnění odpočtu daňové ztráty.

4 Ans 2/2013

Nadřízeným správním orgánem regionální rady regionu soudržnosti na úseku podpory regionálního rozvoje v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti je podle § 178 odst. 1 správního řádu z roku 2004 Ministerstvo pro místní rozvoj. Proto o odvolání proti rozhodnutí regionální rady regionu soudržnosti o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace nemůže za použití § 20 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, rozhodovat její předseda.

4 Ads 11/2013

Na základě analogické aplikace § 125 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, má příslušník nárok na náhradní volno, případně na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, i za každou vykonanou hodinu služby přesčas do limitu 150 hodin v kalendářním roce, která byla nařízena v rozporu se zákonem.

1 Aps 2/2013

1 Aps 4/2013

I. Byla-li informace o aktu, o němž má žalobce za to, že je nezákonným zásahem, publikována ve Sbírce zákonů, platí, že se o něm žalobce dozvěděl nejpozději v den rozeslání příslušné částky Sbírky zákonů (§ 84 odst. 1 s. ř. s.). II. Zásahem podle § 82 s. ř. s. není vyjádření správního orgánu podané Ústavnímu soudu podle § 48 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

7 Aos 4/2012

6 Azs 11/2013

I. Jestliže kasační stížnost podává stěžovatelka jako opatrovnice cizince ustanovená soudem podle § 29 odst. 3 o. s. ř. ve věci mezinárodní ochrany, pak jí svědčí osvobození od soudního poplatku ze zákona [§ 11 odst. 2 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích]. Není rozhodující, že kasační stížnost podává též ve vlastním zájmu, když brojí proti tomu, že byla cizinci opatrovnicí ustanovena.; II. Ustanovení § 104a s. ř. s. o přijatelnosti kasační stížnosti, tj. zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele, dopadá jen na rozhodování o kasační stížnosti podané ve věci mezinárodní ochrany, nikoli na případ, kdy jde o řešení procesní otázky opatrovnictví cizince.

2 Afs 17/2012

7 As 100/2010

4 As 16/2013

Překážku litispendence

7 Afs 29/2013

5 Azs 10/2012

Byl-li žadatel o mezinárodní ochranu policejními orgány v zemi původu mučením donucen přiznat se k trestným činům, jež ve skutečnosti nespáchal, dosahuje takové příkoří intenzity pronásledování ve smyslu § 2 odst. 8 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a rovněž intenzity vážné újmy podle § 14a odst. 2 písm. b) téhož zákona. Nemá-li takové jednání vůči žadateli o mezinárodní ochranu souvislost s důvody pronásledování podle § 12 písm. a) ani b) zákona o azylu, zakládá, má-li žadatel i nadále důvodné obavy ze skutečného nebezpečí této vážné újmy v případě jeho navrácení do země původu, a při splnění ostatních zákonných podmínek, nárok na udělení doplňkové ochrany podle § 14a odst. 1 a 2 citovaného zákona.

5 Afs 76/2012

Na počítání lhůty podle § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, se nevztahuje pravidlo pro počítání času uvedené v § 33 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. Nepřihlásí-li se do datové schránky osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu, ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty, a to i v případě, že konec lhůty připadne na sobotu, neděli nebo svátek.

1 Aps 3/2013

V rámci žádosti o prodloužení platnosti akreditace podle § 80 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, lze přistoupit rovněž k dílčím změnám studijního programu (§ 11 odst. 2 vyhlášky č. 42/1999 Sb., o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu), nicméně uvedené změny nesmí zásadně měnit podstatu studijního programu. Pokud Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy určité dílčí změny dříve akreditovaného studijního programu, jehož platnost má být prodloužena, schválí, musí být z odůvodnění rozhodnutí o prodloužení platnosti akreditace bez jakýchkoli pochyb seznatelné, k jakým změnám součástí studijního programu, jeho finančního, materiálního či technického zabezpečení nebo jeho odůvodnění dochází.

4 Ads 129/2012

6 As 65/2012

Veřejný zájem (§ 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) musí být výslovně formulován ve vztahu ke konkrétní posuzované záležitosti a musí být přesvědčivě odlišen od zájmu soukromého či kolektivního.

9 Afs 70/2012

5 As 76/2011

7 As 33/2012

Aby osoba nabyla občanství České socialistické republiky podle § 2 odst. 2 věty druhé zákona č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky, museli mít oba rodiče československého státního občana před odchodem do ciziny na jejím území poslední trvalý pobyt. To znamená, že každý z jeho rodičů musel mít na území České socialistické republiky aspoň po určitou dobu trvalý pobyt, přičemž u obou musela být splněna podmínka, že jde o poslední trvalý pobyt dotyčného rodiče na území Československé socialistické republiky.

6 Ads 17/2013

I. Rozsudek je nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., pokud z něj nelze jednoznačně dovodit, jakým právním názorem je správní orgán po zrušení jeho rozhodnutí vázán a jak má v dalším řízení postupovat, nebo pokud z něj nevyplývá, podle kterých ustanovení a podle jakých právních předpisů byla v kontextu podané správní žaloby posuzována zákonnost napadeného správního rozhodnutí, nebo pokud je jeho odůvodnění vystavěno na rozdílných a vnitřně rozporných právních hodnoceních téhož skutkového stavu či pokud jsou jeho výroky vnitřně rozporné nebo z nich nelze zjistit, jak vlastně soud rozhodl, a v některých jiných speciálních případech. S tímto kasačním důvodem je však nutno zacházet obezřetně, neboť zrušením rozhodnutí soudu pro nepřezkoumatelnost se oddaluje okamžik, kdy základ sporu bude správními soudy uchopen a s konečnou platností vyřešen, což není v zájmu ani účastníků řízení (v případě nositelů veřejných subjektivních práv je ve hře též jejich základní právo na rozhodnutí věci bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, resp. na projednání věci v přiměřené lhůtě podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod; č. 209/1992 Sb.), a koneckonců ani ve veřejném zájmu na hospodárnosti řízení před správními soudy, nemluvě o nákladech, jež jsou se soudním přezkumem spojeny. Proto by ke kasaci rozhodnutí krajského soudu měl Nejvyšší správní soud přistoupit teprve tehdy, nelze-li jeho nesrozumitelnost jinak než kasací odstranit, tzn., nelze-li nesrozumitelnost rozsudku odstranit výkladem, s přihlédnutím k obsahu spisu, k úkonům soudu a účastníků řízení.; II. Podle § 68 odst. 2 správního řádu se ve výrokové části správního rozhodnutí uvedou právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno. Omezí-li se výčet právních ustanovení jen na paragraf právního předpisu, namísto přesnějšího odkazu na jeho ustanovení podle podrobnějšího členění (odstavce, písmena, body), nejde o tak závažný nedostatek náležitostí správního rozhodnutí, jenž by sám o sobě vedl k jeho nezákonnosti.; III. V řízení o nároku na příspěvek na péči podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je povinností a v pravomoci odvolacího správního orgánu žádat po posudkové komisi doplnění posudku, pokud posudková komise postavila své hodnocení na rozporných podkladech, aniž by rozpory sama odstranila nebo vysvětlila. Tak tomu může být v případě, že se objeví rozpor mezi výsledkem šetření sociálního pracovníka a názorem posudkové komise, aniž by posudková komise sama provedla vlastní přešetření zdravotního stavu žadatele o příspěvek na péči.

7 As 131/2012

I. Řízení o opravě chyb v katastrálním operátu (§ 8 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky) slouží k uvedení údajů katastru do souladu s listinami založenými ve sbírce listin. Opravou má být pouze dosaženo souladu mezi evidovanými a skutečnými údaji. Katastrální úřad tak posuzuje toliko soulad zakreslení hranice v katastrální mapě s podklady, které má k dispozici. Stáří podkladů, s nimiž není zakreslení hranice v souladu, přitom nehraje roli. II. Plynutím času může dojít ke změně obsahu vlastnických práv, například vydržením. Není ani vyloučeno, aby došlo ke změně hranic mezi pozemky (§ 52 odst. 3 vyhlášky č. 26/2007 Sb., resp. § 46 odst. 1 vyhlášky č. 190/1996 Sb.), aniž by o tom měl katastrální úřad k dispozici příslušný podklad, ať již zaviněním vlastníků pozemků nebo zaviněním svým. Tehdy je třeba vlastníky sousedních pozemků odkázat k soukromoprávním institutům, především k určovací žalobě, případně k institutu náhrady škody, byla-li jim škoda činností katastrálního úřadu způsobena.

2 Afs 50/2012

I. V případě vnitřně strukturovaných účastníků kartelu (§ 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže) je třeba zkoumat a doložit, zda účast na kartelu byla výsledkem jednotného řízení mateřské společnosti či zda dceřiné společnosti byly samy jeho přímou aktivní součástí. Odlišný přístup k jednotlivým účastníkům řízení pak je možný pouze za doložení, že zde byly konkrétní důvody k vyvození odpovědnosti odlišným způsobem.; II. Opomenutí některých dílčích subjektů při vyvození odpovědnosti není důvodem pro posouzení pokuty uložené jinému subjektu (dle § 22 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže) jako diskriminační.

7 Afs 13/2013

7 Afs 104/2012

8 Ao 3/2011

5 As 73/2011

I. Důvod pro zrušení povolení k trvalému pobytu občana EU nebo jeho rodinného příslušníka uvedený v § 87l odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, spočívající v tom, že tato osoba "závažným způsobem narušuje veřejný pořádek", je nutno posuzovat obdobně jako tentýž důvod uvedený v § 119 odst. 2 písm. b) téhož zákona pro vyhoštění takové osoby, tedy tak, že tímto důvodem může být jen jednání, které bude představovat skutečné, aktuální a dostatečně závažné ohrožení některého ze základních zájmů společnosti (viz čl. 27 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států). I v takovém případě je však nutno zohlednit individuální okolnosti života cizince a přihlédnout k jeho celkové životní situaci. II. Pokud správní orgán zvažuje, zda za závažné narušování veřejného pořádku ve smyslu § 87l odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, pokládat konkrétní trestnou činnost držitele povolení k trvalému pobytu, musí mj. zohlednit, kdy k této trestné činnosti došlo, tedy jaká doba od spáchání trestných činů uplynula a zda držitel povolení k trvalému pobytu vedl od té doby řádný život. III. Držitel platného povolení k trvalému pobytu je oprávněn pobývat na území České republiky i přesto, že jiný členský stát schengenského prostoru vložil záznam do Schengenského informačního systému, že je tento cizinec nežádoucí osobou, a to až do okamžiku pravomocného zrušení povolení k pobytu. Takový oprávněný pobyt cizince na území České republiky nemůže být v žádném případě považován za závažné narušování veřejného pořádku ve smyslu § 87l odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky.

1 Azs 3/2013

Za důvod k odnětí azylu podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nelze považovat každé uvedení nepravdivých údajů nebo zamlčení skutečností azylantem v době před udělením azylu. Správní orgán je oprávněn odejmout azyl na základě zmiňovaného ustanovení pouze azylantovi, který uvedl objektivně nepravdivé údaje nebo zamlčel objektivně existující skutečnosti, pokud toto jednání mělo rozhodující vliv na výsledek řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany, tj. k udělení azylu by bez něj nedošlo [čl. 14 odst. 3 písm. b) směrnice Rady 2004/83/ES].

4 Aps 1/2013

V případě, že žalobce brojí proti územnímu souhlasu podle § 96 stavebního zákona z roku 2006 žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu podle § 82 a násl. s. ř. s., pak objektivní (dvouletá) lhůta pro podání žaloby stanovená v § 84 odst. 1 s. ř. s. běží ode dne, kdy byl územní souhlas vydán. Subjektivní dvouměsíční lhůta pak začíná běžet ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o vydání územního souhlasu. V případě uplynutí lhůt nelze argumentovat tím, že důsledky takového zásahu v podobě oprávnění žadatele realizovat záměr povolený územním souhlasem nadále trvají.

1 As 188/2012

Dysfunkce ve fungování orgánů veřejné moci může s ohledem na individuální okolnosti případu představovat exkulpační či liberační důvod v oblasti správněprávní odpovědnosti, pokud se takové selhání podstatnou měrou podílelo na vzniku formálně protiprávního jednání jednotlivce nebo protiprávního stavu (čl. 1 odst. 1 Ústavy).

6 Ans 16/2012

I. Rozhodnutí o odložení žádosti o informace podle § 17 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, nemusí být vydáno formou usnesení podle správního řádu. Je možné samotné rozhodnutí o odložení žádosti podle § 17 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím pouze poznamenat do spisu. Žadatel však musí být o vydání tohoto rozhodnutí povinným subjektem prokazatelným způsobem vyrozuměn, aby mohl efektivně využít svého práva na soudní ochranu podáním žaloby ve správním soudnictví. II. V případě odložení žádosti o informace podle § 17 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím, není možno využít jako opravný prostředek stížnost podle § 16a odst. 1 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím. Zákon neupravuje ani jiné opravné prostředky proti takovému rozhodnutí, proto se žadatel o informace může bránit žalobou ve správním soudnictví přímo proti rozhodnutí povinného subjektu o odložení žádosti o informace podle § 17 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím.

5 Ans 4/2012

I. Žádost o vydání územního rozhodnutí či o stavební povolení, která v rozporu s § 196 odst. 1 stavebního zákona z roku 2006 není podána na stanoveném formuláři, je sice žádostí vadnou, nicméně přesto způsobilou zahájit ve smyslu § 44 odst. 1 správního řádu z roku 2004 územní či stavební řízení. Je tedy na stavebním úřadu, aby v takovém případě vyzval žadatele o vydání územního rozhodnutí či stavebníka k doplnění žádosti a současně přerušil do doby odstranění vad žádosti řízení [§ 86 odst. 5 a § 111 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006, § 45 odst. 2 a § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu z roku 2004]. II. V případě přerušení správního řízení podle § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu z roku 2004 spojeného s výzvou k odstranění nedostatků žádosti podle § 45 odst. 2 citovaného zákona se má v souladu s § 65 odst. 1 téhož zákona za to, že pořádková lhůta pro vydání rozhodnutí správního orgánu stanovená v § 71 správního řádu z roku 2004, příp. zvláštním zákonem, neběžela již ode dne podání vadné žádosti, tj. od zahájení správního řízení, a dále neběží až do uplynutí 15 dnů po skončení přerušení řízení. Teprve ode dne, kdy tato lhůta marně uplynula, počíná účastníkům řízení běžet roční lhůta podle § 80 odst. 1 s. ř. s. pro případné podání nečinnostní žaloby. Pokud však k přerušení správního řízení došlo až po té, kdy lhůta pro vydání rozhodnutí správního orgánu již uplynula, nemá toto následné přerušení za následek obnovení lhůty pro rozhodnutí správního orgánu, a tudíž ani nijak neovlivňuje běh lhůty pro podání nečinnostní žaloby.

5 As 70/2011

Pokud krajský soud odmítne žalobu podle § 46 odst. 1 s. ř. s., ač byl dán důvod k jejímu odmítnutí podle § 46 odst. 2 s. ř. s., rozhodne Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti proti takovému usnesení krajského soudu tak, že napadené usnesení krajského soudu zruší, a pokud je to možné, sám žalobu podle § 110 odst. 1 části první věty za středníkem ve spojení s § 46 odst. 2 s. ř. s. odmítne a zároveň poučí žalobce o možnosti podat v příslušné lhůtě žalobu u věcně příslušného soudu v občanském soudním řízení.

9 Aps 11/2012

V souladu se zásadou priority a s ohledem na povinnost katastrálního úřadu zkoumat návaznost předkládaných listin na předcházející zápisy se pořadí projednání či rozhodnutí o návrzích na zápis do katastru nemovitostí řídí, nestanovíli zákon jinak, dobou, ve které byly takové návrhy na zápis katastrálnímu úřadu doručeny. O nově došlém návrhu nebo podnětu ke shodné nemovitosti tak lze jednat nebo rozhodovat teprve poté, co bude projednán nebo bude rozhodnuto o návrhu na zápis, který má vůči nově došlému návrhu přednostní pořadí.

9 Afs 69/2012

Oprávnění věřitelů snížit daň z přidané hodnoty na výstupu o částky odpovídající neuhrazeným pohledávkám za dlužníky v úpadku lze uplatnit za splnění dalších zákonem stanovených podmínek pouze u zdanitelných plnění poskytnutých nejdříve ke dni 1. 4. 2011.

8 As 8/2010

V souladu s rozsudkem Soudního dvora ze dne 11. 4. 2013, S.

3 Azs 53/2012

1 As 7/2013

Lhůta k vycestování z území a lhůta zákazu pobytu podle § 118 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, sledují odlišné cíle a jsou na sobě vzájemně nezávislé. Není proto nutné vázat počátek obou lhůt ke shodnému časovému okamžiku.

6 Ads 109/2009

7 As 109/2012

3 Ads 38/2012

Jako uchazeč o zaměstnání nemůže být vedena fyzická osoba, která studuje denní formu studia na základě individuálního vzdělávacího plánu (§ 18 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání), neboť je osobou soustavně se připravující na budoucí povolání ve smyslu § 25 odst. 1 písm. r) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

7 Afs 73/2012

Má-li zástupce účastníka datovou schránku, je povinností soudu doručovat mu do datové schránky, je-li to možné. Vada spočívající v opomenutí tohoto postupu nemůže být zhojena doručením písemnosti samotnému účastníkovi ani tím, že zástupci je doručováno poštou do jeho sídla.

3 As 46/2012

Při posuzování, zda rozhodnutí o správním vyhoštění nezpůsobuje nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince ve smyslu § 119a odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, se podpůrně použijí kritéria pro posouzení zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince podle čl. 12 odst. 3 směrnice Rady 2003/109/ES o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, tzn. délka pobytu, věk, zdravotní stav, rodinná a hospodářská situace, sociální a kulturní integrace v zemi pobytu a vazba na zemi pobytu. To přiměřeně platí i v případě, že cizinec nemá podle této směrnice postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta.

1 Afs 5/2013

1 Afs 103/2012

Poradce odborné hodnoticí komise, ač sám přímo o věci nerozhoduje a za výsledek konečného rozhodnutí ani neodpovídá, může pro svůj poměr k věci či účastníkům být podjatou osobou (§ 74 odst. 7 a § 76 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách), a může tak být příčinou vadnosti rozhodovacího procesu.

3 Ads 126/2012

1 Afs 105/2012