Nejvyšší správní soud

Komp 5/2008

Koncepce pozitivních i negativních kompetenčních sporů (§ 97 s.ř.s.) je založena na existenci konkrétního řízení, v němž jde o práva či povinnosti jeho účastníků. Pokud takovéto řízení nebylo ani zahájeno, musí soud kompetenční žalobu odmítnout pro chybějící příslušnost.

4 Ads 174/2008

Uchazeče o zaměstnání, který je plně invalidní, bylo možné v souladu s § 25 odst. 2 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění do 31. 12. 2008, vyřadit z tohoto důvodu z evidence uchazečů o zaměstnání nejdříve ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. k 1. 10. 2004, a to i v případě, že datum prokázaného vzniku plné invalidity předchází datu účinnosti zákona (lex retro non agit

9 As 37/2008

V řízení o částečném výmazu užitného vzoru z rejstříku užitných vzorů není Úřad průmyslového vlastnictví oprávněn zasahovat do podstaty technického řešení přeformulováním jednotlivých nároků na ochranu a jejich novým definováním.

5 As 24/2008

Účastníkem řízení o přeshraniční přepravě odpadů dle § 55 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, není příjemce odpadu.

62Ca 18/2008

Dodavatel, který má v evidenci zachycen daňový nedoplatek, nesplňuje základní kvalifikační kritérium podle § 53 odst. 1 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a to i tehdy, pokud správce daně rozhodl o posečkání daně, v souvislosti s níž dodavateli vznikl daňový nedoplatek. Nabídka takového dodavatele je vyžazena a takový dodavatel je ze zadávacího řízení podle § 60 odst. 1 téhož zákona vyloučen.

4 Ads 145/2008

Adresu sídla organizační jednotky na území Slovenské republiky (kde žalobce - slovenský občan pracoval od 16. 6. 1961 do 30. 4. 1993), zapsanou takto v obchodním rejstříku ke dni rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky (31. 12. 1992), je třeba pokládat za sídlo žalobcova zaměstnavatele ve smyslu čl. 20 odst. 1 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení (č. 228/1993 Sb.), byť sídlo celého státního podniku (zahrnujícího několik odštěpných závodů) se nacházelo na území České republiky. Doby zabezpečení (pojištění) získané žalobcem přede dnem rozdělení federace se tudíž považují za doby Slovenské republiky a důchod za toto období přizná Sociální pojišťovna v Bratislavě.

59Ca 94/2008

I. Při nesouhlasném stanovisku vlastníka dotčené pozemní komunikace vydaném na základě § 10 odst. 4 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, nelze žádosti o povolení připojení sousední nemovitosti k místní komunikaci vyhovět. II. Souhlas či nesouhlas vlastníka dotčené pozemní komunikace dle § 10 odst. 4 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, není závazným podkladovým stanoviskem a soud není oprávněn takové stanovisko přezkoumat na základě § 75 odst. 2 s. ř. s.

42Cad 112/2007

Pokud práceneschopný občan neumožní kontrolnímu orgánu ověřit, jak dodržuje léčebný režim ve smyslu § 6 odst. 4 písm. q) v návaznosti na § 8b odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, tím, že z údajné obavy před kontaktem s cizími osobami kontrolnímu orgánu záměrně neposkytne žádnou odezvu prokazující jeho přítomnost na adrese, kde se má zdržovat, ačkoliv se zde v průběhu kontroly zdržuje, dopouští se porušení povinností, jež mu ukládá § 47 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.

5 Azs 28/2008

I. Rozsah pojmu vážné újmy v situacích ozbrojeného konfliktu dle § 14a odst. 2 písm. c) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, je totožný s tím, jak tento pojem definuje čl. 15 písm. c) směrnice Rady 2004/83/ES. Pro existenci skutečného nebezpečí vážné újmy zakotvené v § 14a odst. 2 písm. c) zákona o azylu musí být kumulativně splněny následující podmínky: (1) země původu žadatele o mezinárodní ochranu se nachází v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu; (2) žadatel o mezinárodní ochranu je civilista; (3) žadatel o mezinárodní ochranu by byl v souvislosti s tímto konfliktem v zemi původu vystaven vážnému a individuálnímu ohrožení života nebo tělesné integrity z důvodu svévolného (nerozlišujícího) násilí. II. Definice vnitřního ozbrojeného konfliktu dle § 14a odst. 2 písm. c) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, zahrnuje jak ozbrojené konflikty mezi vládní autoritou a organizovanými ozbrojenými skupinami (tzv. vertikální konflikty), tak ozbrojené konflikty mezi organizovanými ozbrojenými skupinami, z nichž ani jedna nereprezentuje vládu (tzv. horizontální konflikty). U vnitrostátního konfliktu, který nesplňuje kritéria stanovená v čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemajících mezinárodní charakter (Protokol II, č. 168/1991 Sb.), je nutné zkoumat, zda-li dosahuje intenzity vnitřního ozbrojeného konfliktu, tj. zda-li naplňuje dvě kritéria: dlouhodobost bojů a organizovanost stran konfliktu. III. Civilistou je každá osoba, která není členem ozbrojených sil některé ze stran ozbrojeného konfliktu. IV. Existence vážného a individuálního ohrožení života nebo tělesné integrity žadatele může být výjimečně považována za prokázanou, pokud míra svévolného násilí, kterou se vyznačuje probíhající ozbrojený konflikt, dosáhne natolik vysoké úrovně, že existují závažné důvody domnívat se, že by civilista byl v případě vrácení do dotyčné země nebo případně regionu vystaven - z pouhého důvodu své přítomnosti na území této země nebo regionu - reálnému nebezpečí uvedeného ohrožení. V. Při posuzování existence vážného a individuálního ohrožení života nebo tělesné integrity je vhodné vzít v úvahu následující faktory: (1) čím více je žadatel případně schopen prokázat, že je specificky dotčen z důvodu skutečností vlastních jeho osobní situaci, tím nižší míra svévolného (nerozlišujícího) násilí bude požadována pro to, aby měl nárok na doplňkovou ochranu; (2) územní rozsah situace svévolného (nerozlišujícího) násilí, jakož i skutečné místo pobytu žadatele v případě jeho vrácení do země původu, jak vyplývá z čl. 8 odst. 1 směrnice Rady 2004/83/ES; a (3) případnou existenci takových známek reálného nebezpečí, jaké jsou uvedeny v čl. 4 odst. 4 této směrnice (tj. skutečnost, že žadatel již utrpěl vážnou újmu nebo byl vystaven přímým hrozbám způsobení vážné újmy), na základě jejichž přítomnosti může být požadavek svévolného (nerozlišujícího) násilí pro vznik nároku na doplňkovou ochranu niž

11 Ca 323/2006

O provedení technického auditu dle § 38 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, Ministerstvo zemědělství nerozhoduje ve správním řízení, proto rozhodnutí o provedení technického auditu nemusí mít obecné náležitosti správního rozhodnutí (§ 47 správního řádu z roku 1967).

6 Aps 2/2007

Česká lékařská komora, v postavení veřejnoprávní korporace

6 As 44/2008

Zásada ne bis in idem

6 Ads 22/2009

I. Příjemce příspěvku na bydlení nesplní jemu uloženou povinnost, jestliže k žádosti o přiznání této dávky nepředloží potvrzení o výši příjmů ze závislé činnosti, ačkoliv v rozhodném období takové příjmy měl. Jestliže v důsledku tohoto opomenutí byla dávka státní sociální podpory vyplacena v nesprávné výši, je ve smyslu § 62 odst. 1 věty první zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, splněna první tam uvedená podmínka pro vrácení neprávem přijaté částky, resp. rozhodnutí o uložení povinnosti příjemci přeplatek na dávce vrátit. II. Podmínky uvedené v § 62 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, jsou formulovány alternativně. Proto není zapotřebí se zabývat otázkou dobré víry při přijetí příspěvku na bydlení a posuzovat, zda-li jeho příjemce musel z okolností předpokládat, že dávka byla vyplacena ve vyšší částce, než mu náležela. III. Příjemce příspěvku na bydlení není zproštěn povinnosti spočívající v předložení dokladů o výši příjmů ze závislé činnosti, i když udělí písemný souhlas podle § 50 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

Pst 1/2008

I. Opírá-li se návrh na rozpuštění politické strany pouze o tvrzený rozpor činnosti strany s § 4 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, neuplatní se na řízení před Nejvyšším správním soudem ochranná lhůta stanovená § 15 odst. 2 větou první téhož zákona. II. Navrhovatel nese v řízení o návrhu na rozpuštění politické strany břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Nejvyšší správní soud je přes formální neexistenci dispoziční zásady vázán rozsahem návrhu, s výjimkou např. posouzení skutečností, které vyjdou najevo až při projednávání návrhu. III. Politickou stranu lze rozpustit pouze za kumulativního splnění čtyř podmínek: 1) zjištěné chování politické strany je protiprávní (§ 4 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích), 2) je přičitatelné dané politické straně, 3) představuje dostatečně bezprostřední hrozbu pro demokratický právní stát a 4) zamýšlený zásah je přiměřený sledovanému cíli, tj. nenarušuje princip proporcionality mezi omezením práva sdružovat se v politických stranách a zájmem společnosti na ochraně jiných hodnot. Těmito hodnotami jsou zejména zájem na bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti a veřejném pořádku, předcházení trestným činům nebo ochrana práv a svobod druhých.

59Ca 116/2008

I. Kdo je uživatelem honitby podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, vyplývá buďto z rozhodnutí o uznání společenství honitby, ve kterém musí být stanoveno, kdo je jejím držitelem (§ 29 odst. 3 ve spojení s § 32 odst. 1 zákona o myslivosti), nebo ze smlouvy o nájmu honitby uzavřené mezi držitelem honitby a nájemcem (§ 32 a § 33 zákona o myslivosti). Pominou- li právní skutečnosti zakládající užívací právo k honitbě, užívá honitbu její dosavadní uživatel, a to až do právní moci rozhodnutí o uznání nové honitby (§ 29 odst. 4 věta první zákona o myslivosti). Uživatelem honitby je osoba, které svědčí některá z právních skutečností vyplývajících ze zákona o myslivosti, nikoli ta, která je za uživatele honitby považovaná orgány státní správy myslivosti. II. Neformální sdělení obecního úřadu obsahující právní názor na to, kdo je uživatelem určité honitby, není nezákonným zásahem ve smyslu § 82 a násl. s. ř. s. vůči žádnému ze subjektů, jež se práva danou honitbu užívat domáhá. Takové sdělení je pro nedostatek formy i kompetence

59Ca 125/2008

Pokud je předmět dražby označen jako prodej části podniku, cena byla stanovena znalcem jako cena části podniku, ze seznamu položek dražební vyhlášky lze dovodit dostatečnou odlišitelnost nabytých položek a svědci potvrdili, že vydražitel ve vydraženém majetku mohl provozovat ekonomickou činnost, nelze uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, neboť takový postup by byl v rozporu s § 13 odst. 10 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

7 Afs 110/2007

Skutečnost, že daňový subjekt na základě vlastního rozhodnutí (byť správcem daně aprobovaného ve formě konkludentně vyměřené daně; § 46 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) nesprávně zdanil předmět daně, nemůže, s poukazem na zásadu zákazu dvojího zdanění, ve výsledku vyloučit možnost provést řádné zdanění v souladu se zákonem. V opačném případě by vyvstala situace, kdy by daňovým subjektem nesprávně zdaněný předmět daně vylučoval provedení zdanění v souladu se zákonem. Vzniklý stav, kdy jedna a tatáž hodnota byla zdaněna dvakrát - jednou bez právního důvodu a podruhé v souladu se zákonem, musí být jako neudržitelný napraven, a to cestou dodatečného daňového přiznání podle § 41 citovaného zákona nebo cestou obnovy řízení podle § 54 tohoto zákona; tato náprava je však možná jen v rámci řízení o daňové povinnosti, v němž byl předmět daně nesprávně zdaněn.

4 Ads 105/2008

I. Nezbytnou podmínkou pro zastavení řízení podle § 62 s. ř. s., nevyjádří-li navrhovatel výslovně, že byl novým rozhodnutím uspokojen, je předchozí náležité poučení navrhovatele, ve kterém musí být zejména uvedeno, že řízení může soud zastavit, bude-li ze všech okolností případu zřejmé, že k uspokojení navrhovatele došlo. II. Nezastaví-li soud řízení pro uspokojení navrhovatele, správní rozhodnutí vydané postupem podle § 62 s. ř. s. nenabývá právní moci a nemůže mít žádné účinky.

7 Afs 69/2007

I. Pro závěr, že konkrétní osoba (ve větším množství) „skladuje II. V řízení o zajištění, propadnutí a zabrání vybraných výrobků a dopravních prostředků (§ 42 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních) neplatí rozložení důkazního břemene mezi účastníka řízení a správní orgán, ve smyslu § 31 odst. 8 a 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Prokázání existence podmínek pro postup dle § 42 zákona o spotřebních daních je tak primárně věcí celních orgánů.

1 Afs 78/2008

I. V § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, je vyjádřen materiálně shodný zákaz dohod narušujících soutěž jako v čl. 81 odst. 1 Smlouvy ES. Česká úprava byla přijímána nepochybně za účelem sbližování českého práva s právem Evropských společenství, pročež je nutno při výkladu jejích ustanovení užívat i judikaturu komunitárních soudů, a to i v případě, že ve věci chybí komunitární prvek nebo se posuzují skutkové okolnosti, k nimž došlo před vstupem České republiky do Evropské unie, a rozhodným právem je právo tehdy účinné. II. Potencialita narušení hospodářské soutěže se vztahuje jak k protisoutěžnímu cíli dohod, tak k jejich protisoutěžnímu následku. Zakázané jsou tedy takové dohody, které mají za cíl narušení soutěže (aniž by takového cíle bylo třeba byť jen částečně dosaženo), a dohody, které mají nebo mohou mít protisoutěžní následek (a to zásadně bez ohledu na to, zda byl takový následek stranami zamýšlen). III. Podmínku existence cílů či následků protisoutěžního jednání soutěžitelů pro posouzení protiprávnosti dohody, postačuje splnit alternativně. Je tedy pouze na soutěžním úřadu, zda se bude při posuzování protisoutěžního charakteru dohody zabývat primárně jejím cílem či jejími následky. Běžně však bude soutěžní úřad v prvé řadě své úsilí směřovat k prokázání protisoutěžního cíle, neboť pokud má dohoda protisoutěžní cíl, není již nutné zjišťovat její účinky na relevantním trhu. IV. Znakem potenciálního narušení soutěže je i skutečnost, že dohoda musí vést alespoň ke snížení stupně nejistoty ohledně budoucího chování soutěžitelů na trhu. Je obecným principem, že každý soutěžitel musí svůj postup na trhu a podmínky, jež chce nabízet svým zákazníkům (svou soutěžní strategii), stanovovat samostatně a nezávisle. V. I v případě, kdy by předmětná dohoda (zde: o výměně informací) mohla odpovídat kritériím stanoveným právními předpisy a judikaturou pro naplnění formálních znaků zakázané dohody, musí správní orgány prokázat naplnění znaku materiálního, totiž jejího protisoutěžního charakteru.

1 Afs 3/2009

I. Nalezení poměru, v jakém daňový subjekt užívá najatou věc (leasing) pro svoje potřeby a v jakém pro podnikatelský účel, je rozhodné pro určení poměru výdajů, jež lze z celkového výdaje za nájem věci zohlednit jako výdaj daňový. II. Užíval-li žalobce najaté automobily i pro soukromé potřeby, pak musí být stejným poměrem rozděleny celkové výdaje na jejich nájem mezi výdaje ovlivňující základ daně a výdaje, které základ daně neovlivní.

8 As 5/2009

I. Při posuzování, zda více správních deliktů bylo spácháno v jednočinném nebo vícečinném souběhu, je nutno vycházet z trestněprávní doktríny. II. Zákaz reformace in peius uvedený v § 87 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, se vztahuje jen na sankci; kvalifikace skutku se může změnit.

2 Afs 112/2008

Bezplatný převod podniku z otce na syna není příjmem z podnikání a nepodléhá dani z příjmů.

5 As 41/2009

Občanské sdružení, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, je oprávněno se účastnit stavebního řízení vedeného podle § 109 a násl. stavebního zákona z roku 2006, pokud mohou být v tomto řízení dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny a pokud občanské sdružení stavebnímu úřadu svou účast v souladu s § 70 odst. 2 a 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, řádně a včas oznámí.

4 Ads 130/2008

O dávkách důchodového pojištění rozhoduje podle § 5 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, Česká správa sociálního zabezpečení. Podle § 3 odst. 3 téhož zákona je Česká správa sociálního zabezpečení odlišným orgánem s odlišnou příslušností, než je okresní správa sociálního zabezpečení. Žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o důchodové dávce tak musí být podána u soudu anebo přímo u ní, nikoliv u okresní správy sociálního zabezpečení, která nevydala rozhodnutí napadené žalobou. Podal-li tak žalobce žalobu u Okresní správy sociálního zabezpečení Brno-venkov, podal ji k jinému orgánu než k tomu, proti jehož rozhodnutí žaloba směřuje (§ 72 odst. 1 s. ř. s.).

1 Afs 15/2009

I. Zásahy veřejné moci do soukromé sféry jsou zásadně limitovány během času. Pokud zákon směřuje k vytvoření zvláštní skupiny majetkových pohledávek státu, jejichž uplatnění nepodléhá žádné časové limitaci, ohrožuje právní jistotu adresátů právních norem (čl. 1 odst. 1 Ústavy). II. Smyslem prekluze III. Protože celní zákon (zákon č. 13/1993 Sb.) v době mezi 1. 7. 1997 a 30. 6. 2002 nestanovil prekluzivní lhůtu pro vyměření cla, nutno s ohledem na § 320 písm. b) celního zákona (ve znění zákona č. 113/1997 Sb.) aplikovat subsidiárně § 4 odst. 2 zákona č. 212/1992 Sb., o soustavě daní, podle něhož daň nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník nebo plátce povinen podat přiznání nebo hlášení, popřípadě dlužník srazit daň nebo zálohu na tuto daň.

6 Ads 10/2009

I. Ve vztazích mezi Českou republikou a Rakouskou republikou nebyla přílohou V nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 uznána shoda mezi právními předpisy těchto států ve věci podmínek týkajících se stupně invalidity. II. K posouzení invalidity žadatele o invalidní důchod je příslušný orgán sociálního zabezpečení České republiky [čl. 40 nařízení Rady (EHS) č. 574/72].

6 Ads 96/2007

Na osobu nezákonně odsouzenou pro spáchání trestného činu neuvedeného v § 2 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, jejíž odsouzení bylo zrušeno cestou přezkumného řízení na základě stížnosti pro porušení zákona podle § 30 odst. 2 tohoto zákona, je třeba hledět jako na osobu, která byla podle tohoto zákona rehabilitována. Z toho důvodu tato osoba splňuje podmínku rehabilitace obsaženou v § 1 písm. a) nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění účinném do 31. 10. 2005.

Konf 10/2008

K rozhodování o nároku vlastníka (nájemce) pozemku na finanční náhradu vůči orgánu státní správy za újmu vzniklou v důsledku omezení hospodaření na pozemku (§ 58 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) je příslušný soud v občanském soudním řízení.

8 Afs 2/2009

Rozhodnutí o obnově správního řízení ve věci správního trestání ukončeného rozhodnutím o uložení sankce, přičemž původní správní rozhodnutí již bylo vykonáno, se nedotýká hmotných práv žalobce ve smyslu § 65 s.ř.s. Samotné vedení obnoveného správního řízení nepředstavuje zásah do procesních práv žalobce ve smyslu § 65 s.ř.s. Takovéto rozhodnutí o nařízení obnovy řízení je proto vyloučeno ze soudního přezkumu.

2 As 25/2007

I. „Nájemcem bytu“, vyloučeným z účastenství ve stavebním řízení ve smyslu § 59 odst. 4 stavebního zákona z roku 1976 (§ 109 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006), není osoba, která má k takovému bytu právo odpovídající věcnému břemeni (právo bydlení). Taková osoba má ke stavbě „jiné právo“ ve smyslu § 59 odst. 1 písm. b) stavebního zákona z roku 1976 [srov. také výslovně § 109 odst. 1 písm. d) stavebního zákona z roku 2006], a je proto účastníkem stavebního řízení. II. I rozhodnutí správního orgánu, které nebylo formálně řádně doručeno (oznámeno) účastníku řízení, může nabýt právní moci (§ 52 odst. 1 správního řádu z roku 1967, § 73 odst. 1 správního řádu z roku 2004), nastane-li fikce III. Je-li účastník řízení, jehož práva, právem chráněné zájmy či povinnosti byly rozhodnutím dotčeny (§ 14 odst. 1 správního řádu z roku 1967), opomenut při oznámení rozhodnutí, nastane fikce Opomenutí účastníka při oznámení rozhodnutí je v takovém případě procesní vadou zhojitelnou bez újmy na nastalé právní moci rozhodnutí jen za předpokladu, že fikce IV. Nastala-li fikce

5 As 18/2008

I. Pokud krajský soud jednal jako s žalobci s osobami, které v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu vystupovaly pouze jakožto zmocněnci účastníků předcházejícího správního řízení, v jejichž zastoupení měla být žaloba podána, zatížil tím řízení před soudem zmatečnostní vadou spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení ve vztahu k takto nesprávně vymezeným účastníkům [§ 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s.]. II. V řízení před správním soudem je zastoupení účastníka více zástupci zároveň nepřípustné, stejně jako další zastoupení obecného zmocněnce dle § 35 odst. 6 s. ř. s. advokátem či jinou osobou (§ 35 odst. 7 s. ř. s.).

9 As 34/2008

Pojišťovací zprostředkovatel, který nezávisle na pojišťovně určuje okruh subjektů, jenž osloví jako potenciální zájemce o uzavření pojistné smlouvy, a k tomuto účelu sám vytváří databázi osobních údajů těchto subjektů, má z hlediska zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, postavení správce osobních údajů, nikoli jejich pouhého zpracovatele (§ 12 citovaného zákona).

5 Afs 44/2008

Pokud daňový subjekt zahrne v plné výši do základu daně z příjmů náklady vynaložené na stavební práce na určitém objektu, a to ve zdaňovacím období, kdy je vynaložil, je povinen prokázat, že se skutečně jednalo o náklady na opravu objektu, a nikoli o technické zhodnocení ve smyslu § 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, které je možné zahrnovat do daňově uznatelných nákladů pouze postupně formou daňových odpisů. Daňový subjekt je tedy povinen prokázat, jaký byl stav objektu před a po provedení stavebních prací, aby bylo možné posoudit, zda se jednalo o opravu, nebo naopak o rekonstrukci či modernizaci objektu.

6 Ads 8/2009

Účelem vyplácení příplatku k důchodu podle § 1 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 622/2004 Sb. je poskytnutí finanční kompenzace

9 Ans 5/2008

Stanovení výše platby na účet univerzální služby nebo vystavení dokladu opravňujícího k čerpání finančních prostředků z tohoto účtu je možné až poté, kdy nabude právní moci rozhodnutí o ověření výše prokazatelné ztráty a o výši finančního příspěvku, což je dáno podstatou zákonem zvoleného způsobu financování povinností univerzální služby.

1 As 79/2008

I. Jestliže bylo stavební povolení (§ 66 stavebního zákona z roku 1976) vydáno v době, kdy existovalo pravomocné územní rozhodnutí, není následné zrušení územního rozhodnutí samo o sobě důvodem ke zrušení stavebního povolení soudem. Toto vyplývá ze zásady presumpce II. Pokud je územní rozhodnutí zrušeno, může být o námitkách účastníků rozhodnuto v novém územním rozhodnutí odlišně (za právní úpravy dle stavebního zákona z roku 1976), a to i když stavba již byla na základě stavebního povolení realizována. Pokud by námitkám bylo nově vyhověno, vedlo by to buď ke stanovení nové podmínky pro umístění stavby v území, nebo v krajním případě až k zamítnutí žádosti o vydání územního rozhodnutí. Tato skutečnost pak dle okolností povede k obnově stavebního řízení, neboť se změnily podmínky pro vydání stavebního povolení, které je nutno reflektovat [§ 100 odst. 1 písm. b) správního řádu z roku 2004].

1 Azs 105/2008

I. Informace o zemi původu použité ve věci mezinárodní ochrany musí být v maximální možné míře (1) relevantní II. Zpráva Evropské komise o dosaženém pokroku v připravenosti kandidátské země na členství v EU může být jedním z důkazních prostředků, avšak s ohledem na její diplomatický charakter a účel, pro nějž se zpracovává, je pro azylové účely nezbytné k ní přistupovat při hodnocení důkazů obezřetně (§ 50 odst. 4 a § 51 odst. 1 správního řádu z roku 2004). Zásada materiální pravdy vyjádřená v § 3 uvedeného zákona vyžaduje, aby situace v zemi původu byla zjišťována pomocí jiných zpráv, které netrpí těmito deficity, přičemž zpráva Evropské komise může být užita toliko podpůrně.

9 Ca 178/2006

Žalobcem doložené omezení osobní svobody spočívající v tom, že byl v dubnu 1942 spolu se svými rodiči, kteří se odmítli přihlásit k německé národnosti, deportován do místa výkonu nucených prací, kde byli až do konce války pod dozorem německé policie, nesměli se stýkat s místními občany a žalobce nemohl navštěvovat školu, je nutno považovat za zásadní zásah do osobní svobody žalobce, k němuž došlo zvůlí nacistického režimu. Žalobce tak byl omezen na osobní svobodě „jinak

8 As 21/2008

V řízení o udělení licence na provozování vnitrostátní veřejné linkové autobusové dopravy nejsou účastníky řízení případní konkurenční dopravci, provozující linkovou dopravu na předmětné trase.

9 Afs 8/2008

I. Správce daně je povinen umožnit daňovému subjektu k jeho žádosti nahlédnout do evidence daní (§ 62 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) a zjistit z ní veškeré informace vedené k jeho osobě, které byly použity jako podklad pro vydání platebního výměru na penále tohoto daňového subjektu. II. Pokud v řízení o žalobě ve správním soudnictví soud vychází z údajů obsažených ve správním spisu, aby ověřil skutkový a právní stav, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí správního orgánu, pak tento postup nelze označit za dokazování ve smyslu § 52 s. ř. s.

8 As 31/2007

I. Při úvaze o zrušení pravomocného rozhodnutí v rámci výkonu dozorčí činnosti správní orgán musí vždy náležitě posoudit, zda v dalším řízení a v novém rozhodnutí může dojít v rámci možností – se zřetelem na příp. změněnou situaci – k nápravě, tedy k odstranění vytýkané nezákonnosti. II. V případě zrušení původního pravomocného rozhodnutí o povolení stavby, podle něhož byla stavba již zcela nebo zčásti realizována, je nutno při znovupovolení stavby postupovat analogicky podle ustanovení o nepovolené stavbě [zde podle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona z roku 1976].

1 Azs 96/2006

Ustanovení § 28 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném do 31. 8. 2006, je nutno vyložit tak, že pojem „rozhodnutí o neudělení nebo odnětí azylu” zahrnuje také rozhodnutí o zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné (§ 16 téhož zákona). V tomto případě je správní orgán povinen rozhodnout též o překážce vycestování.

1 As 93/2008

Zřícenina hradu, u níž není patrné dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží, není stavbou, nýbrž součástí pozemku, na němž se nachází (§ 120 občanského zákoníku). Státní podnik, kterému svědčí právo hospodaření k takovému pozemku (§ 2 odst. 2 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku), je proto povinen pečovat o zříceninu, která je kulturní památkou, a plnit opatření uložená mu orgánem státní památkové péče (§ 16 odst. 2 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, § 9 odst. 1 a § 10 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči).

1 Aps 11/2008

I. O námitce promlčení podle § 70 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, nelze rozhodnovat jako o námitce proti úkonu správce daně v souvislosti s řízení vymáhacím a zajišťovacím podle § 52 téhož zákona. II. O námitce promlčení podle § 70 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, je správce daně povinen rozhodnout rozhodnutím ( § 32 odst. 1 citovaného zákona), proti němuž je přípustné odvolání ( § 48 odst. 1 téhož zákona).

1 As 92/2008

Územní souhlas vydaný na základě § 96 stavebního zákona z roku 2006 je rozhodnutím ve smyslu § 67 odst. 1 správního řádu z roku 2004, a proto je odvolání proti němu přípustné. Sdělení odvolacího orgánu, kterým byly námitky vznesené proti územnímu souhlasu shledány neopodstatněnými, je třeba považovat z materiálního hlediska za rozhodnutí o odvolání, které je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., a není tedy vyloučeno ze soudního přezkumu dle § 70 písm. a) s. ř. s.

1 Afs 143/2008

I. Osoba povinná v exekučním řízení není příjemcem zdanitelného plnění spočívajícího v provedení exekuce II. Soudní exekutor vykonávající nezávisle exekuční činnost podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, je za splnění dalších podmínek osobou povinnou k dani z přidané hodnoty ve smyslu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

1 As 96/2008

I. Úřední záznam o tom, že byl spáchán přestupek a kdo je z jeho spáchání podezřelý, poskytuje správnímu orgánu pouze předběžnou informaci o věci; nelze jej však považovat za důkazní prostředek (§ 51 odst. 1 správního řádu z roku 2004). K dokazování průběhu událostí popsaných v úředním záznamu slouží mj. svědecký výslech osoby, která úřední záznam pořídila, nikoli tento záznam sám. II. Obviněný z přestupku může uplatňovat nové skutečnosti a navrhovat nové důkazy (§ 73 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích) i v odvolání; omezení stanovené v § 82 odst. 4 správního řádu z roku 2004 na řízení o přestupku nedopadá.

4 As 4/2008

I. Výlučná informační hodnota údajů obsažených v registru rodných čísel (§ 13b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel) znamená, že tyto údaje mají ze zákona přednost před údaji pocházejícími z jiných zdrojů, včetně veřejných listin. II. Pro vydání cestovního pasu není rozhodné, kdy bylo žadateli rodné číslo přiděleno, ale jaké je jeho rodné číslo v okamžiku, kdy mu má být cestovní pas vydán.

62Ca 43/2007

I. Podstatou zakázaného jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě podle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, není vždy jen „shodný“ či „zcela totožný“ postup všech zúčastněných soutěžitelů, nýbrž postup jednoho soutěžitele založený na informaci o budoucím soutěžním chování jiného soutěžitele a uskutečněný s vědomím této informace. II. Zakázaným jednáním soutěžitelů ve vzájemné shodě podle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, je i takové jednání, k němuž by samostatně každý ze zúčastněných soutěžitelů měl svoje podnikatelsky racionální důvody, je-li zúčastněnými soutěžiteli uskutečňováno koordinovaně, společně a jednotně, a je-li založeno na informaci o budoucím soutěžním chování jiného soutěžitele a uskutečněno s vědomím této informace. III. Jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (§ 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže) v sobě zahrnuje nejprve koordinaci odstraňující pochybnosti o budoucím soutěžním chování, dále faktický projev takové koordinace na trhu a konečně kauzální nexus