Ústavní soud rozhodl o návrhu J. B., proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 14 C 270/2015-141 ze dne 2. 1. 2018 a č. j. 14 C 270/2015-138 ze dne 31. 10. 2017 a návrhu na úhradu nákladů zastoupení, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 16. 1. 2018 se navrhovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí a požaduje úhradu nákladů řízení podle § 83 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní soud konstatuje, že navrhovatel podal ústavní stížnost v rozporu s § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Navrhovatel přitom byl v souvislosti s jeho předchozími podáními Ústavnímu soudu již mnohokrát vyzýván k odstranění vad podání s patřičným poučením o náležitostech ústavní stížnosti (včetně nutnosti být v řízení zastoupen advokátem) i o případných následcích neodstranění vytčených vad. Ústavní soud v jiných věcech navrhovatele rovněž opakovaně uvedl, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o dalších náležitostech návrhu dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více případech předchozích (např. sp. zn. IV. ÚS 1379/16, II. ÚS 1618/16, II. ÚS 1701/16, IV. ÚS 4026/16, IV. ÚS 3848/17, III. ÚS 4018/17 a další). Za dané situace, kdy se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým, Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout. S ohledem na výsledek řízení a skutečnost, že navrhovatel nebyl právně zastoupen, nemohlo být vyhověno jeho návrhu, aby mu byla přiznána náhrada nákladů právního zastoupení podle § 83 zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. ledna 2018
JUDr. Vladimír Sládeček soudce zpravodaj