Ústavní soud

IV. ÚS 3402/12

II. ÚS 3063/12

II. ÚS 2213/12

I. ÚS 4033/12

I. ÚS 1364/12

II. ÚS 2551/12

II. ÚS 3338/12

I. ÚS 3319/12

II. ÚS 3401/12

II. ÚS 3263/12

I. ÚS 1202/11

I. ÚS 1484/12

I. ÚS 2919/12

II. ÚS 3376/12

II. ÚS 1976/12

II. ÚS 2026/12

II. ÚS 2444/11

II. ÚS 4067/12

III. ÚS 2734/12

I. ÚS 3595/12

I. ÚS 3833/12

IV. ÚS 2103/12

II. ÚS 2663/12

I. ÚS 3983/12

I. ÚS 4107/12

I. ÚS 295/10

I u jednostranných právních úkonů, jakým je vydědění, je potřeba respektovat na prvním místě projev vůle a poskytnout mu principiální ochranu. Na posuzování platnosti jednostranných právních úkonů je potřeba vztáhnout zásadu, podle které jsou-li možné dva opačné výklady, je potřeba upřednostnit ten, který neplatnost úkonu nezakládá. Nevedou-li důkazy k jednoznačným závěrům o neplatnosti úkonu, jímž došlo k vydědění, je potřeba poskytnout ochranu zůstavitelově vůli. V opačném případě dojde k zásahu do práva ostatních dědiců na spravedlivý proces garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny a na dědění majetku garantovaného čl. 11 odst. 1 Listiny.

II. ÚS 4117/12

I. ÚS 3133/12

II. ÚS 4129/12

I. ÚS 1933/12

I. ÚS 3358/12

I. ÚS 3933/12

I. ÚS 3819/12

II. ÚS 2017/12

IV. ÚS 4103/12

IV. ÚS 2190/12

II. ÚS 1008/12

II. ÚS 3692/12

IV. ÚS 3505/12

I. ÚS 3970/12

I. ÚS 228/12

I. ÚS 3882/12

II. ÚS 1960/12

IV. ÚS 2765/12

IV. ÚS 3515/12

II. ÚS 3964/12

IV. ÚS 4014/12

II. ÚS 3310/12

II. ÚS 4123/12

II. ÚS 4154/12