Ústavní soud

I. ÚS 1892/10

IV. ÚS 1892/09

II. ÚS 1845/10

IV. ÚS 2263/10

II. ÚS 2010/10

IV. ÚS 2197/10

II. ÚS 2531/10

IV. ÚS 2604/10

II. ÚS 2712/10

II. ÚS 2573/10

II. ÚS 2307/10

II. ÚS 1957/10

IV. ÚS 1060/10

IV. ÚS 2550/10

IV. ÚS 1959/10

IV. ÚS 2519/10

IV. ÚS 2424/08

II. ÚS 1838/10

IV. ÚS 2669/08

II. ÚS 1543/10

IV. ÚS 1090/10

IV. ÚS 2445/10

IV. ÚS 2477/10

IV. ÚS 2100/10

IV. ÚS 1119/10

IV. ÚS 1790/10

IV. ÚS 2268/10

IV. ÚS 1804/10

IV. ÚS 1455/10

IV. ÚS 2591/10

IV. ÚS 1727/10

IV. ÚS 359/10

IV. ÚS 2627/10

IV. ÚS 1244/10

IV. ÚS 2348/10

IV. ÚS 1973/10

IV. ÚS 2642/10

IV. ÚS 1769/09

IV. ÚS 993/10

IV. ÚS 1999/10

II. ÚS 2670/10

I. ÚS 2656/10

I. ÚS 1705/10

I. ÚS 1877/10

Tam, kde je stát k hájení svých zájmů vybaven příslušnými organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými ze státního rozpočtu, není důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt (advokáta). Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených.

IV. ÚS 262/10

Vznesení námitky promlčení zásadně dobrým mravům neodporuje; mohou však nastat situace, kdy uplatnění této námitky je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. V případě, že obecné soudy tyto skutečnosti nedostatečně vyhodnotí, dopustí se porušení práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny.

III. ÚS 2469/10

III. ÚS 2287/10

II. ÚS 441/10

II. ÚS 2276/10

IV. ÚS 2319/10