Ústavní soud

II. ÚS 1196/10

III. ÚS 1584/10

II. ÚS 2193/10

Vyžadují-li okolnosti konkrétního případu, aby soud své rozhodnutí řádně odůvodnil, je ten povinen tak učinit i navzdory skutečnosti, že právní předpis umožňuje rozhodnutí neodůvodňovat. V opačném případě se soud dopustí libovůle.

III. ÚS 2344/10

II. ÚS 2558/10

I. ÚS 125/10

K porušení základního práva dle čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě a základního práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 Úmluvy a čl. 36 odst. 1 Listiny dochází tehdy, pokud obecné soudy neplní svou povinnost ochránit legitimní očekávání stěžovatelů plynoucí z nároku přiznaného jim rozhodnutím pozemkového úřadu, spočívajícím v tom, že jim bude poskytnut náhradní pozemek.

IV. ÚS 591/08

Při vybírání daní nelze vycházet pouze z fiskálního zájmu státu, ale cílem musí být vybrání daně ve výši správně stanovené. Při realizaci tohoto práva státu je nutno respektovat práva a právem chráněné zájmy daňového subjektu, jako je např. právo na objektivně provedené dokazování vedoucí k řádně zjištěnému skutkovému stavu. Daňovému subjektu přitom musí být dána možnost, aby tuto svou důkazní povinnost vůbec mohl splnit, respektive požadavek na prokázání určité skutečnosti musí být objektivně splnitelný.

I. ÚS 1554/10

IV. ÚS 2209/10

I. ÚS 2096/10

IV. ÚS 2292/10

I. ÚS 1976/10

II. ÚS 1836/09

I. ÚS 2904/07

Ministerstvo financí nemůže odmítnout rozhodnout o náhradě za znárodnění majetek podle dekretu prezidenta republiky č. 100/1945 Sb., neboť jakožto správní orgán, který má dle tohoto dekretu rozhodovat, je stále součástí soustavy správních úřadů v České republice. Pokud uvedený dekret prezidenta republiky zakotvuje právo na náhradu, vzniká účastníkům procesní právo, aby o jejich žádosti bylo procesně rozhodnuto. Odmítnutí rozhodnout by vedlo k porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

I. ÚS 1974/10

IV. ÚS 2124/10

I. ÚS 2113/10

IV. ÚS 2297/10

IV. ÚS 2472/10

Pl. ÚS 35/10

I. ÚS 1902/10

I. ÚS 1323/10

II. ÚS 635/09

Úkolem soudce v materiálním právním státu je nalézt řešení, jež zajistí maximální možnou realizaci práv účastníků sporu, a není-li to možné, rozhodnout v souladu s obecnou ideou spravedlnosti. Tento princip se uplatní především v případě, kdy se interpretace rozhodných ustanovení aplikovaného právního předpisu v průběhu řízení natolik proměnila, že bez dalšího nejsou splněny požadavky jejich předvídatelnosti, srozumitelnosti a vnitřní bezrozpornosti, jakož i požadavky spravedlnosti a předvídatelnosti rozhodnutí soudu.

II. ÚS 2417/10

I. ÚS 2473/10

IV. ÚS 3124/09

IV. ÚS 2788/09

III. ÚS 1815/10

I. ÚS 2704/09

III. ÚS 1907/10

Ústavně konformní interpretace ustanovení § 89 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (exekuční řád), ve znění novely zákona č. 347/2007 Sb. účinné od 1. ledna 2008, vyžaduje, aby obecné soudy v případě, že exekuční řízení bylo zahájeno před datem účinnosti uvedené novely, postupovaly při rozhodování o náhradě nákladů exekuce podle exekučního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2007; opačný postup soudů je v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

I. ÚS 2140/10

IV. ÚS 1842/10

IV. ÚS 1737/10

IV. ÚS 2073/10

IV. ÚS 2143/10

I. ÚS 2432/10

IV. ÚS 1729/10

I. ÚS 1742/10

IV. ÚS 1779/10

IV. ÚS 2365/10

IV. ÚS 486/10

IV. ÚS 1268/10

IV. ÚS 1460/09

I. ÚS 2717/08

Je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle § 142 o. s. ř. zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Nezohlednění těchto parametrů při rozhodování obecných soudů v otázce nákladů řízení představuje porušení práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

IV. ÚS 3117/08

IV. ÚS 1861/10

IV. ÚS 1394/10

IV. ÚS 820/10

IV. ÚS 2383/09

IV. ÚS 1878/10