Ústavní soud

I. ÚS 1632/08

I. ÚS 663/06

Situace, kdy bylo hodnocení věci neúplné, neboť soudy nevzaly v úvahu legitimní očekávání stěžovatele opřené o § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, může v případě zcela konkrétních a specifických okolnosti daného případu představovat porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

I. ÚS 2648/08

IV. ÚS 1423/09

IV. ÚS 719/06

IV. ÚS 1311/09

IV. ÚS 2438/08

II. ÚS 3154/08

II. ÚS 1571/09

I. ÚS 1172/09

I. ÚS 609/08

II. ÚS 1280/09

IV. ÚS 1525/09

I. ÚS 786/09

I. ÚS 774/09

II. ÚS 1533/09

I. ÚS 1545/09

I. ÚS 467/09

I. ÚS 1159/09

I. ÚS 2877/07

I. ÚS 1340/09

II. ÚS 1634/08

II. ÚS 1385/09

I. ÚS 694/08

II. ÚS 845/09

IV. ÚS 1794/08

IV. ÚS 1127/09

IV. ÚS 1709/07

IV. ÚS 2728/08

IV. ÚS 1418/09

IV. ÚS 1170/09

III. ÚS 291/09

IV. ÚS 610/06

Ustanovení čl. 10 Ústavy, ve znění novely provedené ústavním zákonem č. 395/2001 Sb., se vztahuje i na mezinárodní smlouvy, které byly ratifikovány před 1. červnem 2002, pokud jinak splňují podmínky podle tohoto ustanovení. Státní příslušníci Francouzské republiky, kteří neměli v České republice trvalý pobyt a byli činní na jejím území pro zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, nebyli poplatníky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Na právní postavení těchto zaměstnanců se nevztahuje Všeobecná úmluva o sociální bezpečnosti ze dne 12. října 1948, neboť takovýto závěr by byl v rozporu se soustavnou praxí orgánů státní správy sociálního zabezpečení. Aplikací této úmluvy by tak došlo k porušení ochrany důvěry adresátů příslušných právních předpisů v právo podle čl. 1 odst. 1 Ústavy a práva na soudní přezkum rozhodnutí orgánu veřejné správy podle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

III. ÚS 1344/09

IV. ÚS 1353/09

III. ÚS 1443/09

III. ÚS 952/09

IV. ÚS 574/09

IV. ÚS 568/06

Ustanovení čl. 10 Ústavy, ve znění novely provedené ústavním zákonem č. 395/2001 Sb., se vztahuje i na mezinárodní smlouvy, které byly ratifikovány před 1. červnem 2002, pokud jinak splňují podmínky podle tohoto ustanovení. Státní příslušníci Francouzské republiky, kteří neměli v České republice trvalý pobyt a byli činní na jejím území pro zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, nebyli poplatníky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Na právní postavení těchto zaměstnanců se nevztahuje Všeobecná úmluva o sociální bezpečnosti ze dne 12. října 1948, neboť takovýto závěr by byl v rozporu se soustavnou praxí orgánů státní správy sociálního zabezpečení. Aplikací této úmluvy by tak došlo k porušení ochrany důvěry adresátů příslušných právních předpisů v právo podle čl. 1 odst. 1 Ústavy a práva na soudní přezkum rozhodnutí orgánu veřejné správy podle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

III. ÚS 622/09

III. ÚS 1315/09

III. ÚS 1479/09

III. ÚS 2378/08

IV. ÚS 395/07

Obecné soudy jsou povinny interpretovat § 89 exekučního řádu ústavně konformně v souladu s judikaturou Ústavního soudu. Podle ní lze oprávněnému uložit povinnost nahradit exekutorovi náklady exekuce, pokud je tato zastavena pro nedostatek majetku povinného, pouze v případě, že je u oprávněného shledáno procesní zavinění zastavení exekuce. Pokud tak obecné soudy nepostupují, porušují právo na spravedlivý proces garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a také právo vlastnit majetek garantované čl. 11 odst. 1 Listiny.

III. ÚS 1355/09

III. ÚS 1021/09

III. ÚS 190/09

III. ÚS 1050/09

III. ÚS 732/09

I. ÚS 935/09