Ústavní soud

III. ÚS 692/09

I. ÚS 701/09

II. ÚS 664/09

III. ÚS 844/09

III. ÚS 2377/08

III. ÚS 1717/08

III. ÚS 2637/08

Nejvyšší správní soud, pokud odmítá kasační stížnosti pro opožděnost, je povinen detailně zkoumat okolnosti daného případu a pečlivě vážit, zda měl účastník při podání kasační stížnosti možnost reálně předvídat její odmítnutí pro opožděnost a zda podle toho měl v kasační stížnosti možnost také argumentovat. Pokud tak učiní, nepředstavuje jeho postup porušení práva na spravedlivý proces garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod.

II. ÚS 124/09

II. ÚS 596/09

II. ÚS 306/09

II. ÚS 1942/08

II. ÚS 926/09

II. ÚS 953/09

III. ÚS 539/09

II. ÚS 1480/08

II. ÚS 579/09

IV. ÚS 712/09

III. ÚS 581/09

III. ÚS 372/09

III. ÚS 2471/08

III. ÚS 788/09

III. ÚS 3138/08

III. ÚS 734/09

III. ÚS 924/09

II. ÚS 1691/07

IV. ÚS 336/07

II. ÚS 1609/08

Postupem obecných soudů, jímž nebylo ve vztahu k tvrzením stěžovatele provedeno řádné dokazování k okolnostem, za nichž prováděl zaměstnavatel organizační změny vedoucí k jeho propuštění z pracovního poměru, pročež učiněná skutková zjištění neumožňovala přijmout řádné právní závěry, bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces garantované čl. 36 odst. 1 Listiny, a tím porušeno i jeho základní právo na rovné, nediskriminační zacházení ve smyslu čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny.

II. ÚS 345/09

IV. ÚS 589/07

IV. ÚS 907/09

III. ÚS 875/09

IV. ÚS 450/09

Ustanovení opatrovníka nemůže být pouze formálním úkonem, jenž by měl pouze urychlit soudní řízení zřízením doručovacího místa. Šetření, jež má předcházet ustanovení opatrovníka účastníku řízení, jehož pobyt není znám, musí být dostatečně důkladné a aktuální, aby mohlo být oporou pro závěr, že jsou dány důvody pro jeho ustanovení. Postup obecného soudu, kterým nedostál tomuto požadavku, představuje porušení práva účastníka řízení, kterému byl opatrovník ustanoven, na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

I. ÚS 3094/08

Závěr obecného soudu ohledně viny stěžovatele, který se ocitne vzhledem k neexistenci přímých důkazů a nedostatečnosti důkazů nepřímých v extrémním rozporu s provedenými důkazy a z nich vyplývajícími skutkovými zjištěními, porušuje základní právo na spravedlivý proces garantované čl. 36 Listiny základních práv a svobod a v důsledku toho i základní právo na osobní svobodu garantované čl. 8 odst. 1 Listiny. Návrh a řízení před Ústavním soudem Na návrh stěžovatele F. H. zrušil I. senát Ústavního soudu nálezem ze dne 29. 4. 2009 v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 7. 2007 sp. zn. 5 T 2/2005 v části týkající se stěžovatele, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 1. 2008 sp. zn. 12 To 100/2007 a usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. 9. 2008 sp. zn. 7 Tdo 755/2008 pro rozpor s čl. 8 odst. 1 a čl. 36 Listiny.

IV. ÚS 656/09

IV. ÚS 535/08

IV. ÚS 758/09

I. ÚS 2163/08

II. ÚS 996/09

I. ÚS 1040/09

III. ÚS 553/09

IV. ÚS 700/08

I. ÚS 826/09

I. ÚS 5/09

I. ÚS 396/09

IV. ÚS 618/08

Výklad § 8 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), podle kterého je třeba za nezbytnou podmínku uplatnění nároku na náhradu škody považovat podání stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání i tehdy, pokud již takováto stížnost byla neúspěšně podána spoluobviněným, který je stíhán pro týž skutek, je přepjatým formalismem, v jehož důsledku může dojít k porušení základního práva osoby uplatňující nárok na náhradu škody na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

I. ÚS 976/09

I. ÚS 987/09

IV. ÚS 1026/09

I. ÚS 784/09

III. ÚS 2351/08