Ústavní soud

III. ÚS 948/08

II. ÚS 2610/08

I. ÚS 510/07

III. ÚS 1019/08

III. ÚS 2581/08

III. ÚS 1818/08

II. ÚS 59/08

IV. ÚS 703/08

II. ÚS 416/08

I. ÚS 2631/08

III. ÚS 2474/08

II. ÚS 1305/08

III. ÚS 2168/08

I. ÚS 1603/08

II. ÚS 1556/08

II. ÚS 1712/08

I. ÚS 827/06

II. ÚS 2499/08

III. ÚS 366/05

II. ÚS 2694/08

III. ÚS 459/08

II. ÚS 2918/08

IV. ÚS 2394/08

III. ÚS 1349/07

IV. ÚS 1253/08

V případě žaloby pronajímatele bytu ve věci dlužného nájemného, podané podle zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, proti státu, jsou obecné soudy povinny, vycházejíce ze subsidiarity uplatnění nároku vůči státu ve vztahu k uplatnění nároku vůči nájemcům, poučit žalobce o možnosti změny návrhu. Neučiní-li tak, poruší svým postupem § 5, § 43 odst. 1, § 79 odst. 1, § 92 odst. 2, § 95 odst. 2 občanského soudního řádu v rovině práva podústavního a základní právo zakotvené v čl. 36 Listiny základních práv a svobod v rovině práva ústavního. Návrh a řízení před Ústavním soudem Na návrh stěžovatelky E. L. zrušil IV. senát Ústavního soudu nálezem ze dne 3. prosince 2008 podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy v řízení o ústavních stížnostech rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1. dubna 2008 č. j. 15 Co 58/2008 52 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10. října 2007 č. j. 18 C 172/2006 35.

II. ÚS 1161/08

Vlastnictví nabývané na základě veřejné dražby podle § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby (dále jen "zákon o malé privatizaci"), vzniká na základě smlouvy, jejíž stranou je stát. Na tuto smlouvu se vztahují obecná ustanovení o omylu a neplatnosti právních úkonů. Byla-li smlouva uzavřená ve veřejné dražbě neplatná, má vydražitel právo na vrácení složené dražební jistoty. Pokud obecné soudy odmítly zkoumat důvody, pro které došlo k nezaplacení ceny, nepřipustily možnou neplatnost smlouvy uzavřené ve veřejné dražbě, porušily právo stěžovatele na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy), přičemž jejich rozhodnutí vykazuje znaky ústavně zakázané libovůle (čl. 2 odst. 2 Listiny).

IV. ÚS 2191/08

V případě žaloby pronajímatele bytu ve věci dlužného nájemného, podané podle zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, proti státu, jsou obecné soudy povinny, vycházejíce ze subsidiarity uplatnění nároku vůči státu ve vztahu k uplatnění nároku vůči nájemcům, poučit žalobce o možnosti změny návrhu. Neučiní-li tak, poruší svým postupem § 5, § 43 odst. 1, § 79 odst. 1, § 92 odst. 2, § 95 odst. 2 občanského soudního řádu v rovině práva podústavního a základní právo zakotvené v čl. 36 Listiny základních práv a svobod v rovině práva ústavního. Návrh a řízení před Ústavním soudem Na návrh stěžovatelky H. S. zrušil IV. senát Ústavního soudu nálezem ze dne 3. prosince 2008 podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy v řízení o ústavních stížnostech rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. června 2008 č. j. 62 Co 172/2008-36 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 9. ledna 2008 č. j. 21 C 370/2006-20. Narativní část Stěžovatelka, jako pronajímatelka nájemních bytů s regulovaným nájemným, aniž by tak učinila nejdříve vůči Ministerstvu financí, uplatnila nárok na náhradu škody – ušlého zisku v přesně vymezené výši, spočívající v rozdílu mezi nájemným regulovaným a nájemným v tržní výši za dobu od 22. prosince 2004 do 21. prosince 2006, dle § 13 zákona č. 82/1998 Sb., u Obvodního soudu pro Prahu 1, který rozsudkem žalobu zamítl. Odvolání stěžovatelky Městský soud v Praze rovněž zamítl.

IV. ÚS 1813/08

I. ÚS 2809/08

I. ÚS 1588/08

I. ÚS 2911/08

IV. ÚS 173/08

IV. ÚS 2815/08

Pl. ÚS 12/08

IV. ÚS 2883/08

I. ÚS 809/06

I. ÚS 2673/08

II. ÚS 2208/08

I. ÚS 2879/08

Pl. ÚS 43/05

Skutečnost, že podle ustanovení § 200da odst. 3 občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 216/2005 Sb. (ustanovení § 200da odst. 4 občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 126/2008 Sb.), soud zkoumá podmínky pro provedení zápisu do obchodního rejstříku pouze z formálního hlediska, neznamená porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod a není v rozporu ani se zásadou nezávislosti soudů podle čl. 81 a 82 odst. 1 Ústavy.

IV. ÚS 2744/08

III. ÚS 3316/07

I. ÚS 2797/08

II. ÚS 2935/08

II. ÚS 2683/07

IV. ÚS 562/08

II. ÚS 323/07

Obecný soud musí aplikovat obecný procesní předpis ve spojení se zásadami spravedlivého procesu tak, aby účastníkovi řízení umožnil vyjádřit se k věci samé a ke všem provedeným důkazům. Procesnímu právu účastníka řízení odpovídá povinnost soudu vytvořit prostor k uplatnění námitek a k vyjádření se ve vztahu k provedeným důkazům. Jestliže tak obecný soud neučiní, postupuje v rozporu s obecnými procesními principy a současně se zásadami vyjádřenými v čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách.

IV. ÚS 1373/07

I. ÚS 1611/07

Lhůtu pro vyměření daně nelze vykládat extenzivně (lhůta se odvíjí od konce zdaňovacího období, ne od data, kdy je daňový subjekt povinen podat daňové přiznání). Pokud tak finanční orgány a soudy nepostupují, porušují právo na ochranu vlastnického práva zaručeného čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. V případě pochybnosti, zda je příjem od daně osvobozen či nikoli, je třeba aplikovat zásadu in dubio pro libertate plynoucí z čl. 11 odst. 5 Listiny.

IV. ÚS 2413/08