Ústavní soud

II. ÚS 412/03

III. ÚS 1173/07

II. ÚS 1385/08

II. ÚS 1101/07

II. ÚS 872/08

II. ÚS 822/08

II. ÚS 443/06

II. ÚS 1077/08

II. ÚS 1457/08

I. ÚS 436/05

Při výkladu smluv má vždy přednost skutečná vůle účastníků před formálním projevem této vůle. Dalším principem výkladu smluv je pak takový výklad, který nezakládá neplatnost smlouvy. Výklad smlouvy by měl být rozumný a neměl by vést k absurdním či problematickým důsledkům. Pokud obecné soudy vykládají smlouvu v rozporu s uvedenými principy, porušují právo na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

III. ÚS 2934/07

III. ÚS 3257/07

III. ÚS 668/08

III. ÚS 1521/08

II. ÚS 1035/08

I. ÚS 1289/08

III. ÚS 863/06

III. ÚS 1537/07

II. ÚS 825/08

II. ÚS 1273/08

II. ÚS 2129/07

III. ÚS 683/08

II. ÚS 1467/07

III. ÚS 3116/07

III. ÚS 3118/07

IV. ÚS 1599/08

IV. ÚS 1638/08

I. ÚS 1654/08

III. ÚS 1213/08

I. ÚS 271/08

I. ÚS 1099/08

IV. ÚS 1407/08

IV. ÚS 1498/08

I. ÚS 972/08

II. ÚS 1486/08

II. ÚS 1038/08

Pokud při stanovení odměny exekutora není brána v úvahu skutečnost, že stěžovatel, byť až po nařízení exekuce, avšak stále ještě před jejím vynuceným provedením, vymáhanou částku v plné výši bez přímé účasti exekutora dobrovolně oprávněnému uhradil, znamená to, že obecný soud nedostál svým procesním povinnostem při přezkoumávání zákonnosti postupu exekutora, a to s ohledem na čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že státní moc lze uplatňovat jen na základě, v mezích a způsobem předvídaným zákonem, což v případě soudního rozhodování znamená především postup souladný s pravidly spravedlivého procesu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

II. ÚS 1639/08

IV. ÚS 1293/08

Pl. ÚS 13/06

Podle § 119b odst. 3 zákona o Ústavním soudu vychází Ústavní soud v novém nálezu z právního názoru mezinárodního soudu. S ohledem na právní závěry Evropského soudu pro lidská práva, který konstatoval porušení základního práva stěžovatele podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, mu tedy nezbylo než dospět k závěru, že ústavní stížnosti je třeba v předmětné části vyhovět. Nestrannost soudu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny se posuzuje nejen z hlediska osobního přesvědčení soudců, kteří věc rozhodují (subjektivní hledisko), nýbrž i z toho hlediska, že osoba soudce nabízí dostatečné záruky vyloučení všech důvodných pochybností v tomto směru (objektivní hledisko).

Pl. ÚS 70/04

II. ÚS 1374/08

Požadavky práva na spravedlivý proces spočívající ve vytvoření prostoru pro účastníka řízení účinně uplatnit námitky a argumenty, které jsou způsobilé ovlivnit rozhodování soudu a s nimiž se soud musí v rozhodnutí náležitě vypořádat, se vztahují rovněž na rozhodování soudu o náhradě nákladů řízení, které je integrální součástí soudního řízení. Předpokladem pro uplatnění těchto požadavků je ústavně konformní výklad § 210 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudí řád (o.s.ř.), spočívající v povinnosti soudu doručit účastníkovi řízení k vyjádření odvolání proti náhradě nákladů řízení. Pokud soud nedoručí účastníkovi řízení podané odvolání k vyjádření, poruší jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Návrh a řízení před Ústavním soudem Na návrh stěžovatele M. J. zrušil II. senát Ústavního soudu nálezem ze dne 8. července 2008 podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy v řízení o ústavních stížnostech usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 2. 2008, č. j. 1 Cmo 264/2007-49 z důvodu rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny.

I. ÚS 1292/08

IV. ÚS 3024/07

II. ÚS 1598/08

I. ÚS 107/06

IV. ÚS 1195/08

I. ÚS 2271/07

IV. ÚS 718/08

IV. ÚS 966/08

I. ÚS 3211/07