Ústavní soud

III. ÚS 2026/07

IV. ÚS 2394/07

III. ÚS 931/06

II. ÚS 3120/07

I. ÚS 411/07

III. ÚS 1394/07

IV. ÚS 46/08

IV. ÚS 2944/07

III. ÚS 903/07

III. ÚS 806/07

I. ÚS 2578/07

II. ÚS 1206/07

IV. ÚS 3154/07

II. ÚS 3302/07

III. ÚS 1506/07

III. ÚS 918/07

III. ÚS 12/08

II. ÚS 3259/07

II. ÚS 3176/07

I. ÚS 338/07

IV. ÚS 28/08

II. ÚS 422/07

III. ÚS 2951/07

I. ÚS 2120/07

IV. ÚS 1680/07

IV. ÚS 521/06

I. ÚS 1504/07

I. ÚS 1516/07

IV. ÚS 2618/07

IV. ÚS 979/07

I. ÚS 199/07

I. ÚS 730/04

IV. ÚS 223/07

III. ÚS 3253/07

III. ÚS 3029/07

IV. ÚS 2981/07

IV. ÚS 1903/07

Jen v situaci, kdy k objektivní skutkové okolnosti zastavení exekuce z důvodů nedostatku majetku povinného přistoupí i konkretizované okolnosti subjektivní povahy (procesní zavinění oprávněného), může být uložena povinnost náhrady nákladů řízení oprávněnému. Procesní zavinění oprávněného nelze bez dalšího založit pouze na jeho dispozičním úkonu - návrhu na nařízení exekuce.

I. ÚS 18/08

I. ÚS 605/06

Ustanovení čl. 10 Ústavy, ve znění novely provedené ústavním zákonem č. 395/2001 Sb., se vztahuje i na mezinárodní smlouvy, které byly ratifikovány před 1. červnem 2002, pokud jinak splňují podmínky podle tohoto ustanovení. Státní příslušníci Francouzské republiky, kteří neměli v České republice trvalý pobyt a byli činní na jejím území pro zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, nebyli poplatníky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za svého zaměstnance. Na právní postavení těchto zaměstnanců se nevztahuje Všeobecná úmluva o sociální bezpečnosti ze dne 12. října 1948, neboť takovýto závěr by byl v rozporu se soustavnou praxí orgánů státní správy sociálního zabezpečení. Aplikací této úmluvy by tak došlo k porušení ochrany důvěry adresátů příslušných právních předpisů v právo podle čl. 1 odst. 1 Ústavy.

II. ÚS 2789/07

III. ÚS 3058/07

IV. ÚS 3085/07

I. ÚS 280/06

II. ÚS 2923/07

I. ÚS 4/05

I. ÚS 3294/07

I. ÚS 73/07

I. ÚS 3291/07

I. ÚS 3213/07

I. ÚS 629/06

Ustanovení čl. 10 Ústavy, ve znění novely provedené ústavním zákonem č. 395/2001 Sb., se vztahuje i na mezinárodní smlouvy, které byly ratifikovány před 1. červnem 2002, pokud jinak splňují podmínky podle tohoto ustanovení. Státní příslušníci Francouzské republiky, kteří neměli v České republice trvalý pobyt a byli činní na jejím území pro zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, nebyli poplatníky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za svého zaměstnance. Na právní postavení těchto zaměstnanců se nevztahuje Všeobecná úmluva o sociální bezpečnosti ze dne 12. října 1948, neboť takovýto závěr by byl v rozporu se soustavnou praxí orgánů státní správy sociálního zabezpečení. Aplikací této úmluvy by tak došlo k porušení ochrany důvěry adresátů příslušných právních předpisů v právo podle čl. 1 odst. 1 Ústavy.