Ústavní soud

III. ÚS 623/07

I. ÚS 1126/07

Je-li odměna ustanoveného advokáta vypočtená podle advokátního tarifu v příkrém rozporu s výši odměny, na kterou by měl v totožné věci nárok zvolený advokát podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů řízení v občanském soudním řízení, může soud na základě analogické aplikace § 150 občanského soudního řádu zvážit, zda nejsou dány důvody zvláštního zřetele, na základě nichž by zčásti odměnu za zastupování nepřiznal.

III. ÚS 703/06

Pokud se obecný soud nevypořádá s námitkami účastníka řízení ohledně opožděnosti podaného odvolání ani s navrhovanými důkazy, porušuje jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a právo na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy.

III. ÚS 372/07

III. ÚS 316/07

I. ÚS 2804/07

III. ÚS 302/07

I. ÚS 26/06

II. ÚS 807/07

Rozhodnutí soudu v trestním řízení, kterým byla na základě předchozího zrušení rozsudku v souvislosti s obnovou trestního řízení vyslovena účast na soudní rehabilitaci podle § 33 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, je třeba za účelem posouzení podmínek pro poskytnutí jednorázové peněžní částky podle § 2 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů, považovat za rozhodnutí o zrušení věznění podle zákona o soudní rehabilitaci.

II. ÚS 446/06

Pokud si obecný soud pro aplikaci jednoho právního předpisu a následné vyloučení aplikace jiného právního předpisu zvolí argumenty, které nemají žádnou relevanci, dopouští se svévole a porušuje ústavně zaručené právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny.

I. ÚS 2454/07

IV. ÚS 34/06

Ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností, jež stanoví, že církve a náboženské společnosti jsou právnickými osobami, nelze vykládat tak, že vylučuje právní subjektivitu právnických osob založených církvemi dle jejich vnitřních předpisů, jejichž právní subjektivita byla založena na základě již zrušených právních předpisů. Obecné soudy tím, že nezkoumaly, zda příslušná právnická osoba založená dle vnitřních předpisů církve, není v konkrétním případě také právnickou osobou dle státního práva, porušily právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

I. ÚS 2705/07

Pl. ÚS 27/07

I. ÚS 2777/07

IV. ÚS 1077/07

II. ÚS 623/05

Postup soudu, který odmítne provést stěžovatelem navržený relevantní důkaz (přestože by takový důkaz mohl zpochybnit tu část skutkového děje, jejíž právní kvalifikace odůvodňuje uložení přísnějšího trestu, než právní kvalifikace zbývajících skutkových zjištění) a který tento svůj postup neodůvodní, představuje porušení práva na spravedlivý proces zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny.

II. ÚS 484/03

Pokud obecné soudy interpretují jednoduché právo v rozporu s účelem sledovaným restitučními předpisy, porušují tak právo na soudní ochranu garantované čl. 36 odst. 1 Listiny a zasahují tak potažmo i do práva vlastnického chráněného čl. 11 Listiny.

IV. ÚS 652/06

Umožnění vstupu na pozemek ze strany vlastníka pozemku sousedícího s vodním dílem osobám zajišťujícím provoz nebo provádějícím údržbu vodních děl podle § 60 vodního zákona představuje nucené omezení vlastnického práva podle § 11 odst. 4 Listiny. Vlastník pozemku má právo na náhradu.

IV. ÚS 896/07

IV. ÚS 1791/07

I. ÚS 2748/07

I. ÚS 396/07

IV. ÚS 666/06

Orgán veřejné moci je v případě nejasností výkladu zákonného pravidla povinen přihlížet k ustálené aplikační a interpretační praxi, včetně judikatury (zákon v materiálním smyslu). Změna aplikační praxe v oblasti veřejného práva nesmí v právním státě působit zpětně k újmě základních práv a svobod (zákaz retroaktivity). Uložení daňové povinnosti na základě interpretace zákonných ustanovení, jež by rozšiřovala daňovou povinnost na situace, na něž podle zákona daňová povinnost nedopadá, představuje porušení práva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny.

IV. ÚS 2620/07

II. ÚS 563/06

II. ÚS 2851/07

IV. ÚS 2688/07

II. ÚS 1744/07

IV. ÚS 704/07

IV. ÚS 955/07

Pl. ÚS 50/06

Předpokladem pro testování napadené právní úpravy z hlediska principu rovnosti a zákazu diskriminace podle čl. 1, resp. čl. 3 odst. 1 Listiny je vymezení subjektů či situací, které jsou srovnatelné. Jinak by nebylo možné hovořit o rozdílné regulaci srovnatelných situací, nýbrž o nestejném zacházení s nestejnými situacemi. Pokud zákon o rozpočtovém určení daní rozděluje obce do 14 kategorií podle počtu obyvatel a přiděluje každé kategorii koeficient velikostní kategorie, podle něhož jsou stanoveny podíly obcí na výnosu některých daní, nejde o rozlišení svévolné. Nelze ani srovnávat tyto obce, neboť vzhledem k jejich velikosti se nenacházejí ve stejné, srovnatelné situaci. Hodnocení účelnosti, spravedlnosti či rozumnosti právní úpravy rozdělující výnosy některých daní do rozpočtů obcí Ústavnímu soudu nepřísluší, neboť jde primárně o otázku politickou v dispozici zákonodárného sboru, který odráží výsledek svobodné a volné soutěže politických sil překládajících různé návrhy na způsoby rozdělení státního rozpočtu.

IV. ÚS 383/07

II. ÚS 2291/07

I. ÚS 2298/07

II. ÚS 523/06

II. ÚS 1833/07

II. ÚS 810/06

I. ÚS 394/05

Odmítnutí obecných soudů zabývat se v odvolacím řízení tvrzením žalovaného, že v důsledku protiprávního jednání zaměstnance podatelny nedošlo k doručení předvolání k ústnímu jednání ani rozsudku pro zmeškání, jakož i odmítnutí takovéhoto odvolání bez dalšího pro opožděnost představují porušení práva žalovaného na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

I. ÚS 1641/07

II. ÚS 2696/07

II. ÚS 755/06

IV. ÚS 2861/07

II. ÚS 2816/07

IV. ÚS 1965/07

III. ÚS 1714/07

II. ÚS 2304/07

II. ÚS 1187/07

I. ÚS 27/04

III. ÚS 660/06