Ústavní soud

IV. ÚS 1365/24

IV. ÚS 1810/24

III. ÚS 2287/24

III. ÚS 2286/24

I. ÚS 1162/24

I. ÚS 2077/24

I. ÚS 1779/24

IV. ÚS 2567/23

III. ÚS 2058/24

IV. ÚS 1366/24

I. ÚS 2062/24

IV. ÚS 2092/24

II. ÚS 2995/23

I. ÚS 493/24

IV. ÚS 1629/23

I. ÚS 2322/24

III. ÚS 3124/23

III. ÚS 2316/24

III. ÚS 1328/24

I. ÚS 2391/24

I. ÚS 1071/24

I. ÚS 2293/24

II. ÚS 2140/24

II. ÚS 923/24

II. ÚS 1312/24

II. ÚS 2269/24

II. ÚS 1147/24

II. ÚS 278/24

II. ÚS 1618/24

II. ÚS 213/24

II. ÚS 2054/24

II. ÚS 2854/23

II. ÚS 2070/24

II. ÚS 1421/24

II. ÚS 2197/24

II. ÚS 2168/24

II. ÚS 433/24

II. ÚS 1984/23

II. ÚS 2226/24

II. ÚS 2183/24

II. ÚS 1039/24

II. ÚS 1666/24

II. ÚS 2042/24

II. ÚS 1577/22

Při určování výše finanční náhrady za odňaté a nevydané pozemky musí správní orgány i obecné soudy vycházet ze třech podmínek: 1. přiměřená a rozumná výše náhrady, 2. náhrada nemusí být nutně ekvivalentem aktuální tržní ceny, 3. výše náhrady musí naplňovat účel restitučního zákonodárství, tj. odčinění nebo zmírnění majetkových křivd tak, jako by tomu bylo při vydání věci. Ačkoli nemusí být finanční náhrada nezbytně ekvivalentem aktuální tržní ceny pozemku, musí příslušné orgány pro dodržení ústavněprávních požadavků poskytování náhrad zohlednit také růst cen nemovitostí jako specifického druhu věci a svou kalkulaci podrobně odůvodnit.

II. ÚS 1532/24

II. ÚS 2255/24

II. ÚS 2111/24

II. ÚS 1691/24

II. ÚS 2083/24

II. ÚS 1297/24