Ústavní soud

II. ÚS 972/24

III. ÚS 819/24

III. ÚS 805/24

III. ÚS 129/24

Odmítnutí Nejvyššího soudu věcně se zabývat dovoláním, které podal za obviněného advokát pověřený na základě plné moci, v situaci, kdy tato plná moc byla obecným soudům řádně předložena a advokát nebyl vyloučen z obhajoby podle § 37a trestního řádu, představuje porušení práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pokud soud odmítne považovat za obhájce advokáta, který je obviněným řádně pověřen k jeho zastupování a u kterého nedojde k vyloučení podle § 37a trestního řádu, jedná se o nepřípustné omezení práva obviněného na obhajobu podle čl. 40 odst. 3 Listiny a práva na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny.

III. ÚS 359/24

III. ÚS 47/24

III. ÚS 2773/23

III. ÚS 926/24

III. ÚS 722/24

II. ÚS 1224/24

IV. ÚS 1152/24

III. ÚS 2760/23

IV. ÚS 1024/24

IV. ÚS 144/24

I. ÚS 1018/24

I. ÚS 1042/24

I. ÚS 620/24

III. ÚS 75/24

Pl. ÚS 7/24

III. ÚS 65/24

I. ÚS 889/24

I. ÚS 1089/24

I. ÚS 1182/24

I. ÚS 1142/24

IV. ÚS 1067/24

III. ÚS 1081/24

I. ÚS 903/24

III. ÚS 647/24

IV. ÚS 277/24

Aplikuje-li soud při určení tarifní hodnoty § 9 odst. 1 advokátního tarifu, aniž by pro to byly splněny zákonné předpoklady, poruší ústavně zaručené právo na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na ochranu vlastnictví dle čl. 11 odst. 1 Listiny. Neupozorní-li odvolací soud na možnou změnu právního názoru ohledně otázky náhrady nákladů řízení oproti soudu nalézacímu, a nevytvoří tak procesní prostor se k dané otázce vyjádřit, poruší ústavně zaručené právo na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny a právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům dle čl. 38 odst. 2 Listiny.

I. ÚS 2918/23

I. ÚS 995/24

II. ÚS 616/24

I. ÚS 393/24

IV. ÚS 944/24

IV. ÚS 1086/24

I. ÚS 3457/23

I. ÚS 734/24

I. ÚS 750/24

III. ÚS 1054/24

I. ÚS 1075/24

Pl. ÚS 8/23

Rozdílné zacházení na základě § 254 odst. 1 věty druhé daňového řádu ve znění účinném od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2020, v případech nezákonných rozhodnutí vydaných podle daňového řádu v nalézacím řízení, kdy byla náhrada škody ve formě úroku z neoprávněného jednání správce daně poskytována bez dalšího, zatímco postupoval-li správní orgán podle jiného předpisu, bylo třeba nárok uplatnit zákonem stanoveným způsobem podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti státu za škodu, nepředstavuje porušení čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

IV. ÚS 1040/24

II. ÚS 390/23

Obecné soudy se musí vypořádat se se vším, co v průběhu řízení vyšlo najevo a co účastníci řízení tvrdí, má-li to vztah k projednávané věci. Pokud této povinnosti nedostojí, má to za následek vadu řízení, promítající se jako zásah do ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a do práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

IV. ÚS 808/24

IV. ÚS 316/24

IV. ÚS 1059/24

I. ÚS 649/24

I. ÚS 267/24

III. ÚS 203/24

IV. ÚS 904/24