Ústavní soud

IV. ÚS 737/24

IV. ÚS 330/24

Pl. ÚS 11/24

III. ÚS 571/24

Pl. ÚS 9/24

I. ÚS 965/24

I. ÚS 698/24

I. ÚS 3333/23

I. ÚS 1721/23

I. ÚS 1049/24

III. ÚS 565/24

IV. ÚS 396/24

II. ÚS 2804/23

II. ÚS 3140/23

IV. ÚS 2900/23

II. ÚS 505/24

IV. ÚS 961/24

I. ÚS 970/24

I. ÚS 1009/24

I. ÚS 535/24

III. ÚS 975/24

III. ÚS 771/24

II. ÚS 962/24

II. ÚS 1015/24

II. ÚS 759/24

IV. ÚS 34/23

I. ÚS 3001/23

II. ÚS 262/24

III. ÚS 1252/23

II. ÚS 3311/23

II. ÚS 1080/24

IV. ÚS 2256/23

III. ÚS 133/24

V situaci, kdy nelze jednoznačně určit viníka za zastavené řízení, není možné použít speciální § 146 odst. 2 občanského soudního řádu. Je třeba aplikovat obecný § 146 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu, podle něhož žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku.

II. ÚS 3437/23

IV. ÚS 339/24

IV. ÚS 90/24

II. ÚS 545/24

Obecný soud nesprávnou interpretací a aplikací § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu poruší základní právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, i právo na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny, jestliže se nezabývá zásadními vadami exekučního titulu ani požadavkem na řádné zastoupení nezletilého v řízení před soudem, pomine ustálenou judikaturu ke stanovení nákladů řízení v případě tzv. formulářových žalob i požadavek na spojování řízení vedených mezi totožnými účastníky ve skutkově a právně shodných věcech.

II. ÚS 1439/23

II. ÚS 701/24

II. ÚS 882/24

I. ÚS 682/24

Rozhodne-li stížnostní soud o stížnosti státního zástupce proti usnesení soudu prvního stupně o propuštění obviněného z vazby tak, že obviněného z vazby nepropustí a zároveň obviněnému neposkytne možnost vyjádřit se ke stížnosti, porušuje jeho právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, právo na rovnost účastníků řízení dle čl. 37 odst. 3 Listiny a právo na obhajobu dle čl. 40 odst. 2 Listiny.

IV. ÚS 1050/24

I. ÚS 2991/23

I. ÚS 1036/24

II. ÚS 974/24

IV. ÚS 118/24

I. ÚS 378/24

II. ÚS 379/23

Jestliže obecný soud při rozhodování o výši odškodnění srovná posuzovaný případ s jinými případy zjevně nesrovnatelnými, namísto stanovení přiměřeného zadostiučinění ve výši odpovídající ekonomické realitě České republiky a tomu, co by obecně bylo vnímáno jako spravedlivé, poruší právo poškozeného na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a jeho právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím podle čl. 36 odst. 3 Listiny.

I. ÚS 1102/24

III. ÚS 895/24