Ústavní soud

IV. ÚS 970/22

IV. ÚS 2283/22

II. ÚS 2434/22

IV. ÚS 2418/22

IV. ÚS 2357/22

III. ÚS 2510/22

IV. ÚS 374/22

IV. ÚS 2149/22

IV. ÚS 2051/22

IV. ÚS 2090/22

IV. ÚS 1592/22

IV. ÚS 2339/22

II. ÚS 2547/22

III. ÚS 2534/22

II. ÚS 1337/21

III. ÚS 2066/22

IV. ÚS 2580/22

II. ÚS 2048/22

IV. ÚS 607/22

III. ÚS 2114/22

II. ÚS 1588/22

I. ÚS 1545/22

IV. ÚS 2302/22

IV. ÚS 1996/22

IV. ÚS 1891/22

I. ÚS 1964/22

IV. ÚS 1813/22

IV. ÚS 1928/22

IV. ÚS 2320/22

IV. ÚS 2487/22

I. ÚS 1692/22

III. ÚS 2375/22

I. ÚS 418/22

IV. ÚS 1801/22

I. ÚS 2429/22

II. ÚS 775/22

I. ÚS 2431/22

I. ÚS 2123/22

I. ÚS 2052/22

I. ÚS 2039/22

IV. ÚS 1405/21

Rozhodne-li odvolací soud o podaném odvolání oprávněného proti rozhodnutí o odkladu a zastavení exekuce, aniž byl jeho opis předtím zaslán povinnému, který tak byl zbaven možnosti argumentovat a hájit své stanovisko o nezbytnosti zastavení exekuce, porušuje právo povinného na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na rovnost účastníků řízení dle čl. 37 odst. 3 Listiny.

IV. ÚS 1997/22

IV. ÚS 2131/22

IV. ÚS 1258/22

IV. ÚS 2340/22

IV. ÚS 2181/22

II. ÚS 2036/22

IV. ÚS 301/22

I. ÚS 2209/22

III. ÚS 1107/22