Ústavní soud

IV. ÚS 1393/22

IV. ÚS 1063/22

I. ÚS 1596/22

I. ÚS 265/22

I. ÚS 1443/22

I. ÚS 1492/22

II. ÚS 1385/22

I. ÚS 1598/22

II. ÚS 1099/22

IV. ÚS 1339/22

IV. ÚS 1351/22

IV. ÚS 687/22

I. ÚS 1468/22

II. ÚS 1607/22

I. ÚS 2337/21

Při výkladu právního jednání je nepsaným pravidlem právní předpoklad, podle něhož žádný normotvůrce (tedy ani smluvní strany) nezamýšlí dát jím tvořenému aktu absurdní nebo nerozumné důsledky. Při výkladu právního jednání je třeba dát přednost skutečné vůli účastníků smlouvy nad formálním projevem této vůle. Formalismus spočívající toliko ve výkladu smluvního textu z něj samotného bez ohledu na vůli účastníků smluvního vztahu představuje protiústavní zásah do základních práv jednotlivce, neboť právě vůle účastníků hraje při vytváření smlouvy a její interpretaci zásadní roli. Text smlouvy je totiž toliko prvotním přiblížením se k významu smlouvy, který si chtěli její účastníci svým jednáním stanovit. Doslovný výklad textu smlouvy může, ale nemusí být v souladu s vůlí jednajících stran. Směřuje-li jejich vůle k jinému významu a podaří-li se tuto vůli procesem hodnocení skutkových a právních otázek ozřejmit, má shodná vůle účastníků přednost před doslovným významem textu jimi formulované smlouvy.

IV. ÚS 324/22

I. ÚS 1550/22

I. ÚS 1478/22

II. ÚS 1017/22

IV. ÚS 1134/22

I. ÚS 1450/21

IV. ÚS 17/22

I. ÚS 1573/22

I. ÚS 1480/22

II. ÚS 1330/22

IV. ÚS 1671/22

I. ÚS 181/22

II. ÚS 1042/22

IV. ÚS 3288/21

I. ÚS 1050/22

II. ÚS 1379/22

II. ÚS 1260/22

I. ÚS 3150/21

Předběžným opatřením není do práv a povinností účastníků řízení zasahováno konečným způsobem a z toho důvodu lze tato rozhodnutí podrobit ústavněprávnímu přezkumu toliko v rámci tzv. omezeného testu ústavnosti.

IV. ÚS 2/21

Pokud bylo zadrženo zboží právnické osoby v souvislosti s trestním stíháním fyzických osob, které ji ovládají, a v důsledku průtahů v trestním řízení zaviněných státem poklesla znatelně jeho cena, má taková právnická osoba právo náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, i když nebyla trestně stíhána. Obecné soudy, které bez řádného vyhodnocení trestního spisu rozhodnou, že jí toto právo nepřísluší, porušují její právo na soudní ochranu a na ochranu vlastnického práva podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. ÚS 1705/22

I. ÚS 1515/22

II. ÚS 1680/22

I. ÚS 1441/22

II. ÚS 1464/22

IV. ÚS 1171/22

IV. ÚS 913/22

IV. ÚS 934/22

I. ÚS 1431/22

I. ÚS 1571/22

I. ÚS 1164/22

IV. ÚS 3238/21

I. ÚS 1333/22

I. ÚS 1504/22

Pl. ÚS 30/21

Obsah oboru činnosti náležejícího do živnosti volné „Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy“ podle bodu 80 přílohy č. 4 nařízení vlády č. 278/2008 Sb. zahrnuje toliko činnosti organizačně-technické, obchodní a „manažerské“, zejména pak obchodní jednání, obchodní vedení, investiční služby, zprostředkování, neprávní činnosti u zakládání právnických osob, správu vkladů, služby virtuálního sídla, hlasování v orgánech právnických osob, správu dividend apod. Tyto služby nejsou – a ani nesmí být – výkonem advokacie (poskytováním právních služeb) podle zákona o advokacii. Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy nezahrnuje právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Pl. ÚS 12/19

Procedurální omezení možnosti cizince podat žádosti o propuštění ze zajištění podle § 129a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), nebrání požadavku pravidelného soudního přezkumu zákonnosti trvání zajištění v přiměřených časových odstupech, který vyplývá z čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve spojení s čl. 5 odst. 1 písm. f) Úmluvy, za situace, kdy je periodický dohled nad zákonností trvání zajištění cizince uskutečněn rovněž prostřednictvím soudního přezkumu rozhodnutí o zajištění (§ 124 zákona o pobytu cizinců), o prodloužení doby zajištění (§ 125 odst. 2 téhož zákona) či o nepropuštění ze zařízení (§ 129a téhož zákona). Ustanovení § 75 odst. 1 soudního řádu správního nelze aplikovat v případech osob, u kterých se po vydání rozhodnutí o zajištění, prodloužení doby zajištění, či nepropuštění ze zařízení změnil skutkový stav do té míry, že by jejich pokračující zajištění mohlo být v rozporu s čl. 3 Úmluvy, je-li současně možnost cizince podat žádost o propuštění ze zařízení významně procedurálně omezena ustanovením § 129a odst. 3 zákona o pobytu cizinců. Opačný přístup by v případech zvláště zranitelných osob vedl k odepření urychleného přístupu k soudnímu přezkumu a efektivního soudního dohledu nad zákonností zajištění ve smyslu čl. 5 odst. 4 Úmluvy a mohl by vést rovněž k porušení zákazu nelidského či ponižujícího zacházení ve smyslu čl. 3 Úmluvy.