Ústavní soud

IV. ÚS 197/21

IV. ÚS 265/21

I. ÚS 302/21

II. ÚS 3314/20

Obecné soudy jsou při výkladu smluv povinny respektovat princip priority výkladu nezakládajícího jejich neplatnost vyplývající z čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 odst. 1 Ústavy.

III. ÚS 3136/20

I. ÚS 3241/20

IV. ÚS 299/21

II. ÚS 3453/20

II. ÚS 281/21

I. ÚS 58/21

III. ÚS 701/19

IV. ÚS 3518/20

II. ÚS 1762/20

Právo obviněného být neprodleně a podrobně seznámen s povahou a důvodem obvinění proti němu se vztahuje na celé trestní řízení a zahrnuje povinnost informovat obviněného o změně právní kvalifikace skutků, které jsou mu kladeny za vinu.

III. ÚS 2930/19

III. ÚS 202/21

I. ÚS 2573/20

III. ÚS 196/21

III. ÚS 3491/20

III. ÚS 26/21

I. ÚS 166/21

II. ÚS 3572/20

I. ÚS 3176/20

II. ÚS 1904/20

Pokud obecné soudy opomenou provést důkaz (znalecký posudek), přestože jeho vyhotovení bylo odůvodněné skutkovými okolnostmi, poruší právo obviněného na spravedlivý proces garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. ÚS 3615/20

Pl. ÚS 106/20

Ústavní soud nezpochybňuje existenci legitimního (tzn. ústavně aprobovaného) cíle, který napadené krizové opatření sleduje a kterým je zabránění či alespoň zmírnění šíření onemocnění COVID-19. Regulace práv a povinností jednotlivců, potažmo rozhodování o tom, které skupině obyvatel zůstanou práva zachována a která naopak ponese břemena spojená s jejich omezením, však nesmí být v moderním ústavním státě pouze projevem politické vůle. Zatímco totiž veřejnou moc lze uplatňovat jen v případech předvídaných právem, základním stavem jednotlivce je stav svobody. Státní moc je sice legitimována i ústavně zmocněna k tomu, aby do tohoto základního stavu zasáhla, povaha tohoto zásahu však musí respektovat text i smysl čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Každé krizové opatření je politickým rozhodnutím, které musí být založeno na odborných podkladech, nicméně odpovědnost za ně nese vláda, nikoliv její odborní poradci. Vláda proto musí zvažovat nejen konkrétní odborné podklady, kterými disponuje, nýbrž musí zohledňovat celkový kontext a dopady svých opatření i do dalších oblastí společenského života, a to v krátkodobém i dlouhodobém hledisku. Efektivní přezkum prováděný Ústavním soudem není možný bez toho, aby vláda řádně vysvětlila nutnost vydání napadeného opatření (včetně doložení podkladů, ze kterých vycházela) a řádně a náležitě odůvodnila nezbytný rozsah omezení základních práv a vymezení uložených povinností.

II. ÚS 3143/20

IV. ÚS 2901/20

II. ÚS 122/21

II. ÚS 189/21

II. ÚS 120/21

II. ÚS 2927/20

II. ÚS 3534/20

IV. ÚS 124/21

II. ÚS 108/21

II. ÚS 1564/20

Právní úprava náhrady újmy na přirozených právech člověka vychází z antropocentrické koncepce, jež má v intencích obecných garancí občanského zákoníku chránit lidský život, zdraví, osobnostní statky a v neposlední řadě "svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého".

II. ÚS 239/21

I. ÚS 3270/20

II. ÚS 3075/20

II. ÚS 320/21

IV. ÚS 3442/20

IV. ÚS 3407/20

IV. ÚS 76/21

II. ÚS 2817/20

IV. ÚS 62/21

I. ÚS 3295/20

IV. ÚS 3448/20

II. ÚS 39/21

Pl. ÚS 86/20

Pokud obecné soudy rozhodují o přenesení nákladů trestního řízení ze strany státu na odsouzeného bez zákonného podkladu a interpretují tak zákonný text (trestní řád před novelou provedenou zákonem č. 333/2020 Sb.) ústavně nekonformním způsobem, vede takovýto postup k porušení vlastnického práva odsouzeného podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod i jeho práva na spravedlivý podle čl. 36 odst. 1 Listiny.

I. ÚS 3351/20

IV. ÚS 3380/20